Šíření zápalu plic mezi dětmi na severu Číny není nic neobvyklého, uklidňuje WHO

Na začátku týdne informoval zdravotní systém ProMed, že se v Číně šíří neobvykle rychle zápal plic, který postihuje hlavně děti. Vyvolalo to znepokojení Světové zdravotnické organizace (WHO), která požádala Peking o vyjádření. Teď ho dostala.

Poprvé o zhoršení situace informovali na tiskové konferenci 13. listopadu 2023 čínští odborníci z Národní zdravotní komise. Ti oznámili nárůst výskytu respiračních onemocnění v Číně. Úřady tehdy připisovaly více nemocných tomu, že jde o první podzim, kdy v zemi neplatí proticovidová opatření. Zdůraznili, že je třeba zlepšit dohled nad nemocemi ve zdravotnických zařízeních a komunitních zařízeních a také posílit kapacitu zdravotního systému pro péči o pacienty.

Tento týden ale mezinárodní varovný systém ProMed varoval, že se hlavně v severní Číně šíří zápaly plic neznámého původu, a zpráva upozornila, že není jasné, jestli jde o součást výše zmíněného problému.

Nastavené mechanismy fungují

Světová zdravotnická organizace proto hned o den později oslovila Čínu s žádostí o poskytnutí informací. Využila na to mechanismus Mezinárodních zdravotních předpisů, díky kterému může obdržet nejen epidemiologické a klinické informace, ale také laboratorní výsledky z těchto hlášených shluků u dětí. WHO oznámila, že je také v kontaktu s lékaři a vědci prostřednictvím stávajících technických partnerství a sítí v Číně.

A ve čtvrtek večer uspořádala WHO telekonferenci s čínskými zdravotnickými orgány z Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemocí a Pekingské dětské nemocnice. Na ní dostala agentura výše uvedené požadované údaje, které ukazují na nárůst ambulantních konzultací a hospitalizací dětí kvůli pneumonii způsobené bakterií Mycoplasma pneumoniae od května a RSV, adenovirem a chřipkovým virem od října. Mycoplasma obvykle postihuje malé děti a k jejím typickým příznakům patří bolest v krku, únava a dlouhotrvající kašel, který může trvat týdny nebo měsíce. V závažných případech může nakonec přerůst v zápal plic.

Podle WHO se tento nárůst počtu nakažených objevil dříve, než to bylo obvyklé v minulosti. Ale u žádné nemoci to není neočekávané vzhledem ke zrušení omezení, která omezovala v Číně šíření covidu. Velmi podobné vlny respiračních nemocí se objevily po skončení lockdownů a dalších opatření i v jiných zemích – včetně České republiky.

Důležité je, že čínské zdravotnické orgány nezaznamenaly žádné změny v závažnosti a projevech onemocnění. Čínské úřady WHO informovaly, že nezjistily žádné neobvyklé nebo nové patogeny ani neobvyklé klinické projevy, a to ani v Pekingu a Liao-ningu. Jediné, co sledují, je pouze výše zmíněný obecný nárůst respiračních onemocnění způsobených více známými patogeny. Dále uvedly, že nárůst respiračních onemocnění nevedl k tomu, že by počet pacientů překročil kapacitu nemocnic.

WHO bude situaci i nadále sledovat a komunikovat s čínskými úřady a experty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.