Vědecká šéfka WHO končí. Přiznala největší chybu v boji s covidem

V polovině listopadu oznámila indická pediatrička Soumya Swaminathanová na Twitteru, že ještě letos skončí ve funkci vedoucí vědecké pracovnice Světové zdravotnické organizace (WHO). V rozhovoru při této příležitosti popsala, která rozhodnutí pro ni byla nejtěžší a kde mohla WHO během pandemie covidu-19 udělat víc.

Třiašedesátiletá Swaminathanová nastoupila do WHO v roce 2017 a v březnu 2019 byla jmenována první hlavní vědeckou pracovnicí agentury. Tato pozice byla nová, vytvořil ji generální ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus se záměrem, aby WHO sledovala a předvídala nejnovější vědecký vývoj.

Během pandemie covidu-19 se Swaminathanová stala jednou z nejviditelnějších tváří této agentury, často reagovala na dotazy novinářů a předávala jim novinky a analýzy. 

Největší chyba WHO?

V rozhovoru nyní lékařka přiznala, že nejvíce lituje toho, že si na počátku pandemie neuvědomila, že se virus SARS-CoV-2 může šířit aerosoly a WHO veřejnost na to neupozornila.

„Měli jsme to udělat mnohem dříve, na základě dostupných důkazů. Organizaci to stálo obrovské peníze. Můžete namítnout, že (kritika WHO) je nespravedlivá, protože jsme mluvili o všech metodách, jak covid zastavit – včetně nošení respirátorů a větrání. Ale zároveň jsme neříkali dost důrazně, že se jedná o virus, který se přenáší vzduchem. Lituji, že jsme to neudělali mnohem, mnohem dříve,“ konstatovala.

Příčiny tohoto chybného rozhodnutí vidí v kombinaci několika faktorů. Za jeden z nich považuje vlastní selhání, které přisuzuje tomu, že přesně nevěděla, co je její rolí během pandemie. Funkce byla nová, takže si Swaminathanová musela řadu pravomocí a povinností definovat sama. „Snažila jsem se dělat to, co jsem považovala za nejlepší.“

Za další chybu považuje to, že WHO používala paradigma, které je založené na chřipce, protože většina pandemických plánů se týká právě této nemoci. Dlouhá desetiletí totiž představovala největší riziko. „A stejně tak virus SARS-CoV-1 byl jako patogen velmi odlišný, takže jsme ani z něj nemohli plně vycházet. Ale na začátku jsme z něčeho vyjít museli,“ popisuje boj s novým virem.

WHO versus vlády

Vedle covidu ale musela Swaminathanová řešit i další problémy, jedním z nich byl spor o antibiotika. WHO totiž před několika lety vydala doporučení, v němž varovala před jejich používáním na podporu růstu zvířat nebo prevenci nemocí. Přispívá to totiž ke vzniku antimikrobiální rezistence.

„Několik členských států to velmi rozčílilo. Nechtěly, aby toto doporučení vyšlo, protože ovlivňuje jejich průmysl. My jsme se drželi svého doporučení, nezměnili jsme ho,“ vzpomíná expertka.

Vakcíny pro Afriku

Nejvíc hrdá je na vznik technologického centra WHO pro mRNA vakcíny, které sídlí v Kapském Městě. Jeho cílem je poskytnout Africe vakcíny založené právě na této nové technologii.

„Společnosti Moderna a BioNTech-Pfizer se s námi odmítly podělit o jakékoli technické know-how nebo nám jakkoli pomoci, ale jihoafričtí vědci přesto dokázali vakcínu vytvořit. Ta teď samozřejmě musí projít všemi fázemi klinického testování. Takže nemohu říci, že by to byl úplný úspěch. Ale první výsledky jsou velmi povzbudivé,“ doplňuje.

Co může a nesmí WHO

WHO má podle Swaminathanové zásadní úlohu při upozorňování na problémy, při předkládání údajů na základě dostupných důkazů, a to bez jakéhokoliv střetu zájmů nebo ovlivňování politiky. Veškeré investice a realizace plánů se pak ale odehrávají v jednotlivých zemích. WHO v tom nehraje žádnou roli, jen doporučuje. „Velká část zásluh tedy připadne konkrétním zemím. Ale současně musí také WHO za taková rozhodnutí přijmout zodpovědnost,“ upozorňuje lékařka.

Jako příklad uvádí nedostatky v hlášení příčin úmrtí, což se projevuje u většiny zemí. „Nemůžete správně plánovat, když nevíte, jaká je zátěž různými nemocemi a jak se v čase vyvíjí a jak pomáhají intervence.“ Také v tom mělo pomoci zřízení funkce, kterou jako první vykonávala právě Soumya Swaminathanová. A jejíhož nástupce zatím WHO neoznámila. 

Swaminathanová se chce vrátit do rodné Indie, která se v nejbližších letech hodlá zaměřit právě na zdravotnictví. „Myslím, že příležitost skutečně změnit přístup ke zdraví se objeví tak jednou za sto let. Více se zaměříme na systémový přístup, prevenci a podporu zdraví,“ uvedla s tím, že bude mít příležitost změny aktivně ovlivnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 9 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 10 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
včera v 16:00

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...