Astronomové popsali vlastnosti planetky Apophis, která se za pár let přiblíží k Zemi

Astronomové popsali povrch a další vlastnosti asteroidu Apophis, který by měl už za sedm let jen těsně minout Zemi. Zjistili, že z jeho povrchu se může během průletu kolem Země oddělit značné množství hmoty.

Planetka Apophis byla objevena roku 2004 a od té doby ji celá řada astronomů počlivě sleduje. Byla totiž zařazena do kategorie takzvaných „potenciálně nebezpečných asteroidů“.

První odhady říkaly, že existuje asi dvouprocentní pravděpodobnost, že zasáhne Zemi. Další analýzy to ale už vyloučily. Podle nejnovějších měření mine Apophis Zemi ve vzdálenosti asi 38 tisíc kilometrů zřejmě 13. dubna 2029.

Srovnání asteroidu Apophis se známými stavbami
Zdroj: Wikimedia Commons

Nová studie analyzovala fyzikální vlastnosti tohoto tělesa a také možné dopady, které pro něj může mít jeho přiblížení k Zemi. Hlavní autor výzkumu Gabriel Borderes-Motta popsal, že srážka není jedinou hrozbou při tak těsném přiblížení, jaké za sedm let nastane.

Gravitační interakce mezi planetou a tělesem, jako je Apophis, může změnit jeho tvar, rozbít ho na kusy, uvolnit z jeho povrchu nebo od něj oddělit menší objekty, které kolem něj mohou obíhat. Může dojít i ke změně jeho dráhy. „Naše studie se zaměřuje na poslední dvě možnosti: co se stane s případnými kameny na povrchu a s oběžnou dráhou asteroidu,“ uvedl Borderes-Motta.

Experimentování s asteroidem

Výzkum v oblasti vesmíru představuje pro vědce problém, protože ve většině případů není možné přímo experimentovat s tím, co v kosmu létá. Proto se k mnoha výzkumům přistupuje skrze matematiku a fyziku, přičemž se vědci pokoušejí brát v úvahu co největší počet proměnných.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tým, který vytvořil studii zveřejněnou v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, analyzoval zejména fyzikální aspekty asteroidu: tedy jeho tvar a charakteristiky jeho gravitačního pole. Současně ale sledoval i faktory, které mohou ovlivnit jeho dráhu a úhel sklonu, jako je tlak slunečního záření nebo poruchy způsobené blízkostí Země.

Hlavním obsahem výzkumu byla sada několika simulací –⁠ cílem bylo pokusit se předpovědět, jak budou částice obíhající kolem asteroidu reagovat na různé situace a jak tyto předpoklady mohou ovlivnit chování Apophisu. 

Vyplynulo z něj, že čím nižší je hustota částic v asteroidu a vyšší tlak slunečního záření, tím méně částic zůstává neporušených. Jinými slovy: ve scénáři, kdy by Apophis měl nízkou hustotu, by se z jeho povrchu během přiblížení k Zemi odstranilo přibližně devadesát procent volných kamenů. Výsledky navíc ukázaly, že přiblížení Apophisu by mohlo mírně ovlivnit příliv a odliv a způsobit některé sesuvy půdy na povrchu asteroidu.

Tým doufá, že přiblížení asteroidu k Zemi v roce 2029 bude příležitostí ke zdokonalení 3D modelu používaného k provádění vesmírných simulací a také jim umožní přesněji zkoumat a předpovídat dopady přiblížení na povrch Apophisu. To vše by znamenalo rozšíření znalostí o asteroidech, což by lidstvu umožnilo lépe se připravit na případ, že by se do blízkosti Země dostaly další a ještě nebezpečnější planetky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 58 mminutami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 1 hhodinou

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 3 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 4 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 5 hhodinami

KVÍZ: Poznáte česká města podle mapy jejich tramvajových tratí?

V Praze začal v sobotu pro linky MHD sloužit nově otevřený Dvorecký most. Krátký kvíz prověří vaše znalosti map a dopravních systémů. Dokážete jen ze zjednodušené grafiky tramvajových sítí poznat, o jaké tuzemské město se jedná?
včera v 09:00

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
18. 4. 2026

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
18. 4. 2026
Načítání...