Společnost Virgin začíná prodávat letenky na kosmické lety, jedna stojí deset milionů

Soukromá kosmická společnost Virgin Galactic ve středu zahajuje prodej lístků na lety do vesmíru soukromým osobám. Zájemci za jeden zaplatí 450 tisíc dolarů, tedy v přepočtu asi 9,7 milionu korun.

Firma Brita Richarda Bransona, který se jako první miliardář podíval do vesmíru, to uvedla v úterý. Za zmíněnou částku zákazníci získají 1,5 hodinový let, při němž kosmická loď stráví několik minut v prostředí nulové gravitace.

Konkurence je velká

Virgin Galactic není jedinou společností, která chce zpeněžit vesmírnou turistiku. Několik cestujících už vyslal do vesmíru zakladatel Amazonu Jeff Bezos a jeho společnost Blue Origin. Poptávka po dalších jejich letenkách je vysoká.

Richard Branson s ředitelem divize Virgin Galactic
Zdroj: Reuters

Loni strávili ve vesmíru několik dní i čtyři neprofesionální kosmonauti na palubě kosmické lodi Crew Dragon. Dopravní prostředek společnosti SpaceX podnikatele a miliardáře Elona Muska s nimi několikrát oblétl Zemi.

Velké plány

Sedmdesátiletý Branson se spolu se dvěma ženami a třemi astronauty vydal na své přibližně 90minutové vesmírné dobrodružství loni 11. července. Nosný letoun dopravil vesmírnou loď VSS Unity nejprve do výšky asi 14 kilometrů. Ta pak pokračovala dále k hranici vesmíru, která se nachází ve výšce sto kilometrů.

Akcie Virgin Galactic po úterním oznámení přidávají zhruba třicet procent. Od začátku roku ale byly pod tlakem a ztratily přes 22 procent. 

Richard Branson
Zdroj: Lucy Nicholson/Reuters

Virgin Atlantic očekává, že v roce 2023 bude létat s turisty k hranicím vesmíru třikrát do měsíce. Chce nejprve dokončit úpravu svého nosného letounu VMS Eve (Virgin Mothership Eve) a představit druhou kosmickou loď jménem VSS Imagine (Virgin Spaceship Imagine).

VSS Imagine zahájí letové zkoušky počátkem roku 2023 a později v témže roce plánuje létat dvakrát měsíčně. Připojí se k současné lodi VSS Unity, která se na tutéž cestu vypraví přibližně jednou měsíčně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.