Kyjov - Archeologové, kteří už od července pracují na staveništi u Kyjova, jásají nad novým unikátním objevem – podařilo se jim odkrýt hrob langobardského bojovníka, který unikl pozornosti zlodějů. Díky tomu se v něm dochovaly vzácné předměty z první poloviny šestého století – meč, štít a kopí.
Když se na okraji Kyjova začal stavět obchodní dům, archeologové počítali s tím, že se pod zemí určitě objeví řada zajímavostí dokládajících osídlení starých Slovanů. Místo nich ale narazili na pohřebiště germánského kmene Langobardů.
Langobardi
Langobardi (název podle Bardengau u Lüneburku) byli západogermánské kmeny, pocházející z dolního Labe. Roku 568 dobyli severní Itálii a založili tady svoji říši, která existovala až do konce 8. století, kdy ji dobyl Karel Veliký a založil na jejím území italské království.Kolem přelomu 4. a 5. století opustili Langobardi původní sídla v Polabí a vytáhli na jih. Jejich cesta vedla přes Čechy a Moravu (a možná i Slezsko) do rakouského Podunají (tzv. Rugilandu, kde dříve pobývali germánští Rugiové). Tady jsou Langobardi doloženi po roce 488. Zde pobývali po několik generací a pozvolna rozšiřovali ovládanou oblast. V prvních desetiletích 6. století, vytlačili z jižní Moravy Heruly a obsadili celou západní část Karpatské kotliny, odkud odešli v 70. letech 5. století Ostrogóti.
„Docela nás to překvapilo. Předpokládali jsme, že ve zdejším prostoru už Langobardi být neměli,“ přiznává archeolog Jaromír Šmerda. Objevené pohřebiště je navíc unikátní počtem hrobů na tak malém prostoru – zatím jich archeologové odkryli sto dvacet a přibližně jedna třetina je ještě čeká.
Většinu hrobů, především mužských, už dávno před archeology navštívili vykradači, což dokazují odkryté šachty. Dochované předměty proto patřily spíše ženám – jednalo se hlavně o šperky, ozdoby a spony. Jaké tedy bylo jejich překvapení, když archeologové odkryli nenarušený hrob langobardského bojovníka, lze jen těžko popsat slovy.
„Hrob byl unikátní. Lidská kostra se totiž nacházela pod dvěma zvířaty – jako první byl pohřben kůň a na tělo koně byl položen pravděpodobně ještě pes. Usuzujeme, že šlo zřejmě o aristokrata, kterého pohřbili s jeho oblíbenými zvířaty,“ řekl Šmerda.
Kromě kosterních pozůstatků se v hrobě našel i meč se zbytky dřevěné pochvy, štít a kopí. Především meč archeology nadchnul. „Je velice kvalitní, hlavice je vyrobená z bronzu a její tvar je taky ojedinělý, jsou to dvě ptačí hlavy, které jsou obráceny od sebe,“ popsal Jaromír Šmerda.
Archeologové budou u Kyjova pracovat na místě ještě měsíc – všechny nálezy posléze poputují do Technického muzea v Brně, kde je čeká restaurování. Do dvou let by měly být zpřístupněny veřejnosti v rámci výstavy věnované právě Langobardům.
