Obávat se umělé inteligence musejí hlavně bílé límečky, říká expert

Pojem umělá inteligence (AI) a její schopnost nahradit různé profese se v poslední době skloňuje čím dál častěji. Podle odborníků jsou však práce, které AI zřejmě nenahradí, alespoň prozatím. Kromě jiného jde o určitá řemesla, píše web BBC.

Již od nástupu průmyslové revoluce se hrozilo tím, že nové stroje, od mechanizovaných tkalcovských stavů po mikročipy, nahradí lidskou práci. Většinou ale zvítězili lidé.

Někteří odborníci nyní opět bijí na poplach a tvrdí, že tuto hrozbu nakonec naplní umělá inteligence. Jinými slovy, že roboti skutečně některé profese nahradí.

Podle březnové zprávy americké investiční banky Goldman Sachs by generativní umělá inteligence mohla zastat až čtvrtinu prací, které nyní vykonávají lidé, a mohla by nahradit člověka na 300 milionech pracovních míst v Evropě a USA. To by podle amerického futuristy a autora knihy Rule of the Robots: How Artificial Intelligence Will Transform Everything (Vláda robotů: Jak umělá inteligence všechno změní) Martina Forda mohlo mít hrozivé následky.

Skokový nárůst nezaměstnanosti?

„Nejde jen o to, že by se to stalo jednotlivcům, ale mohlo by to být docela systémové,“ říká. „Mohlo by se to stát mnoha lidem, potenciálně zcela náhle, potenciálně všem najednou. A to má důsledky nejen pro tyto jednotlivce, ale pro celou ekonomiku,“ dodává.

Naštěstí jsou zde i dobré zprávy. Odborníci upozorňují, že jsou stále věci, které umělá inteligence nezvládá. Jde především o úkoly, které vyžadují ryze lidské vlastnosti, jako je například emoční inteligence či kreativní myšlení. Změna oboru směrem k profesím, které tyto vlastnosti využívají, by tak mohla zmírnit šance, že dotyčného nahradí umělá inteligence.

„Myslím, že obecně existují tři kategorie, které budou v dohledné budoucnosti relativně izolované,“ nastiňuje Ford. „První z nich budou pracovní místa, která jsou skutečně kreativní: neděláte šablonovitou práci, nepřeskupujete věci, ale skutečně přicházíte s novými nápady a vytváříte něco nového,“ popisuje.

To ale neznamená, že některé kreativní profese nelze nahradit umělou inteligencí. V praxi mohou například práce související s grafickým designem nebo výtvarným uměním patřit k prvním, které AI nahradí. Algoritmy mohou bota nasměrovat k analýze milionů obrázků, což umožní umělé inteligenci okamžitě zvládnout estetiku, píše BBC.

Podle Forda však určitou jistotu nabízejí jiné druhy kreativity, například ve vědě, medicíně a právu v pozicích, kde je třeba vymýšlet nové právní nebo obchodní strategie. „Myslím, že tam bude i nadále místo pro lidi,“ podotýká.

Práce ohrožena nebude, způsoby se ale změní

Další kategorií profesí, které podle Forda jen tak nevystřídá AI, jsou práce, které závisejí na „sofistikovaných mezilidských vztazích“. V této souvislosti hovoří o obchodních konzultantech, zdravotních sestrách či investigativních novinářích. „Jde o práce, ve kterých musíte velmi dobře rozumět lidem. Myslím, že to bude trvat ještě hodně dlouho, než bude umělá inteligence schopna komunikovat způsobem, který skutečně buduje vztahy,“ je přesvědčen.

Třetí bezpečnou volbou zaměstnání jsou podle Forda profese, které „vyžadují značnou mobilitu, zručnost a schopnost řešit problémy v nepředvídatelném prostředí“. Do této oblasti spadá mnoho řemeslných profesí, například elektrikáři, instalatéři či svářeči. „Jsou to práce, ve kterých se neustále potýkáte s novými situacemi,“ dodává Ford. „Jejich automatizace je pravděpodobně nejtěžší ze všech. Abyste mohli takové profese automatizovat, potřebovali byste robota jako ze science fiction. Potřebovali byste C-3PO z Hvězdných válek,“ myslí si.

Podle ekonomky Joanne Song McLaughlinové z univerzity v Buffalu nahradí část úkonů ve většině profesí nové technologie. „V mnoha případech nebude profese bezprostředně ohrožena,“ říká s tím, že se ale změní způsob, jak je prováděna. „Je snadné si představit, že například umělá inteligence bude odhalovat rakovinu mnohem lépe, než by to dokázali lidé. Předpokládám, že v budoucnu budou lékaři tuto novou technologii využívat. Nepředpokládám ale, že bude nahrazena role lékaře,“ dodává.

Zamyslet se musejí hlavně „bílé límečky“

Ačkoliv robot podle ní možná bude schopen rakovinu najít lépe než člověk, většina lidí to stejně bude chtít slyšet od lékaře. Stejné je to téměř u všech jiných profesí, myslí si ekonomka.

Dodává, že lidé by se měli zamyslet nad tím, jaké části jejich práce může nahradit umělá inteligence a jaké dovednosti mohou nabídnout oni a zdokonalovat se v nich. V této souvislosti zmiňuje komunikaci a sociální dovednosti.

Další chybnou úvahou ohledně AI podle Forda je, že první budou nahrazeny neodborné profese. „Můžeme si myslet, že bílý límeček je v potravinovém řetězci výše než řidič,“ říká.

„Budoucnost bílých límečků je však ohrožena více než budoucnost řidiče Uberu, protože ještě nemáme samořídící auta, ale AI určitě umí psát zprávy. V mnoha případech budou vzdělanější pracovníci více ohroženi než ti nejméně vzdělaní. Představte si člověka, který pracuje jako uklízeč hotelových pokojů – takovou práci je opravdu těžké automatizovat,“ shrnuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 9 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
včera v 22:37

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...