Zápach cizího potu může snižovat sociální úzkost, tvrdí nový výzkum

Kdyby se lidé častěji setkávali s pachy jiných lidí, možná by trpěli menší společenskou úzkostí. Nečekané spojení popsal mezinárodní vědecký tým, který ve svém výzkumu zkombinoval terapii typu mindfulness s tím, že pacienty vystavuje lidským „chemosignálům“.

Sociální úzkost (někdy sociální fobie) je velmi rozšířený problém. Někdy během svého života jí trpí od tří do třinácti procent obyvatel rozvinutých zemí, zvýšeným studem pak osmdesát až devadesát procent z nich.

Projevem jsou nadměrné a nepřiměřené obavy z účasti v nejrůznějších společenských situacích. To pak může ovlivňovat interakce, například na pracovišti nebo ve vztazích, ale také v každodenních situacích, jako je nakupování nebo dovolená.

Na řešení této úzkosti se nově zaměřil vědecký tým kolem Elisy Vignové z Karolinska Institute ve Stockholmu – a rozhodl se pracovat s potem. „Naše emoce a duševní stav se projevují tím, že v potu produkujeme molekuly (neboli chemosignály), které o našem emočním stavu informují ostatní. Tyto signály vyvolávají u příjemců silné reakce,“ vysvětlila Vignová na Evropském psychiatrickém kongresu v Paříži.

Filmové klipy

Studie zahrnovala odběr potu od dobrovolníků a následné vystavení pacientů chemickým signálům extrahovaným z těchto vzorků potu – zatímco byli léčeni na sociální úzkost pomocí terapie známé jako mindfulness.

  • Mindfulness je praxe záměrného soustředění pozornosti na prožitek přítomného okamžiku bez hodnocení; je to dovednost, kterou člověk rozvíjí meditací nebo jiným tréninkem. Vychází ze zenových, vipassanských a tibetských meditačních technik.

 Vzorky potu vědci odebrali dobrovolníkům, kteří sledovali krátké klipy z filmů: tyto filmy vybrali tak, aby vyvolávaly určité emoční stavy, například strach, anebo naopak štěstí. Cílem bylo zjistit, jestli konkrétní emoce prožívané při pocení mají na léčbu různý vliv. Klipy z filmů vyvolávajících strach zahrnovaly obsah hororů, například Nenávist. Klipy ze „šťastných“ filmů zase obsahovaly materiály z filmů Prázdniny pana Beana, Sestra v akci a dalších.

Po shromáždění potu vědci nabrali 48 žen (ve věku 15 až 35 let), které trpěly sociální úzkostí, a rozdělili je do tří skupin po 16 lidech. Po dobu dvou dnů všechny podstoupily terapii mindfulness využívanou běžně při sociální úzkosti. Současně ale psychologové vystavili každou skupinu jinému zápachu získanému ze vzorků potu lidí, kteří viděli různé typy videoklipů. Jedna skupina čelila jen čistému vzduchu bez jakýchkoliv molekul z potu.

„Ženy ve skupině vystavené potu lidí, kteří sledovali zábavné nebo strach nahánějící filmy, reagovaly na terapii lépe než ty, které molekulám potu vystavené nebyly. Trochu nás překvapilo, že emoční stav osoby, která pot produkovala, se ve výsledcích léčby nelišil,“ sdělila Elisa Vignová.

Pot, jenž vznikl v době, kdy byl někdo šťastný, měl stejný účinek jako pot člověka, který byl filmovým klipem vystrašený. „Takže na lidských chemosignálech v potu může být obecně něco, co ovlivňuje reakci člověka na léčbu chemickými signály,“ doplňuje vědkyně. 

Výzkum teprve začíná

To je zatím všechno, co vědci vědí. Spekulují ale, že k vyvolání tohoto dopadu stačí jen to, aby se člověk dostal do blízkosti jiného člověka, který se potí. Tedy, že laboratorně pozorovaný efekt funguje i v běžném životě, a to dokonce i bez nutnosti speciální terapie. „Ale to musíme teprve potvrdit,“ konstatuje Vignová. S tímto výzkumem její tým začal, výsledky zatím nemá.

Že mají pachy větší vliv, než se doposud předpokládalo, podle ní naznačuje fakt, že úzkost se snížila u 39 procent lidí, kteří kombinovali terapii a čichání pachů, zatímco u skupiny, která pouze prováděla terapii, došlo ke snížení jen u 17 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 3 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 12 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 14 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...