Protřepat, nemíchat. Hurikány podle nové studie fungují jako barman oceánů

Když hurikán zasáhne pevninu, mohou být dopady vidět po celá desetiletí. Mnohem méně viditelný, ale ještě dramatičtější je ale podle nové studie vliv hurikánů na oceány – teplou vodní masu z hladiny totiž dokáže přiblížit spodním proudům, které pak ohřátou vodní masu transportují daleko od bouře.

Klíčovým faktorem je teplo. Hurikány získávají energii pro svůj pohyb z vysoké teploty mořské hladiny. Toto teplo pomáhá vlhkému vzduchu u hladiny oceánu stoupat vzhůru – díky tomu pak vznikají obří oblaka, mnohdy vyšší než Mount Everest. Ty jsou základem hurikánů. 

Tohle se ví už dlouho, nový výzkum ale upozornil na to, že hurikány nakonec pomáhají ohřívat i oceán, protože zvyšují jeho schopnost teplo pohlcovat a uchovávat i dlouhá léta. A to může mít dalekosáhlé důsledky.

Když hurikány donesou teplo do oceánu, nezůstane na místě. Vzniknou tam podmořské vlny, které mohou teplejší vodu dostat do mnohem větší hloubky, než vědci doposud předpokládali. A podmořské proudy, které tudy tečou, ji pak mohou transportovat na celé tisíce kilometrů. „Hurikán, který projde západním Pacifikem a zasáhne Filipíny, může do oceánu poslat teplou vodu, která o několik let později ohřeje pobřeží Ekvádoru,“ uvádějí autoři.

Tři tajfuny

Výzkumníci tento fenomén zkoumali na podzim roku 2018, kdy v okolí Filipín sledovali, jak moře reaguje na měnící se počasí. „V první polovině našeho experimentu byla obloha jasná a vítr klidný. V druhé polovině ale oceán rozbouřily tři velké tajfuny, jak se v této části světa říká hurikánům,“ popsali. 

Tato změna jim umožnila porovnat pohyby oceánu s vlivem bouří a bez nich. Tropický oceán má předtím, než přes něj přejde hurikán, na hladině vrstvu teplé vody teplejší než 27 stupňů Celsia. Tu zahřívá slunce a sahá do hloubky zhruba 50 metrů pod hladinu. Pod ní jsou potom vrstvy chladnější vody.

Rozdíl teplot mezi vrstvami udržuje vody oddělené a prakticky se nemohou vzájemně ovlivňovat. Když ale nad tropickým oceánem prochází hurikán, jeho silný vítr pomáhá míchat hranice mezi vrstvami vody, podobně jako když  barman protřepává koktejly. Přitom se studená hluboká voda dostává zespoda vzhůru a naopak teplá povrchová voda proniká hlouběji. To způsobuje ochlazení povrchových teplot, což umožňuje oceánu absorbovat teplo ve dnech po hurikánu účinněji než obvykle.

Transport tepla

Už víc než dvě desetiletí vědci diskutují o tom, jestli teplé vody, které se při hurikánech míchají se studenými vrstvami, mohou ohřívat oceánské proudy, a tím ovlivňovat globální klimatické vzorce. Jádrem této otázky bylo, jestli hurikány dokážou protřepat oceánské vody tak moc, aby tam teplo zůstalo v oceánu po celé roky.

„Analýzou podpovrchových měření oceánu provedených před třemi hurikány a po nich jsme zjistili, že podmořské vlny transportují teplo zhruba čtyřikrát hlouběji do oceánu, než to dokáže přímé míchání během hurikánu,“ uvedli vědci. „Tyto vlny, které jsou generovány samotným hurikánem, přenášejí teplo dostatečně hluboko, aby se nemohlo snadno uvolnit zpátky do atmosféry.“

Jakmile je toto teplo zachyceno rozsáhlými oceánskými proudy, může se přenášet bez problémů mnohem vzdálenějších částí oceánu. A tam, když se teplá voda opět přiblíží k povrchu, může ohřívat místní klima, a ovlivňovat tak ekosystémy.

Mezi dopady patří třeba vliv na korálové útesy, jež jsou obzvláště citlivé na delší období tepelného stresu. Typickým viníkem bělení korálů v Ekvádoru jsou jevy typu El Niño. „Nadměrné teplo z hurikánů, které jsme pozorovali, může přispívat ke stresu útesů a bělení korálů daleko od místa, kde se bouře objevily,“ zakončují vědci ve studii, která vyšla v odborném žurnálu PNAS.

Je také možné, že přebytečné teplo z hurikánů zůstává v oceánu desítky let nebo déle, aniž by se vrátilo na povrch. To by ve skutečnosti mělo zmírňující dopad na změnu klimatu. Protože hurikány přerozdělují teplo z povrchu oceánu do větších hloubek, mohou přispět ke zpomalení oteplování zemské atmosféry tím, že teplo zůstane zachyceno v oceánu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 5 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...