NASA pošle do vesmíru dvě ženské figuríny. Mají otestovat ochranu před kosmickým zářením

NASA vyšle do vesmíru nelidské astronauty. Figuríny Helga a Zohar, které byly vymodelovány podle ženského těla, se vydají na cestu kolem Měsíce v rámci mise, která bude zkoumat radiační rizika pro astronautky. Jedna z figurín bude během letu vybavena nově vyvinutou ochrannou vestou proti radiaci, druhá poletí bez ochranného prvku. Mise Artemis 1 má podle plánů odstartovat ještě letos.

Cílem programu Artemis je návrat člověka na Měsíc poprvé po více než padesáti letech. Na rozdíl od programu Apollo ale tentokrát NASA plánuje, že posádky nebudou jen čistě mužskou záležitostí, na povrchu Měsíce by tak poprvé měla přistát i žena.

Jenže existují důkazy, že ženy jsou vystaveny většímu riziku škodlivých účinků vesmírného záření. Proto pro ně také platí jiné mezní hodnoty radiace než pro muže. Studie vystavení mužů a žen radiaci naznačují vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny u žen, další výzkumy zase zjistily, že vesmírné záření pravděpodobně ovlivňuje funkci jejich reprodukčních orgánů.

Helga a Zohar
Zdroj: DLR

 Problém je, že tento výzkum NASA podcenila. Kvůli tomu má dnes k dispozici jen málo reálných dat, která by se otázce rozdílného vlivu radiace na muže a ženy věnovala. Proto teď, když připravuje vyslání astronautek na Měsíc, hledá způsoby, jak zmírnit účinky vesmírného záření na posádky. Výsledky by mohly pomoct i pro budoucí cesty dál do Sluneční soustavy, například na Mars.

Figuríny Helga a Zohar jsou součástí experimentu MARE, který navrhlo Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR). Experiment bude využívat dvě zcela stejné figuríny ženského těla ke zkoumání vystavení radiaci během letu mise Artemis 1. Ta má připravit půdu pro misi Artemis 2, v jejímž rámci už poletí modul Orion se skutečnými lidmi na Měsíc a zpět (bez přistání), a to možná už v roce 2025.

Ženy ve vesmíru

„Snažíme se přesně zjistit, jak úroveň radiace ovlivňuje astronautky v průběhu celého letu na Měsíc a jaká ochranná opatření by tomu mohla pomoci čelit,“ uvedl Thomas Berger, vedoucí biofyzikální skupiny v oddělení radiační biologie na Institutu leteckého a kosmického lékařství DLR.

Figuríny jsou vyrobeny z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. To vše bude podle DLR sledováno více než deseti tisíci pasivními senzory a 34 aktivními detektory záření. Helga poletí k Měsíci bez ochrany, zatímco Zohar bude mít na sobě ochrannou vestu proti radiaci nazvanou AstroRad. Vyvinula ji americká letecká společnost Lockheed Martin ve spolupráci s  izraelským startupem StemRad.

Lidské tělo čelí v kosmu rovnou několika druhům částic vesmírného záření, jež běžně zachycuje zemská atmosféra. Tato radiace mění molekuly DNA, což může mít negativní dopady na lidské zdraví. Poškození buněk obecně často souvisí s rakovinou.

Naměřená data z obou figurín tak vědcům pomohou lépe popsat nejen rizika této radiace, ale zejména ochranu, kterou by nově vyvinutá vesta ženám přinesla.  

Helgu a Zohar doplní během mise Artemis 1 ještě třetí figurína, která bude sbírat údaje o letovém zrychlení a vibracích. Velitel „Moonikin Campos“ bude sloužit zejména k výzkumu působení dynamických fází letu na lidské tělo, ale současně bude osázen také senzory pro sledování radiace. Cestu absolvuje ve skafandru Orion Crew Survival System, který by měli později využít reální lidští astronauti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 5 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 7 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...