Tání ledu v Arktidě umožní ekologičtější lodní dopravu a sníží vliv Ruska

Tání ledového příkrovu v Arktidě způsobené globálními změnami klimatu umožní ekologičtější lodní dopravu a sníží díky novým námořním trasám vliv Ruska. Podle studie vědců z americké Brownovy univerzity a univerzity v Maine budou nákladní lodě moci díky odlednění využívat kratší, a tedy přímější trasy, což sníží emise.

Odborníci zdůraznili, že tání ledu je rozhodně špatnou zprávou pro klima i ekosystémy, nové možnosti v dopravě ale mohou rychle změnit současný stav, kdy severní mořskou cestu z větší části kontroluje Rusko.

Studie zveřejněná v odborném magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) pracuje s předpokladem, že Arktida bude kolem roku 2035 v letních měsících téměř leduprostá. Přesně to totiž předpokládají vědecké modely Mezivládního klimatické panelu.

Další odledňování pak do roku 2065 výrazně zvýší možnosti lodní navigace v arktických mezinárodních vodách, takže plavidla už nebudou muset využívat ruskou severní mořskou cestu.

Rozložení plavebních tras v Arktidě v období 2015–2065. Zobrazena je východní a západní severní mořská trasa (oranžově), severozápadní průjezd (červeně) a transpolární trasa (žlutě)
Zdroj: PNAS

Dobrá zpráva mezi špatnými

„Neexistuje scénář, v němž by tání ledu v Arktidě představovalo dobrou zprávu. Ale politováníhodnou skutečností je, že led už nyní ustupuje, otevírají se nové cesty a my musíme kriticky zvážit, jaké to má právní, ekologické a geopolitické souvislosti,“ uvedla šéfka výzkumného týmu Amanda Lynchová.

Arktické lodní cesty jsou o třicet až padesát procent kratší než plavby, při nichž se využívá Suezský a Panamský průplav, a lodě tak zkrátí cestu o 14 až dvacet dní. Znamená to podstatnou úsporu nákladů, paliva i snížení emisí až o čtvrtinu.

Rusko z tání profitovalo

Na Rusko připadá více než 24 tisíc kilometrů pobřeží Severního ledového oceánu. V důsledku antropogenní změny klimatu se mořský led nejrychleji stahuje právě od jeho pobřeží. To podle autorů studie umožnilo rozšíření ruského vlivu v Arktidě.

Družice od roku 2000 zaznamenaly novou infrastrukturu o rozloze stovek kilometrů čtverečních, která je spojená s těžbou ropy a zemního plynu, důlní činností, rybolovem i vojenskými aktivitami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 7 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 11 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 12 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
včera v 20:35

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...