Energetická krize omezuje vědu. Urychlovač částic CERN se chystá k „zimnímu spánku“

Nárůst cen energií nedopadá jen na domácnosti a firmy, ale i na špičkové vědce. Šetřit tak letos bude i Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN), která uloží už 28. listopadu, tedy o dva týdny dříve, než je obvyklé, k „zimnímu spánku“ největší urychlovač částic na světě. V příštím roce začne zimní údržba Velkého hadronového urychlovače (LHC) ještě dříve.

Podle Joachima Mnicha, šéfa výzkumu CERN, se tyto změny dají akceptovat, pokud časem ceny energií zase klesnou. „Pokud ale ceny energií zůstanou dlouhodobě vysoké, mohlo by to vést k tomu, že omezíme fyzikální program nebo ho rozložíme do delšího časového období,“ míní Mnich.

Celkem by se letos a příští rok období provozu urychlovače mělo zkrátit o 20 procent, a to i na základě žádosti o úspory ze strany francouzského dodavatele elektřiny EDF. Pro elektrickou síť by to měla být velká úleva, uvedla DPA a poznamenala, že urychlovač v běžném roce spotřebuje tolik elektřiny jako domácnosti ve městě přibližně velikosti Brna.

K čemu je urychlovač

Ve velkém hadronovém urychlovači se za provozu uskuteční kolem dvou miliard srážek protonů za sekundu. Jejich měřením získávají vědci informace o stavebních prvcích vesmíru. Dvacetiprocentní snížení počtu protonových srážek v letošním a příštím roce dokážou podle Mnicha experti strávit, i když už ztrátu později zcela dohnat nepůjde.

Nahrávám video

Snížením spotřeby energie chce podle Mnicha CERN přispět k tomu, aby nehrozilo, že se přes zimu budou muset domácnosti nebo firmy potýkat s výpadky dodávek energie. Podle tiskové zprávy z poloviny listopadu panují největší obavy z nedostatku energie v Itálii a Francii. Taková situace by byla velkým problémem i pro urychlovač. Kritické systémy mají sice záložní zdroje, které umožní jejich fungování po několik dalších hodin, ale nikdo podle vědce nedokáže garantovat, že se by nepoškodila špičková technologie na urychlovači.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 12 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled