Astronomové popsali vlastnosti planetky Apophis, která se za pár let přiblíží k Zemi

Astronomové popsali povrch a další vlastnosti asteroidu Apophis, který by měl už za sedm let jen těsně minout Zemi. Zjistili, že z jeho povrchu se může během průletu kolem Země oddělit značné množství hmoty.

Planetka Apophis byla objevena roku 2004 a od té doby ji celá řada astronomů počlivě sleduje. Byla totiž zařazena do kategorie takzvaných „potenciálně nebezpečných asteroidů“.

První odhady říkaly, že existuje asi dvouprocentní pravděpodobnost, že zasáhne Zemi. Další analýzy to ale už vyloučily. Podle nejnovějších měření mine Apophis Zemi ve vzdálenosti asi 38 tisíc kilometrů zřejmě 13. dubna 2029.

Srovnání asteroidu Apophis se známými stavbami
Zdroj: Wikimedia Commons

Nová studie analyzovala fyzikální vlastnosti tohoto tělesa a také možné dopady, které pro něj může mít jeho přiblížení k Zemi. Hlavní autor výzkumu Gabriel Borderes-Motta popsal, že srážka není jedinou hrozbou při tak těsném přiblížení, jaké za sedm let nastane.

Gravitační interakce mezi planetou a tělesem, jako je Apophis, může změnit jeho tvar, rozbít ho na kusy, uvolnit z jeho povrchu nebo od něj oddělit menší objekty, které kolem něj mohou obíhat. Může dojít i ke změně jeho dráhy. „Naše studie se zaměřuje na poslední dvě možnosti: co se stane s případnými kameny na povrchu a s oběžnou dráhou asteroidu,“ uvedl Borderes-Motta.

Experimentování s asteroidem

Výzkum v oblasti vesmíru představuje pro vědce problém, protože ve většině případů není možné přímo experimentovat s tím, co v kosmu létá. Proto se k mnoha výzkumům přistupuje skrze matematiku a fyziku, přičemž se vědci pokoušejí brát v úvahu co největší počet proměnných.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tým, který vytvořil studii zveřejněnou v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, analyzoval zejména fyzikální aspekty asteroidu: tedy jeho tvar a charakteristiky jeho gravitačního pole. Současně ale sledoval i faktory, které mohou ovlivnit jeho dráhu a úhel sklonu, jako je tlak slunečního záření nebo poruchy způsobené blízkostí Země.

Hlavním obsahem výzkumu byla sada několika simulací –⁠ cílem bylo pokusit se předpovědět, jak budou částice obíhající kolem asteroidu reagovat na různé situace a jak tyto předpoklady mohou ovlivnit chování Apophisu. 

Vyplynulo z něj, že čím nižší je hustota částic v asteroidu a vyšší tlak slunečního záření, tím méně částic zůstává neporušených. Jinými slovy: ve scénáři, kdy by Apophis měl nízkou hustotu, by se z jeho povrchu během přiblížení k Zemi odstranilo přibližně devadesát procent volných kamenů. Výsledky navíc ukázaly, že přiblížení Apophisu by mohlo mírně ovlivnit příliv a odliv a způsobit některé sesuvy půdy na povrchu asteroidu.

Tým doufá, že přiblížení asteroidu k Zemi v roce 2029 bude příležitostí ke zdokonalení 3D modelu používaného k provádění vesmírných simulací a také jim umožní přesněji zkoumat a předpovídat dopady přiblížení na povrch Apophisu. To vše by znamenalo rozšíření znalostí o asteroidech, což by lidstvu umožnilo lépe se připravit na případ, že by se do blízkosti Země dostaly další a ještě nebezpečnější planetky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 16 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 16 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 18 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 18 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 22 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...