Mořský život se dokáže přizpůsobit změně klimatu. Platí za to ale obří daň, varuje výzkum

Změna klimatu ohrožuje oceány. Američtí biologové se proto pokusili simulovat, jak se budoucím podmínkám v oceánech dokážou přizpůsobovat droboučké organismy, které tvoří základ potravního řetězce.

Planeta se lidským vlivem otepluje, na tom se shoduje celá moderní věda. A bude se oteplovat dál, i když se podaří splnit klimatické závazky. Důležité bude zjistit, jestli je příroda schopná se této rychlé změně přizpůsobit. 

Ideální by bylo sledovat třeba dvacet generací žraloků nebo velryb a monitorovat, jak se klimatickým změnám přizpůsobují –⁠ jak se vyvíjejí a jak se mění jejich biologie v závislosti na zvyšování teploty a hladiny oxidu uhličitého. To by mohlo hodně napovědět o tom, jak odolný může být život v oceánech vůči teplejšímu světu. Ale také by to trvalo stovky let –⁠ což není příliš užitečné.

Vědci ale podobné výzkumy přesto provádějí. Nyní se zaměřili na drobného členovce, který ani nemá české jméno –⁠ jeho odborné pojmenování je Acartia tonsa. Jedná se o drobného a nenáročného tvorečka, který patří mezi takzvané vznášivky. Měří asi jeden milimetr a vzhledem připomíná trepku s parohy. V potravní pyramidě se pohybuje kolem jejího dna. Pro vědce je zajímavý hlavně tím, jak rychle se množí. 

Rozmnožuje se, dospívá a vytváří novou generaci přibližně jednou za dvacet dní. Dvacet generací se tedy vystřídá přibližně za jeden rok. A to je pro vědu skvělá příležitost ostestovat si jejich schopnost odolávat podmínkám budoucího světa.

Přesně to udělal tým šesti vědců pod vedením bioložky Melissy Pespeniové z Vermontské univerzity a postdoktoranda Reida Brennana. V rámci prvního laboratorního experimentu svého druhu vystavili tisíce těchto vznášivek vysokým teplotám a vysokým hladinám oxidu uhličitého –⁠ tedy podmínkám, jaké budou s vysokou pravděpodobností panovat v oceánech v budoucnosti. Poté vzali část těchto organismů a vrátili je do výchozích podmínek, tedy takových, jaké v oceánech panují dnes. A pak sledovali, co udělají další tři generace.

Výsledky vydané v časopise Nature Communications „ukazují, že existuje naděje,“ říká Pespeniová, „ale také složitost toho, jak život reaguje na klimatické změny.“

Cena za přizpůsobivost

Naděje pramení z pozorování, která ukázala, že vznášivky v podmínkách simulujících změny klimatu nezahynuly. Dokázaly přežít –⁠ a dokonce se jim v nich dařilo. Vědci přitom zaznamenali mnoho změn v genech těchto tvorů souvisejících s tím, jak zvládají tepelný stres, jak jim roste kostra v kyselejších vodách, jak vyrábějí energii a další buněčné procesy ovlivněné změnou klimatu.

Acartia tonsa
Zdroj: ucdavis.edu

To podle biologů ukazuje, že tito živočichové mají ve své genetické výbavě schopnost přizpůsobit se už během pouhých dvaceti generací a vyvinout se tak, aby si udrželi svou zdatnost i v radikálně změněném prostředí. Pozorování týmu podporují myšlenku, že by celá tato rozšířená skupina členovců, jimiž se živí mnoho komerčně významných druhů ryb, mohla být odolná vůči bezprecedentně rychlému oteplování a okyselování, které v oceánech v současné době rozpoutalo využívání fosilních paliv člověkem.

Zajímavé ale bylo i to, co se stalo se vznášivkami, které byly vráceny do výchozích podmínek. Právě u nich se totiž ukázalo, jaká je cena za adaptaci. Flexibilita, která jim pomohla vyvíjet se po dvacet generací, totiž byla narušena, když se pokusili vrátit do dřívějších příznivých podmínek.

Po návratu „domů“ byly vznášivky méně zdravé a vytvářely výrazně menší populace. Po třech generacích se sice dokázaly znovu vyvinout do původních podmínek, ale ztratily schopnost tolerovat omezený přísun potravy a vykazovaly sníženou odolnost vůči dalším novým formám stresu.

„Pokud se tito tvorečkové nebo jiné organismy budou muset vydat touto adaptační cestou a vynaložit část své genetické variability na to, aby se vypořádali se změnou klimatu,⁠ budou schopni tolerovat nějaký nový environmentální stresor, nějakou jinou změnu v prostředí?“ ptá se Pespeniová. Odpověď na ni ale zatím nezná.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 18 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...