Neschopnost odolat nezdravé stravě má zřejmě vazbu na geny. Mechanismus zkoumali japonští vědci

Obezita je jedním z největších civilizačních problémů dneška. Kromě nedostatku pohybu patří mezi hlavní příčiny také nezdravá strava, kterou si lidé nedokáží odepřít. Podle nové studie je zřejmě tak těžké s chipsy nebo sladkostmi přestat i v souvislosti s geny.

Chipsy jsou vysokokalorické potraviny s vysokým obsahem tuku, oleje a cukru. Poptávku po nich ukazují i statistické údaje o jejich prodeji – za rok se celosvětově prodají za zhruba třicet miliard dolarů. Současně ale často způsobují přejídání, které vede k obezitě a závažným zdravotním problémům. Co vlastně nutí inteligentní lidský mozek, aby dělal něco tak nezdravého?

Přesně to zkoumají už delší dobu vědci z různých zemí. Obezita je totiž velmi nebezpečný a pro společnost extrémně drahý zdravotní problém. Nedávno se podařilo objevit gen, který je s tím spojený, jmenuje se CRTC1.

Experimenty na myších prokázaly, že když se tento gen odstraní, stanou se zvířata obézními. Funkční gen naopak obezitu potlačuje. Jenže v lidském mozku se tento gen projevuje u všech mozkových neuronů, takže sám o sobě být viníkem nemůže – musí za tím být nějaký mechanismus, jenž gen aktivuje, anebo naopak deaktivuje.

Japonští vědci se teď přesně na tento fenomén zaměřili. Zkusili najít podmínky, za nichž dochází k zapínání a vypínání CRTC1. Zaměřili se na gen MC4R, který je také spojený s obezitou. Vytvořili laboratorně myši, které měly u neuronů s MC4R zablokovanou aktivaci CRTC1. Mohli tak zkoumat, jaký vliv má ztráta CRTC1 v těchto neuronech na obezitu a diabetes.

Přejídání

Experiment potvrdil předpoklady: pokud dostávaly takto upravené myši normální potravu, pak se jejich hmotnost nijak neměnila. Ale když je krmili stravou bohatou na tuky, tak se extrémně přejídaly. Důsledkem byla mnohem vyšší hmotnost než u neupravených myší. A po delší době se projevily ještě horší dopady – myši dostaly cukrovku.

„Tato studie odhalila roli, kterou gen CRTC1 hraje v mozku. Pochopili jsme tak část mechanismu, který nám brání v přejídání se vysoce kalorickými, tučnými a sladkými potravinami,“ řekl profesor Šigenobu Matsumura, který výzkum vedl. Tyto výsledky rozhodně nejsou žádnou výmluvou pro nezdravý způsob stravování, podobné změny v mozku zpravidla jen zesilují tendence, které si člověk vytvoří svými životními návyky. Právě v tomto posilování ale mohou hrát významnou roli. 

„Doufáme, že to povede k lepšímu pochopení toho, co způsobuje přejídání u lidí,“ dodal vědec. To by podle něj mohl být první krok k tomu, aby se v budoucnu našly cílené postupy, jež by dokázaly zvrátit podobné chování podobné závislosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 8 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 17 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 19 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...