Zemi v době vyhynutí dinosaurů zasáhl zřejmě ještě jeden asteroid. Vědci našli v moři kráter

Nový objev naznačuje, že v době, kdy vymřeli dinosauři, zasáhly Zemi nejméně dva velké asteroidy. Vědci našli další kráter v moři západně od Afriky.

Před 66 miliony let zřejmě narazil do zemského povrchu asteroid z vesmíru, který zanechal pod mořem obrovský kráter a způsobil na planetě spoušť. Nejedná se ovšem o slavnou planetku, která vyhladila dinosaury a odstartovala věk savců – nově byl objeven kráter ze stejné doby, který se nachází asi pět set kilometrů od západního pobřeží Afriky. Vědci mu dali jméno Nadir.

Velký kráter odhalil náhodou geolog Uisdean Nicholson z Heriot-Wattovy univerzity v Edinburghu. Když prověřoval data ze seismického průzkumu pro jiný projekt týkající se tektonického rozdělení mezi Jižní Amerikou a Afrikou, všiml si v nich něčeho, co nečekal.

„Při interpretaci dat jsem narazil na velmi neobvyklý kráterovitý útvar, který se nepodobal ničemu, co jsem kdy předtím viděl,“ uvedl. „Měl všechny charakteristiky impaktního kráteru.“ Impaktní krátery jsou způsobené dopadem nějakého velkého tělesa, nejčastěji právě asteroidu neboli planetky.

Že právě takový objekt kráter stvořil, ale zatím není možné dokázat. Jistotu by přinesl jen vrt přímo na místě spojený s odebráním minerálů ze dna kráteru. Jinak má ale díra všechny znaky, jež jsou s impaktními krátery spojené –⁠ tedy správný poměr šířky a hloubky, výšku okrajů a výšku centrálního výčnělku, kopečku uprostřed, který vytvořila hornina a sediment vytlačený tlakem nárazu.

„Objev pozemského impaktního kráteru je vždy významný, protože v geologických záznamech jsou velmi vzácné. Na Zemi existují méně než dvě stovky potvrzených impaktních struktur a poměrně dost pravděpodobných kandidátů, kteří zatím nebyli jednoznačně potvrzeni,“ uvedl geolog Mark Boslough, který se na studii vydané v odborném žurnálu Science Advances nepodílel. I podle něj je nejpravděpodobnější, že za kráterem stojí asteroid.

Podle Boslougha je nejzajímavější to, že se jedná o podmořský impaktní kráter, kterých je známo jen několik. „Kdybychom mohli studovat podmořský impaktní kráter této velikosti, pomohlo by nám to lépe pochopit proces dopadů planetek do oceánů –⁠ těch bylo sice nejvíce, ale nejméně toho o nich víme,“ dodal vědec.

Následky katastrofální, ale jen lokálně

Kráter Nadir má průměr osm kilometrů. Nicholson si myslí, že byl pravděpodobně způsoben asteroidem širokým více než čtyři sta metrů. To je mnohem méně než planetka, která vyhubila dinosaury –⁠ ta vytvořila přes 150 kilometrů velký kráter Chicxulub u pobřeží Mexika a byla velká asi jako město.

„Dopad Nadiru měl vážné lokální a regionální následky, přinejmenším v celém Atlantském oceánu,“ vysvětluje Nicholson. „Došlo zřejmě k velkému zemětřesení o síle 6,5 až 7 stupňů, což muselo znamenat výrazné lokální otřesy půdy.“ Dalším následkem podle něj byla vlna tsunami, která mohla dosáhnout výšky až jednoho kilometru – do Jižní Ameriky asi dorazila vysoká ještě pět metrů.

Podle Nicholsona je možné, že tento náraz nějak souvisí s kráterem Chicxulubu, ale může jít i o náhodu. Takhle velký asteroid dopadne na Zemi průměrně každých 700 tisíc let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...