Migrující želvy zřejmě netuší, kam plavou. Kompas v jejich hlavě je hrubý, ukázala studie

Jak migrující živočichové překonávají stovky až tisíce kilometrů v otevřeném oceánu, zajímá biology už od dob Charlese Darwina. Podle nové studie některé mořské želvy možná ani nevědí, kam plavou.

Mezinárodní tým vědců zmapoval pohyby karet pravých, které migrovaly ze svých hnízdišť na Čagoských ostrovech k jiným místům v Indickém oceánu, kde hledají potravu. Analýza ukázala, že často volí zdlouhavé trasy, což naznačuje, že jejich orientační smysl není schopný jemného rozlišování.

Karety pravé obvykle urazily dvakrát delší cestu, než bylo třeba, aby dosáhly svého cíle. Jedna mořská želva uplavala 1306 kilometrů, aby se dostala na ostrov vzdálený jen 176 kilometrů. Zdolala tedy více než sedminásobek vzdálenosti potřebné k dosažení ostrova.

Tým označil a pomocí satelitu sledoval 22 mořských želv po období hnízdění. Mořské želvy obvykle nekladou vejce a nehledají potravu ve stejné zeměpisné oblasti.

Kdyby měly želvy dobrý navigační systém, pravděpodobně by se k místům, kde hledají potravu, vydávaly přímo ze svých hnízdišť, řekl vedoucí katedry oceánologie na australské Univerzitě Deakin a hlavní autor studie Graeme Hays. „Tyto želvy, které sledujeme, nejspíš čtyři nebo pět měsíců nejedly,“ dodal.

Předchozí studie naznačovaly, že želvy získávají informace o oblasti, kde se narodily a kam se později vracejí klást vejce, z magnetického pole Země. To pak používají jako vlastní navigaci při pohybu v oceánu.

„Kompas“ v hlavě nestačí

Podle Hayse jeho výzkum ukazuje, že želvy „téměř jistě používají magnetické pole, to jim ale poskytuje jen poměrně hrubé rozlišení“. „Neumožňuje jim tedy přesně určit migrační trasu, ale napovídá jim, když se od ní příliš vzdálí,“ řekl.

Migrační trasy karet pravých jsou obvykle zhruba 150 kilometrů dlouhé, což je proti karetám obrovským skromná vzdálenost, uvedl Hays.

„U karet obrovských, které hnízdí na Čagoských ostrovech, jsme zpozorovali, že urazily téměř 5000 kilometrů, než dorazily do míst, kde hledají potravu. Plavou přes celý Indický oceán až k pevninskému pobřeží Afriky,“ řekl Hays.

„Přesto, že je to dlouhá cesta, v jistém smyslu je to docela jednoduchý navigační úkol, protože vše, co želva musí udělat, je plavat zhruba směrem na západ, a nakonec se dostane do Afriky,“ uvedl vědec.

I když karety pravé podnikaly mnohem kratší cesty, měly složitější navigační úkol najít malá, specifická místa, jako jsou odlehlé ostrovy nebo útesy. Nový výzkum naznačuje, že geomagnetický smysl želv není dostatečně jemný, aby dokázaly přesně lokalizovat tyto konkrétní cíle.

Želvy si cíl očichají

Když se zvířata přiblíží k zamýšlenému místu, používají pravděpodobně jiné navigační signály, včetně čichu a vizuálních orientačních bodů, uvedl Hays. „V konečné fázi mohou cítit ostrov, ke kterému směřují,“ dodal.

„Jakmile získají nějaký vizuální orientační bod, například voda začne být o něco mělčí a spatří mořské dno, pak pravděpodobně získají nějakou kognitivní mapu této oblasti. Pravděpodobně prostě dokážou rozpoznat mořské dno, stejně jako vy rozpoznáte vizuální orientační body v oblasti, kde žijete,“ uvedl Hays. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...