Na Státní zdravotní ústav (SZÚ) se obrátila řada rodičů s podezřením, že „repelentní náramky“, které jsou podle výrobců určené pro osobní ochranu proti komárům a klíšťatům, příliš nefungují. Vědci čtyři běžné výrobky tohoto druhu prozkoumali a zjistili, že neposkytují žádnou ochranu.
„Volaly nám opakovaně například maminky dětí, které vybavily své ratolesti náramky proti komárům na dětský tábor, ale děti se jim vrátily celé poštípané. Některé výrobky slibují na obalech dokonce několikatýdenní ochranu proti poštípání, a to i při cestách do tropických oblastí. S ohledem na to, že námi testované čtyři různé výrobky naprosto žádnou ochranu neposkytly, ani po dobu jedné minuty od nasazení, může se jednat doslova o hazard se zdravím, pokud spotřebitel tvrzení na výrobku uvěří,“ uvedl vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci Martin Kulma.
„Uvědomme si, že krev sající hmyz přenáší nejrůznější patogeny a člověk domnívající se, že ho náramek chrání, se tak nevědomky může vystavovat například riziku infekce klíšťovou encefalitidou, borreliózou, ale například i malárií či horečkou dengue v tropických oblastech,“ varuje.
Odborníci SZÚ vyrazili na nákup běžně nabízených „repelentních“ náramků a přinesli vzorky čtyř výrobků, které mají zaevidované. Jejich cenový rozsah se pohybuje v řádu stovek korun za jeden kus. Informace na obalech deklarují například až osmitýdenní účinnost, a to nejen proti komárům a klíšťatům, ale třeba i proti blechám. Podle výrobců stačí jen náramky navléknout na ruku, v případě silné expozice hmyzu pak jeden na ruku a jeden na nohu.
Na člověka „chráněného“ náramkem komáři jdou:
… je-li chráněný běžným repelentem, tak ne:
„Osobně jsem si všechny testované náramky navlékla na ruku a tu vložila do testovací klece, kde máme k tomu účelu speciálně připravené testovací komáry. Je jich tam až kolem padesáti. Když to popíšu jednoduše, náramky jim byly úplně lhostejné. Do pár sekund jsem byla poštípaná a komáři sedali i na takzvané repelentní náramky. To znamená, že výrobek, s trochou nadsázky řečeno, neochrání proti hmyzu ani sám sebe, natož aby repelentním účinkem pokryl celou plochu lidského těla,“ popisuje testující odbornice Terezie Arnoldová, zástupkyně vedoucího Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci.
„Pro kontrolu jsme pak provedli ve stejné kleci s komáry test s rukou ošetřenou repelentním přípravkem s 28% účinnou látkou DEET. Ověřili jsme tím jednak, že komáři nejsou z jakéhokoli důvodu necitliví vůči repelentním látkám, ale také znovu i fakt, že repelentní náramky neposkytly ochranu proti komárům naprosto žádnou. Na ruku ošeřenou repelentem nesedal hmyz ani po pokusu opakovaném po dobu čtyř hodin,“ popsala kontrolní pokus další z testujících odbornic Zdeňka Leipnerová Galková.
Co s tím?
Po provedení těchto testů doporučují odborníci SZÚ nespoléhat na takzvané repelentní náramky a pro ochranu proti hmyzu používat repelenty s účinnými látkami (např. DEET, IR 3535, icaridin), jejichž obsah je v procentech uveden na každém výrobku, stejně tak jako doba ochrany.
„S ohledem na to, že jsme otestovali jen čtyři výrobky, nemůžeme všechny takzvané repelentní náramky označit plošně za neúčinné. Lze se ale domnívat, že pokud si navléknete na zápěstí čímkoli napuštěný náramek, těžko lze od něj očekávat ochranu celého těla proti hmyzu. Mysleme také na to, že ani repelenty nejsou stoprocentní ochrannou proti hmyzu. Proto nepodceňujme ani další preventivní ochranná opatření, jako jsou vhodné oblečení, prohlídka celého těla po návratu z přírody a případně využití moskytiéry,“ zní doporučení SZÚ.
