V jaderné elektrárně Temelín mění palivo. V budoucnu má pocházet z Francie a USA

Nahrávám video

První blok Jaderné elektrárny Temelín vyrábí jednu desetinu veškeré elektřiny, která se u nás za celý rok spotřebuje. Nyní do něj míří palivo ze zásob, které ještě pochází z Ruska. V budoucnu ho má nahradit palivo od společností z Francie a Spojených států.

Aby odborníci mohli palivo vyměnit, museli reaktor připravit. Odstávka začala už před měsícem. Od té doby museli pracovníci elektrárny udělat celkem šestnáct tisíc různých úkolů. Včetně prohlídky palivových tyčí, které míří z chladicího bazénu do reaktoru, a také samotného reaktoru. 

Z chladicího bazénu do reaktoru se přesouvá všech 163 palivových souborů. Nových je ale vždy jen čtvrtina. Zbytek paliva už v reaktoru minimálně jednou byl. Letos je to 42 nových kusů. Přesun jednoho trvá přibližně 25 minut z reaktoru do bazénu nebo opačným směrem, uvedl technik zavážení paliva JE Temelín Vojtěch Mrkvička. 

Jedna palivová tyč vydrží v reaktoru čtyři roky. Za tu dobu vystřídá čtyři místa. Přesnou pozici už dopředu propočítávají fyzici. „Ty použité dáváme přímo k hraně nádoby, aby odstínily od těch nových nádobu, aby nedostávala takový nápor od těch nových,“ dodal Mrkvička. 

Nové palivo vydrží delší dobu

Ředitel divize jaderná energetika společnosti ČEZ Bohdan Zronek uvádí, že letos firma zaváží ruské palivo ze zásob, které má. „Podle nových kontraktů budeme teď objednávat a první dodávky plánujeme v příštím roce,“ dodal. 

Jaderné elektrárny mají vždy zásobu paliva na dva až tři roky dopředu. Tak, aby žádné mimořádné okolnosti provoz nenarušily. Aktuálně se přitom jedná o navýšení tak, aby zásoby vydržely ještě déle. A elektrárnu čeká ještě další změna. Od příštího roku se do reaktoru začne zavážet palivo, které v něm vydrží déle, rok a půl. To odpovídá světovým standardům.

„V tom je velká výhoda, že jsme delší dobu v provozu, méně často otevíráme zařízení, děláme méně tlakově teplotních cyklů, které se vážou k šetření životnosti, takže to má většinou samá pozitiva,“ uvádí Zronek. 

Putování palivových tyčí

Na svém místě budou všechny palivové tyče na začátku příštího týdne. Do plného provozu se první blok elektrárny vrátí začátkem června.

Použité palivové tyče se z reaktoru přesouvají do bazénu, kde je ukládají a dál chladí. V tuto chvíli je tady uloženo palivo za posledních deset let. To je doba, během které mírně slábne i radioaktivita. Nakonec palivové tyče míří do meziskladu. Radioaktivní odpad pak jednou skončí v hlubinném jaderné úložišti. 

ČEZ skladuje použité jaderné palivo v areálech Temelína i Dukovan. V Dukovanech mají dva sklady na 193 kontejnerů. Temelínský sklad s kapacitou 152 kontejnerů je v provozu od roku 2010. Stát počítá s lokalitou Janoch u Temelína jako s jednou ze čtyř možných, kde by mohlo být i hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Dalšmi kandidáty jsou Březový potok, Hrádek a Horka. 

Kde skončí finský radioaktivní odpad

Například Finové budují úložiště na ostrově Olkiluoto zhruba 240 kilometrů severozápadně od Helsinek. Na stejném ostrově stojí i jaderná elektrárna, ale svážet se sem bude veškerý radioaktivní odpad z celého Finska.

Na závěr své pouti zamíří radioaktivní odpad v měděných kontejnerech do bludiště čtyřiceti kilometrů chodeb. Tam se uloží a utěsní, aby se k němu dostalo co nejméně vody. Takto kontejnery vydrží neporušené desítky tisíc let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 53 mminutami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 9 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...