Neschopnost odolat nezdravé stravě má zřejmě vazbu na geny. Mechanismus zkoumali japonští vědci

Obezita je jedním z největších civilizačních problémů dneška. Kromě nedostatku pohybu patří mezi hlavní příčiny také nezdravá strava, kterou si lidé nedokáží odepřít. Podle nové studie je zřejmě tak těžké s chipsy nebo sladkostmi přestat i v souvislosti s geny.

Chipsy jsou vysokokalorické potraviny s vysokým obsahem tuku, oleje a cukru. Poptávku po nich ukazují i statistické údaje o jejich prodeji – za rok se celosvětově prodají za zhruba třicet miliard dolarů. Současně ale často způsobují přejídání, které vede k obezitě a závažným zdravotním problémům. Co vlastně nutí inteligentní lidský mozek, aby dělal něco tak nezdravého?

Přesně to zkoumají už delší dobu vědci z různých zemí. Obezita je totiž velmi nebezpečný a pro společnost extrémně drahý zdravotní problém. Nedávno se podařilo objevit gen, který je s tím spojený, jmenuje se CRTC1.

Experimenty na myších prokázaly, že když se tento gen odstraní, stanou se zvířata obézními. Funkční gen naopak obezitu potlačuje. Jenže v lidském mozku se tento gen projevuje u všech mozkových neuronů, takže sám o sobě být viníkem nemůže – musí za tím být nějaký mechanismus, jenž gen aktivuje, anebo naopak deaktivuje.

Japonští vědci se teď přesně na tento fenomén zaměřili. Zkusili najít podmínky, za nichž dochází k zapínání a vypínání CRTC1. Zaměřili se na gen MC4R, který je také spojený s obezitou. Vytvořili laboratorně myši, které měly u neuronů s MC4R zablokovanou aktivaci CRTC1. Mohli tak zkoumat, jaký vliv má ztráta CRTC1 v těchto neuronech na obezitu a diabetes.

Přejídání

Experiment potvrdil předpoklady: pokud dostávaly takto upravené myši normální potravu, pak se jejich hmotnost nijak neměnila. Ale když je krmili stravou bohatou na tuky, tak se extrémně přejídaly. Důsledkem byla mnohem vyšší hmotnost než u neupravených myší. A po delší době se projevily ještě horší dopady – myši dostaly cukrovku.

„Tato studie odhalila roli, kterou gen CRTC1 hraje v mozku. Pochopili jsme tak část mechanismu, který nám brání v přejídání se vysoce kalorickými, tučnými a sladkými potravinami,“ řekl profesor Šigenobu Matsumura, který výzkum vedl. Tyto výsledky rozhodně nejsou žádnou výmluvou pro nezdravý způsob stravování, podobné změny v mozku zpravidla jen zesilují tendence, které si člověk vytvoří svými životními návyky. Právě v tomto posilování ale mohou hrát významnou roli. 

„Doufáme, že to povede k lepšímu pochopení toho, co způsobuje přejídání u lidí,“ dodal vědec. To by podle něj mohl být první krok k tomu, aby se v budoucnu našly cílené postupy, jež by dokázaly zvrátit podobné chování podobné závislosti.