Pokud operuje žena, má pacient méně komplikací, ukázaly dvě rozsáhlé studie

Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu JAMA Surgery, naznačuje, že pacienti léčení ženami mají nižší míru nepříznivých dlouhodobých pooperačních následků ve srovnání s podobnými pacienty léčenými muži. Týká se to také pravděpodobnosti úmrtí.

Nový výzkum se skládá ze dvou studií a navazuje na předchozí, který přinesl podobná zjištění. Tehdy se zaměřoval na výsledky pacienta do třiceti dní po zákroku. Nové studie zkoumaly, jaký vliv mělo pohlaví chirurga na zdraví operovaného devadesát dní po zákroku. 

Oba výzkumy prošly recenzním řízením a ukazují, že u lidí operovaných ženami se méně často objevují pooperační komplikace a pacienti potřebují také kratší následnou péči, než když skalpelem vládnou muži.

Muži operují rychleji

Studie byly rozsáhlé. Jejich autoři zanalyzovali s pomocí statistických metod více než milion záznamů o chirurgických operacích. Ty pocházely ze dvou zemí: Kanady a Švédska. Oba soubory dat ukázaly stejné výsledky – pooperační následky jsou u lidí operovaných ženami méně dramatické než u těch, kde zákrok prováděl muž.

Muži ale měli také oproti ženám v roli lékařů některé výhody. Například operovali průměrně kratší dobu, podle autorů výzkumu to může vést k interpretaci, že lepší výsledky žen spočívají v delší době strávené „na sále“.

Podle urologa se specializací na onkologické zákroky Christophera Wallise, který vedl kanadskou studii, by tyto výsledky měly muže-chirurgy přimět k tomu, aby se zamysleli nad svým přístupem k práci. „Jako muž-chirurg si myslím, že tyto údaje by měly mě i mé kolegy přimět k tomu, abychom se pozastavili a zamysleli se nad tím, proč mohou být i lepší výsledky,“ uvedl pro deník The Guardian.

Podle tohoto výzkumu mělo devadesát dní po operaci nežádoucí pooperační komplikace 13,9 procenta pacientů operovaných mužem, ale jen 12,5 procenta pacientů operovaných ženou. Mezi tyto komplikace vědci zahrnovali rozsáhlý soubor problémů od nutností další původně neplánované operace přes mrtvice a infarkty až po úmrtí. 

Pacienti, které operovaly ženy, na tom byli lépe i rok po operaci. Za tu dobu mělo 20,7 procenta nějaké nežádoucí pooperační příhody; po chirurgických zákrocích provedených muži to bylo 25 procent.

Vyvrácené předsudky

Velmi podobný výsledek dala i švédská větev výzkumu, která sledovala jen pacienty po operaci žaludku. Ti, které operovaly ženy, trpěli méně komplikacemi a měli kratší dobu hospitalizace než pacienti operovaní muži. Ženám opět trvala operace delší dobu ve srovnání s jejich mužskými kolegy.

Podle švédských vědců je sice třeba brát výsledky s jistou rezervou, ale přesto naznačují, že rozdíly mezi úspěchem mužů a žen v chirurgii existují a možná je vysvětluje odlišný postoj obou pohlaví k podstupování rizika. V řadě jiných odvětví totiž mužům trvá kratší dobu, než učiní rozhodnutí.

Zajímavé také je, že data i zkušenosti naznačují, že v některých zemích světa se věří, že muži-chirurgové jsou lepší než ženy v této profesi. „Zajímavé je, že většina dříve publikovaných studií naznačuje, že ženy jsou přinejmenším stejně dobré jako mužští chirurgové, nebo jako v tomto případě dokonce o něco lepší,“ vyvrací tento předsudek Wallis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.