Velehradský klášter chránila ve středověku i hranolová věž

Velehrad – Hranolová, více než deset metrů vysoká věž pomáhala ve středověku chránit cisterciácký klášter ve Velehradě. Dosud neodkrytou památku objevili nedávno archeologové. Věž byla součástí hradeb, které v minulosti chránily celý areál. Zároveň také dokládá důležitou roli, jakou Velehrad zaujímal nejen v době velkomoravské, ale i během středověku.

Proslulé moravské poutní místo Velehrad odkrylo další podstatnou část své přebohaté historie. Už není spojeno jen s velmi silným velkomoravským kultem, objev pozůstatků opevnění kláštera řádu cisterciáků znásobily jeho význam i ve středověku. Obrysy domu opata se od roku 1953 skrývaly pod kotelnou. O sto metrů dál jsou pískovcové kvádry bytelné strážní věže, nad ní zase byly prodejní stánky. Když je stavbaři zbořili, objevili neporušené opevnění z poloviny 13. století. „Doufali jsme, že to tu najdeme,“ uvedl archeolog Jan Mikulík. 

Věž byla postavena spolu s obvodovou hradbou, která chránila areál někdejšího cisterciáckého kláštera. Dvě z původních čtyř věží se zachovaly dodnes, ačkoliv byly v období baroka přestavěny. Jedna je součástí ústavu sociální péče Vincentinum, druhá budovy internátu gymnázia.

Velehrad byl zatím spojován hlavně s Velkou Moravou. Středověký život toho místa figuroval jen v písemných záznamech, teď je konečně k vidění i v reálu. Klášter vedený řádem cisterciáků byl přitom od roku 1202 až do vyplenění husity na počátku 15. století oporou východní části českého království. „Šlo jak o duchovní, tak i to fyzické zvelebení země. Byli to nositelé nových technologií, to znamená například využití vodních toků pro práci,“ popsal Mikulík. 

2 minuty
NO COMMENT: Středověké nálezy na Velehradu
Zdroj: ČT24

Cyrilometodějské výročí s sebou nese přestavby

Nové objevy nejsou jen radostí, ale taky komplikací. Kvůli cyrilometodějskému výročí a návštěvě papeže v roce 2013 se poutní místo zcela mění. Cena přestavby - 345 milionů korun. Se středověkem tady nikdo nepočítal, podle projektu má být v místě objevů dlažba. „Památky by alespoň v minimální úpravě měly být vyznačeny v povrchové úrovni,“ vyjádřil se další z archeologů Zdeněk Šenk. Stavbaři s touto verzí zatím nepočítají. „Nálezy mohou být zachovány v písemné podobě a následně někdy prezentovány,“ řekla za technický dozor investora Marie Homoláčová. Na případnou změnu projektu mají památkáři jen několik dnů. V květnu 2012 má celý prostor kolem baziliky zdobit nová dlažba.

Cisterciácký klášter na Velehradě byl založen v roce 1202, kostel  a další objekty kláštera vznikaly během první poloviny 13. století. Byly ohrazeny zdí, kterou zpevňovaly věže. Později, když opevnění ztratilo svůj obranný význam, bylo postupně přestavováno. I když se opevnění nedochovalo ve své původní podobě, v době své slávy sneslo srovnání s opevněními cisterciáckých klášterů středověké Evropy, jakými byly třeba Vyšší Brod v Čechách nebo klášter Poblet ve Španělsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...