Člověk může délku života ovlivnit aktivitou. Významných je 10 hodin pohybu týdně, ukazuje výzkum

Zvýšené množství pohybu může lidem prodloužit život. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je potřeba do týdenního režimu zařadit 150 až 300 minut mírného cvičení nebo 75 až 150 minut energických aktivit – nová studie ale ukazuje, že lepší efekt má dvojnásobek tohoto času.

Studie, o níž informovala stanice CNN, byla zveřejněna tento týden v odborném časopise Circulation. Provedena byla na 116 tisících dospělých, kteří poskytovali zprávy o svých fyzických aktivitách po dobu 30 let.

Podle WHO má na dožití vliv jakékoli prodloužení fyzické činnosti. Nový výzkum to potvrzuje, současně ale ukazuje, že optimální výsledky přináší ještě více pohybu, než doporučuje WHO. Nejméně případů předčasného úmrtí v této studii totiž bylo ve skupinách, které se věnovaly 150 až 300 minut týdně intenzivnímu cvičení nebo 300 až 600 minut aktivitám mírnějším, řekl autor studie Dong Hon Lee z oddělení správné výživy na Harvardské škole veřejného zdraví T. H. Chana.

„Je důležité říci, že jsme nezaznamenali negativní vývoj u lidí, kteří uváděli více než čtyřnásobek doporučovaného minima aktivit,“ uvádí Lee.

K méně náročným aktivitám se řadí rychlá chůze, ale i sekání trávníku nebo hra tenisové čtyřhry. Za intenzivní se považuje horská turistika, běh nebo hraní fotbalu.

Podle CNN studie potvrzuje doporučení WHO, jak by se lidé měli hýbat, a zároveň povzbuzuje ke zvýšení fyzické aktivity v zájmu delšího života.

Jak na to?

„Můžete si říkat, že deset hodin mírného cvičení týdně je hodně a že to nejde zvládnout, když má člověk zastat všechny ostatní povinnosti,“ uvádí Lee. Podle vědců je ale třeba cvičení zakomponovat do denní rutiny tak, aby se stalo její součástí.

Podle jiného výzkumu z loňského prosince se nejvíce osvědčuje udělat si harmonogram cvičení a nepovolit si více než jedno vynechání.

Není třeba nasadit „dávky“ okamžitě a naráz. I 11 minut denního cvičení má vliv na délku života, uvádí loňská studie. Stačí rychle se projít venku nebo na chodicím pásu, dát si čtyři dávky cvičení s činkami, zacvičit si jógu nebo si zatančit na tři hudební skladby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 57 mminutami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 3 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 4 hhodinami

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
před 22 hhodinami

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
před 23 hhodinami

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
včera v 13:52

Supermasivní černé díry by mohly být otesánci i porodnice v jednom

Černé díry bývají popisovány jako hinduistický bůh Šiva, tedy jako ničitelé. Nový výzkum ale odhaluje, že by mohly mít, stejně jako toto božstvo, i další aspekt, a to ten tvořivý.
včera v 13:13

Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.
včera v 11:14
Načítání...