Migrující želvy zřejmě netuší, kam plavou. Kompas v jejich hlavě je hrubý, ukázala studie

Jak migrující živočichové překonávají stovky až tisíce kilometrů v otevřeném oceánu, zajímá biology už od dob Charlese Darwina. Podle nové studie některé mořské želvy možná ani nevědí, kam plavou.

Mezinárodní tým vědců zmapoval pohyby karet pravých, které migrovaly ze svých hnízdišť na Čagoských ostrovech k jiným místům v Indickém oceánu, kde hledají potravu. Analýza ukázala, že často volí zdlouhavé trasy, což naznačuje, že jejich orientační smysl není schopný jemného rozlišování.

Karety pravé obvykle urazily dvakrát delší cestu, než bylo třeba, aby dosáhly svého cíle. Jedna mořská želva uplavala 1306 kilometrů, aby se dostala na ostrov vzdálený jen 176 kilometrů. Zdolala tedy více než sedminásobek vzdálenosti potřebné k dosažení ostrova.

Tým označil a pomocí satelitu sledoval 22 mořských želv po období hnízdění. Mořské želvy obvykle nekladou vejce a nehledají potravu ve stejné zeměpisné oblasti.

Kdyby měly želvy dobrý navigační systém, pravděpodobně by se k místům, kde hledají potravu, vydávaly přímo ze svých hnízdišť, řekl vedoucí katedry oceánologie na australské Univerzitě Deakin a hlavní autor studie Graeme Hays. „Tyto želvy, které sledujeme, nejspíš čtyři nebo pět měsíců nejedly,“ dodal.

Předchozí studie naznačovaly, že želvy získávají informace o oblasti, kde se narodily a kam se později vracejí klást vejce, z magnetického pole Země. To pak používají jako vlastní navigaci při pohybu v oceánu.

„Kompas“ v hlavě nestačí

Podle Hayse jeho výzkum ukazuje, že želvy „téměř jistě používají magnetické pole, to jim ale poskytuje jen poměrně hrubé rozlišení“. „Neumožňuje jim tedy přesně určit migrační trasu, ale napovídá jim, když se od ní příliš vzdálí,“ řekl.

Migrační trasy karet pravých jsou obvykle zhruba 150 kilometrů dlouhé, což je proti karetám obrovským skromná vzdálenost, uvedl Hays.

„U karet obrovských, které hnízdí na Čagoských ostrovech, jsme zpozorovali, že urazily téměř 5000 kilometrů, než dorazily do míst, kde hledají potravu. Plavou přes celý Indický oceán až k pevninskému pobřeží Afriky,“ řekl Hays.

„Přesto, že je to dlouhá cesta, v jistém smyslu je to docela jednoduchý navigační úkol, protože vše, co želva musí udělat, je plavat zhruba směrem na západ, a nakonec se dostane do Afriky,“ uvedl vědec.

I když karety pravé podnikaly mnohem kratší cesty, měly složitější navigační úkol najít malá, specifická místa, jako jsou odlehlé ostrovy nebo útesy. Nový výzkum naznačuje, že geomagnetický smysl želv není dostatečně jemný, aby dokázaly přesně lokalizovat tyto konkrétní cíle.

Želvy si cíl očichají

Když se zvířata přiblíží k zamýšlenému místu, používají pravděpodobně jiné navigační signály, včetně čichu a vizuálních orientačních bodů, uvedl Hays. „V konečné fázi mohou cítit ostrov, ke kterému směřují,“ dodal.

„Jakmile získají nějaký vizuální orientační bod, například voda začne být o něco mělčí a spatří mořské dno, pak pravděpodobně získají nějakou kognitivní mapu této oblasti. Pravděpodobně prostě dokážou rozpoznat mořské dno, stejně jako vy rozpoznáte vizuální orientační body v oblasti, kde žijete,“ uvedl Hays. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...