Mořský život se dokáže přizpůsobit změně klimatu. Platí za to ale obří daň, varuje výzkum

Změna klimatu ohrožuje oceány. Američtí biologové se proto pokusili simulovat, jak se budoucím podmínkám v oceánech dokážou přizpůsobovat droboučké organismy, které tvoří základ potravního řetězce.

Planeta se lidským vlivem otepluje, na tom se shoduje celá moderní věda. A bude se oteplovat dál, i když se podaří splnit klimatické závazky. Důležité bude zjistit, jestli je příroda schopná se této rychlé změně přizpůsobit. 

Ideální by bylo sledovat třeba dvacet generací žraloků nebo velryb a monitorovat, jak se klimatickým změnám přizpůsobují –⁠ jak se vyvíjejí a jak se mění jejich biologie v závislosti na zvyšování teploty a hladiny oxidu uhličitého. To by mohlo hodně napovědět o tom, jak odolný může být život v oceánech vůči teplejšímu světu. Ale také by to trvalo stovky let –⁠ což není příliš užitečné.

Vědci ale podobné výzkumy přesto provádějí. Nyní se zaměřili na drobného členovce, který ani nemá české jméno –⁠ jeho odborné pojmenování je Acartia tonsa. Jedná se o drobného a nenáročného tvorečka, který patří mezi takzvané vznášivky. Měří asi jeden milimetr a vzhledem připomíná trepku s parohy. V potravní pyramidě se pohybuje kolem jejího dna. Pro vědce je zajímavý hlavně tím, jak rychle se množí. 

Rozmnožuje se, dospívá a vytváří novou generaci přibližně jednou za dvacet dní. Dvacet generací se tedy vystřídá přibližně za jeden rok. A to je pro vědu skvělá příležitost ostestovat si jejich schopnost odolávat podmínkám budoucího světa.

Přesně to udělal tým šesti vědců pod vedením bioložky Melissy Pespeniové z Vermontské univerzity a postdoktoranda Reida Brennana. V rámci prvního laboratorního experimentu svého druhu vystavili tisíce těchto vznášivek vysokým teplotám a vysokým hladinám oxidu uhličitého –⁠ tedy podmínkám, jaké budou s vysokou pravděpodobností panovat v oceánech v budoucnosti. Poté vzali část těchto organismů a vrátili je do výchozích podmínek, tedy takových, jaké v oceánech panují dnes. A pak sledovali, co udělají další tři generace.

Výsledky vydané v časopise Nature Communications „ukazují, že existuje naděje,“ říká Pespeniová, „ale také složitost toho, jak život reaguje na klimatické změny.“

Cena za přizpůsobivost

Naděje pramení z pozorování, která ukázala, že vznášivky v podmínkách simulujících změny klimatu nezahynuly. Dokázaly přežít –⁠ a dokonce se jim v nich dařilo. Vědci přitom zaznamenali mnoho změn v genech těchto tvorů souvisejících s tím, jak zvládají tepelný stres, jak jim roste kostra v kyselejších vodách, jak vyrábějí energii a další buněčné procesy ovlivněné změnou klimatu.

Acartia tonsa
Zdroj: ucdavis.edu

To podle biologů ukazuje, že tito živočichové mají ve své genetické výbavě schopnost přizpůsobit se už během pouhých dvaceti generací a vyvinout se tak, aby si udrželi svou zdatnost i v radikálně změněném prostředí. Pozorování týmu podporují myšlenku, že by celá tato rozšířená skupina členovců, jimiž se živí mnoho komerčně významných druhů ryb, mohla být odolná vůči bezprecedentně rychlému oteplování a okyselování, které v oceánech v současné době rozpoutalo využívání fosilních paliv člověkem.

Zajímavé ale bylo i to, co se stalo se vznášivkami, které byly vráceny do výchozích podmínek. Právě u nich se totiž ukázalo, jaká je cena za adaptaci. Flexibilita, která jim pomohla vyvíjet se po dvacet generací, totiž byla narušena, když se pokusili vrátit do dřívějších příznivých podmínek.

Po návratu „domů“ byly vznášivky méně zdravé a vytvářely výrazně menší populace. Po třech generacích se sice dokázaly znovu vyvinout do původních podmínek, ale ztratily schopnost tolerovat omezený přísun potravy a vykazovaly sníženou odolnost vůči dalším novým formám stresu.

„Pokud se tito tvorečkové nebo jiné organismy budou muset vydat touto adaptační cestou a vynaložit část své genetické variability na to, aby se vypořádali se změnou klimatu,⁠ budou schopni tolerovat nějaký nový environmentální stresor, nějakou jinou změnu v prostředí?“ ptá se Pespeniová. Odpověď na ni ale zatím nezná.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 35 mminutami

Jak osídlit galaxii? Stačí migrovat lidstvo k černé díře, navrhuje vědec

Vědeckofantastické představy o galaktické budoucnosti lidstva narušuje tvrdá realita fyziky: brání tomu obří vzdálenosti mezi hvězdami a neschopnost přiblížit se k rychlosti světla. Nová studie teď popsala, jak tyto nevýhody využít.
před 3 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
včera v 14:22

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30
Načítání...