Čínský vrt míří do hlubin země, pátrat bude po surovinách

Čína zahájila práci na jednom z nejhlubších vrtů na světě, který by měl dosáhnout až 11 100 metrů hluboko. Cílem projektu je oficiálně studium vnitřní struktury a vývoje Země, ale průmyslovou velmoc zajímají především zdroje, které se tam mohou nacházet.

Práce na vrtu začaly v úterý v poušti v Tarimské pánvi v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny. Očekává se, že projekt bude dokončen za 457 dní a čínská média o něm hovoří jako o „mezníku v čínském průzkumu hlubin země“.

Úzká šachta by měla proniknout více než deseti vrstvami pevninské zemské kůry až k sérii vrstevnatých hornin z období křídy před 145 miliony let.

Vrtné zařízení, které váží více než dva tisíce tun, je navrženo tak, aby odolalo teplotám do 200 stupňů Celsia a atmosférickému tlaku, který je 1300krát vyšší. Kromě extrémních podmínek pod povrchem země představuje výzvu i prostředí Tarimské pánve, kde se nachází nejteplejší a nejsušší čínská poušť, píše The Guardian.

Posunout hranice

Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval v roce 2021 přední čínské vědce, aby posunovali hranice výzkumu v různých oblastech, včetně vesmíru a pod zemským povrchem. Prezident zároveň zdůraznil potřebu podpořit domácí dodávky energie a vyzval čínské energetické firmy, aby pátraly po nových ložiscích nerostných surovin.

Oblast Sin-ťiangu je známá bohatými nalezišti nerostů a ropy. Minulý měsíc čínská společnost Sinopec objevila díky průzkumnému vrtu v Tarimské pánvi ropu a zemní plyn v hloubce více než 8500 metrů pod povrchem. Nynější vrtný vědecký projekt vede společnost China National Petroleum Corporation.

Čínský vrt nebude zcela rekordní. Nejhlubším vrtem na světě byl řadu let Kolský superhluboký vrt, který se nachází v Murmanské oblasti na severozápadě Ruska a fungoval mezi lety 1970 a 1994. Dosahuje hloubky 12 261 metrů. Na rozdíl od jiných vrtů, které byly prováděny za účelem hledání ropy nebo geologického průzkumu, byl cílem tohoto pouze výzkum litosféry. 

Kolský vrt
Zdroj: Wikimedia Commons

Vrt vědu obohatil o tisíce objevů. Zejména posunul naše znalosti o vzniku života na Zemi – našel totiž důkazy, že se mohl objevit asi o 1,5 miliardy let dříve, než se do té doby předpokládalo. Důkazem je čtrnáct druhů mikroorganismů, které se povedlo najít ve vrstvách starých 2,8 miliardy let.

Nedávno ho předstihl vrt Al-Shaheen v Kataru a také vrt na Sachalinu: 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 16 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...