Neschopnost odolat nezdravé stravě má zřejmě vazbu na geny. Mechanismus zkoumali japonští vědci

Obezita je jedním z největších civilizačních problémů dneška. Kromě nedostatku pohybu patří mezi hlavní příčiny také nezdravá strava, kterou si lidé nedokáží odepřít. Podle nové studie je zřejmě tak těžké s chipsy nebo sladkostmi přestat i v souvislosti s geny.

Chipsy jsou vysokokalorické potraviny s vysokým obsahem tuku, oleje a cukru. Poptávku po nich ukazují i statistické údaje o jejich prodeji – za rok se celosvětově prodají za zhruba třicet miliard dolarů. Současně ale často způsobují přejídání, které vede k obezitě a závažným zdravotním problémům. Co vlastně nutí inteligentní lidský mozek, aby dělal něco tak nezdravého?

Přesně to zkoumají už delší dobu vědci z různých zemí. Obezita je totiž velmi nebezpečný a pro společnost extrémně drahý zdravotní problém. Nedávno se podařilo objevit gen, který je s tím spojený, jmenuje se CRTC1.

Experimenty na myších prokázaly, že když se tento gen odstraní, stanou se zvířata obézními. Funkční gen naopak obezitu potlačuje. Jenže v lidském mozku se tento gen projevuje u všech mozkových neuronů, takže sám o sobě být viníkem nemůže – musí za tím být nějaký mechanismus, jenž gen aktivuje, anebo naopak deaktivuje.

Japonští vědci se teď přesně na tento fenomén zaměřili. Zkusili najít podmínky, za nichž dochází k zapínání a vypínání CRTC1. Zaměřili se na gen MC4R, který je také spojený s obezitou. Vytvořili laboratorně myši, které měly u neuronů s MC4R zablokovanou aktivaci CRTC1. Mohli tak zkoumat, jaký vliv má ztráta CRTC1 v těchto neuronech na obezitu a diabetes.

Přejídání

Experiment potvrdil předpoklady: pokud dostávaly takto upravené myši normální potravu, pak se jejich hmotnost nijak neměnila. Ale když je krmili stravou bohatou na tuky, tak se extrémně přejídaly. Důsledkem byla mnohem vyšší hmotnost než u neupravených myší. A po delší době se projevily ještě horší dopady – myši dostaly cukrovku.

„Tato studie odhalila roli, kterou gen CRTC1 hraje v mozku. Pochopili jsme tak část mechanismu, který nám brání v přejídání se vysoce kalorickými, tučnými a sladkými potravinami,“ řekl profesor Šigenobu Matsumura, který výzkum vedl. Tyto výsledky rozhodně nejsou žádnou výmluvou pro nezdravý způsob stravování, podobné změny v mozku zpravidla jen zesilují tendence, které si člověk vytvoří svými životními návyky. Právě v tomto posilování ale mohou hrát významnou roli. 

„Doufáme, že to povede k lepšímu pochopení toho, co způsobuje přejídání u lidí,“ dodal vědec. To by podle něj mohl být první krok k tomu, aby se v budoucnu našly cílené postupy, jež by dokázaly zvrátit podobné chování podobné závislosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 7 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 9 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 10 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 13 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...