Modré velryby získaly naději. Lodní přepravce přizpůsobuje trasy svých lodí, aby zvířata šetřil

Největší světová přepravní společnost se rozhodla přesměrovat své lodě, aby ochránila největší zvířata světa.

Plejtvák obrovský váží až 190 tisíc kilogramů a může měřit i 33 metrů. Přestože se živí jen malými mořskými organismy známými jako kril, je větší než ti největší dinosauři. Tito tvorové, známí také jako modré velryby, jsou od roku 1970 na seznamu ohrožených druhů. Stále jsou ohroženi kvůli srážkami s loděmi, riziku zamotání do sítí ale i prudkému úbytku jejich hlavního zdroje potravy, krilu. Za ten zřejmě může okyselování oceánů vyvolané změnou klimatu.

Ve snaze ochránit jedinečnou populaci těchto ohrožených obrů před hrozbou nárazů plavidel změnil největší lodní a logistický konglomerát na světě, Mediterranean Shipping Company (MSC), trasu své lodní dopravy kolem pobřeží Srí Lanky v Indickém oceánu. Všechna plavidla teď budou plout asi 15 námořních mil jižněji od předchozí lodní trasy. „Společnost MSC Mediterranean Shipping Company učinila významný krok, aby pomohla chránit plejtváky a další kytovce žijící a živící se ve vodách u pobřeží Srí Lanky,“ uvedla společnost MSC v prohlášení.

Tento krok je reakcí na žádost Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW) a organizace OceanCare. Podle IFAW se srílanští plejtváci v těchto vodách vyskytují celoročně. Současné mezinárodní plavební trasy u Dondra Head vedou plavidla přímo přes oblast s největším výskytem velryb.

„Zajištěním těchto drobných změn společnost MSC významně přispívá k ochraně těchto ohrožených velryb. Ty často umírají v důsledku srážek a jejich populace je tak ohrožená,“ uvedla v tiskové zprávě Sharon Livermoreová, ředitelka oddělení ochrany mořského prostředí organizace IFAW.

Tato dobrovolná změna trasy zatím nemá dopad na ostatní lodní dopravce v oblasti (jako je Hapag-Lloyd nebo Maersk), ale ochránci životního prostředí doufají, že by to mohlo vést k jejich reakci. Cílem by mělo být dosáhnout trvalých změn oficiálních lodních tras, které by ovlivnily všechny kontejnerové lodě. Podle IFWA výzkum ukazuje, že úprava plavební dráhy by snížila riziko střetu lodi s velrybou o 95 %.

„Změna trasy je klíčovou nadějí, jak zvrátit situaci plejtváků u Srí Lanky. Zároveň ukazuje srílanské vládě, že právě nyní nastal čas přijmout vhodná opatření a přesunout plavební dráhu mimo biotop modrých velryb pro všechna obchodní plavidla,“ uvedl Nicolas Entrup, ředitel pro mezinárodní vztahy ve společnosti OceanCare, v tiskové zprávě.

Stále ohrožení

Komerční lov velryb je celosvětově zakázán. Plejtváci se ocitli na pokraji vyhynutí už v 60. letech 20. století. Zákaz lovu sice pomohl populaci obnovit, ale je stále menší než v době před komerčním velrybářstvím. Odhaduje se, že před ním mohlo být na jižní polokouli asi 200 tisíc až 300 tisíc velryb – roku 1998 jich bylo 2300. Populace roste tempem přibližně sedm procent ročně.

Střety s plavidly jsou velkým problémem pro řadu druhů velryb, nejen pro ty modré. Kriticky ohrožená velryba černá trpí obzvláště silně – organizace NOAA Fisheries zdokumentovala čtyři smrtelné případy zranění těchto velryb ve vodách USA za posledních dva a půl roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 17 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled