Zemi v době vyhynutí dinosaurů zasáhl zřejmě ještě jeden asteroid. Vědci našli v moři kráter

Nový objev naznačuje, že v době, kdy vymřeli dinosauři, zasáhly Zemi nejméně dva velké asteroidy. Vědci našli další kráter v moři západně od Afriky.

Před 66 miliony let zřejmě narazil do zemského povrchu asteroid z vesmíru, který zanechal pod mořem obrovský kráter a způsobil na planetě spoušť. Nejedná se ovšem o slavnou planetku, která vyhladila dinosaury a odstartovala věk savců – nově byl objeven kráter ze stejné doby, který se nachází asi pět set kilometrů od západního pobřeží Afriky. Vědci mu dali jméno Nadir.

Velký kráter odhalil náhodou geolog Uisdean Nicholson z Heriot-Wattovy univerzity v Edinburghu. Když prověřoval data ze seismického průzkumu pro jiný projekt týkající se tektonického rozdělení mezi Jižní Amerikou a Afrikou, všiml si v nich něčeho, co nečekal.

„Při interpretaci dat jsem narazil na velmi neobvyklý kráterovitý útvar, který se nepodobal ničemu, co jsem kdy předtím viděl,“ uvedl. „Měl všechny charakteristiky impaktního kráteru.“ Impaktní krátery jsou způsobené dopadem nějakého velkého tělesa, nejčastěji právě asteroidu neboli planetky.

Že právě takový objekt kráter stvořil, ale zatím není možné dokázat. Jistotu by přinesl jen vrt přímo na místě spojený s odebráním minerálů ze dna kráteru. Jinak má ale díra všechny znaky, jež jsou s impaktními krátery spojené –⁠ tedy správný poměr šířky a hloubky, výšku okrajů a výšku centrálního výčnělku, kopečku uprostřed, který vytvořila hornina a sediment vytlačený tlakem nárazu.

„Objev pozemského impaktního kráteru je vždy významný, protože v geologických záznamech jsou velmi vzácné. Na Zemi existují méně než dvě stovky potvrzených impaktních struktur a poměrně dost pravděpodobných kandidátů, kteří zatím nebyli jednoznačně potvrzeni,“ uvedl geolog Mark Boslough, který se na studii vydané v odborném žurnálu Science Advances nepodílel. I podle něj je nejpravděpodobnější, že za kráterem stojí asteroid.

Podle Boslougha je nejzajímavější to, že se jedná o podmořský impaktní kráter, kterých je známo jen několik. „Kdybychom mohli studovat podmořský impaktní kráter této velikosti, pomohlo by nám to lépe pochopit proces dopadů planetek do oceánů –⁠ těch bylo sice nejvíce, ale nejméně toho o nich víme,“ dodal vědec.

Následky katastrofální, ale jen lokálně

Kráter Nadir má průměr osm kilometrů. Nicholson si myslí, že byl pravděpodobně způsoben asteroidem širokým více než čtyři sta metrů. To je mnohem méně než planetka, která vyhubila dinosaury –⁠ ta vytvořila přes 150 kilometrů velký kráter Chicxulub u pobřeží Mexika a byla velká asi jako město.

„Dopad Nadiru měl vážné lokální a regionální následky, přinejmenším v celém Atlantském oceánu,“ vysvětluje Nicholson. „Došlo zřejmě k velkému zemětřesení o síle 6,5 až 7 stupňů, což muselo znamenat výrazné lokální otřesy půdy.“ Dalším následkem podle něj byla vlna tsunami, která mohla dosáhnout výšky až jednoho kilometru – do Jižní Ameriky asi dorazila vysoká ještě pět metrů.

Podle Nicholsona je možné, že tento náraz nějak souvisí s kráterem Chicxulubu, ale může jít i o náhodu. Takhle velký asteroid dopadne na Zemi průměrně každých 700 tisíc let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
před 12 hhodinami

Včelí královny se rodí do purpuru. Vědci popsali, jak se vybírá vládkyně roje

Výběr včelí matky neboli královny je mnohem komplikovanější, než se doposud zdálo. Kalifornští vědci ho v nové studii přirovnávají k porodu středověkého panovníka.
před 19 hhodinami

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
6. 6. 2026

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026
Načítání...