Na výzkum houbových nemocí se vynakládá příliš málo peněz, pro lidstvo přitom představují zásadní hrozbu. Vědci hledají cesty, jak toto riziko zvládnout, spolu se současnou podobou zemědělství jim to ale komplikují i projevy klimatické změny.
Když vědci před několika lety varovali před rizikem hub, jen málokdo jim naslouchal. Zpráva v odborném časopise Nature tehdy uváděla, že globální zemědělství je ohrožené houbovými infekcemi a že do budoucna se bude situace ještě zhoršovat. To se nyní potvrzuje.
Houby jsou v současné době největším ničitelem zemědělských plodin. Podle výše uvedené zprávy přicházejí zemědělci o deset až 23 procent úrody právě kvůli houbovým chorobám. U pěti nejdůležitějších plodin – rýže, pšenice, kukuřice, sóji a brambor – způsobují houbové infekce roční ztráty, které by mohly uživit stovky milionů lidí.
Když byla před čtyřmi roky zveřejněna analýza škůdců rostlinného i živočišného původu, které nejvíc poškozují klíčové plodiny, v první desítce bylo šest druhů hub.
Nyní vědci varují, že poškození nejdůležitějších světových plodin houbami už ohrožuje budoucí zásobování planety potravinami. Neřešení problému houbových patogenů by podle nich mohlo vést ke „globální zdravotní katastrofě“.
Klima houbám přeje
Houby mají všechny vlastnosti, které jsou vhodné pro dokonalého škůdce. Jsou odolné, dokáží se pomocí větru šířit na obrovské vzdálenosti (dokonce i mezi kontinenty) a extrémně rychle se množí. V půdě vydrží přes čtyřicet let, než se vyskytnou podmínky, které jsou pro ně vhodné – a pak se začnou šířit.
Využívají také toho, že jim lidstvo napomáhá; nejsnadněji totiž napadají monokultury, tedy rozsáhlá pole, na kterých roste jen jediný druh rostliny. A právě tento druh zemědělství je v současné době nejrozšířenější.
Další výhoda hub spočívá v tom, jak rychle se dokáží přizpůsobovat klimatickým změnám a že jim vlastně více vyhovuje teplejší planeta. Na rozdíl od mladého druhu Homo sapiens totiž na Zemi už existují nejméně 2,4 miliardy let, takže zažily epochy s mnohem vyššími teplotami a vzpomínky na ně mají uložené ve svých genech.
Dopad houbových chorob na výrobu potravin se bude podle expertů zhoršovat, protože v důsledku klimatické krize se teploty zvyšují a houbové infekce se tak neustále přesouvají směrem k pólům. Od 90. let 20. století se houbové patogeny přesouvají do vyšších zeměpisných šířek rychlostí přibližně sedm kilometrů ročně, říká analýza. Například rez travní je plíseň, která se v minulosti vyskytovala převážně v tropech, v současné době je už rozšířená i v Evropě, včetně Česka.
Vyšší teploty navíc podporují vznik nových variant houbových patogenů a častější a silnější bouře mohou šířit jejich spory dále než v minulosti. Tyto nové varianty by mohly být odolnější vůči teplu, pesticidům a také by mohly potenciálně snadněji přeskočit na jiného hostitele, což mohou být jiné zemědělské plodiny, ale třeba také zvířata nebo dokonce člověk.
Nedostatek informací i peněz
Vědci ve zprávě také upozorňují, že výzkum hub je dramaticky podfinancovaný. Autoři studie to srovnávají s výzkumem covidu-19 v Británii. „V období od ledna 2020 do ledna 2023 vyčlenila Rada Spojeného království pro výzkum a inovace (UKRI) na výzkum covidu přibližně 686 milionů dolarů a po celém světě o něm vyšlo téměř 225 tisíc odborných článků. Ve stejném období vynaložil UKRI na výzkum houbových chorob plodin přibližně 30 milionů dolarů a celosvětově vyšlo přibližně čtyři tisíce prací o plodinách a houbových chorobách,“ uvádějí.
„Vzhledem k tomu, že potravinové zabezpečení přispívá ke zdraví a blahobytu, jsou zemědělství a zemědělci pro lidské zdraví pravděpodobně stejně důležití jako medicína a poskytovatelé zdravotní péče,“ argumentují vědci pro lepší poznání houbové hrozby.
Profesorka Sarah Gurrová z Exeterské univerzity ve Velké Británii, která je spoluautorkou zprávy, pro deník The Guardian uvedla, že jde o reálnou hrozbu. „Mohli bychom se stát svědky globální zdravotní katastrofy způsobené rychlým šířením plísňových infekcí. Bezprostřední hrozba se netýká zombie, ale globálního hladomoru,“ uvedla v narážce na seriál Last of Us.
Řešení je v laboratořích
Zemědělci i vědci se pokoušejí houbám v jejich šíření zabránit. Tou hlavní zbraní jsou přípravky, kterým se říká fungicidy. Jenže houbám se daří přizpůsobovat, takže ty existující přestávají zabírat. Vývoj nových je drahý a také trvá příliš dlouho.
Fungicidy jsou široce používány, ale patogeny jsou dobře vybaveny k rychlému vývoji rezistence vůči ošetření, které je zaměřeno pouze na jeden buněčný proces. Stávající fungicidy a konvenční šlechtění na odolnost vůči chorobám již nestačí, tvrdí výzkumníci.
Jedním z řešení je vysazování směsí osiv, které nesou řadu genů odolných vůči houbovým infekcím, takové zemědělské plochy jsou mnohem odolnější než klasické moderní monokultury. Některé evropské země se o tento přístup už intenzivně snaží. Například vloni se tímto způsobem vypěstovala asi čtvrtina pšenice v Dánsku.
Naději přinášejí také moderní zobrazovací technologie. Slibná je například kombinace dronů a umělých inteligencí, která by dokázala odhalit téměř okamžitě možná ohniska plísně na poli. Pokud by se je dařilo ničit včas, byla by úroda zachráněná.
