Čína představila své kosmické záměry. Chce monitorovat odpad či zkoumat Měsíc

Čína zveřejnila své záměry s dobýváním kosmu. V takzvané Bílé knize představila cíle, zásady, plány i možnosti při výzkumu vesmíru v budoucích pěti letech – a současně shrnula své úspěchy v oblasti kosmické vědy, kosmických technologií a kosmických aplikací.

„Kosmický průmysl je rozhodujícím prvkem celkové národní strategie a Čína prosazuje zásadu průzkumu a využívání vesmíru pro mírové účely,“ píše se v knize.

Mezi hlavní úspěchy čínského kosmického průmyslu od roku 2016 patří podle dokumentu zlepšování kosmické infrastruktury, dokončení a provoz družicového navigačního systému BeiDou, dokončení systému pro pozorování Země s vysokým rozlišením, zlepšování schopnosti služeb družicové komunikace a vysílání, dokončení posledního kroku třístupňového programu průzkumu Měsíce, první etapy budování vlastní kosmické stanice a také přistání a průzkum Marsu pomocí sondy Tianwen-1.

Další kosmická pětiletka

V dokumentu jsou uvedeny klíčové oblasti vesmíru, na které se Peking hodlá zaměřit v nadcházejících pěti letech. Týkají se především systému vesmírné dopravy, infrastruktury, pilotovaných letů, průzkumu hlubokého vesmíru, kosmodromů a telemetrie, sledování a řízení, experimentů s novými technologiemi a správy vesmírného prostředí.

Čína chce prozkoumat polární oblasti Měsíce, a uvažuje dokonce o přistání člověka na Měsíci. Současně slibuje, že zlepší monitorování kosmického odpadu a rozšíří systém správy kosmického prostředí – to podle dokumentu znamená vývoj a vznik systému, který by naši planetu bránil před vesmírnými objekty. Dalším cílem by měl být systém pro monitorování kosmického klimatu.

Malé i velké projekty

Peking chce dále posílit své veřejné služby pomocí družic a rozšířit významně také průmysl kosmických aplikací. Bude pokračovat ve výzkumu v oblasti kosmických věd, včetně výzkumu a vývoje družice pro detekci gravitačních vln ve vesmíru a také pokročilé kosmické sluneční observatoře.

Bílá kniha zároveň uvádí, že Čína by chtěla na těchto cílech spolupracovat s ostatními zeměmi. Mělo by se to týkat nejen technologií, ale také výběru a výcviku lidských posádek pro budoucí vesmírné mise. Prvním větším viditelným krokem by mělo být posílení spolupráce na mezinárodním projektu lunární výzkumné stanice, uvádí se v dokumentu.

Tato Bílá kniha je už pátým dokumentem, země ji vydává každých pět let od začátku jednadvacátého století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šéf podniku Anthropic vyzval firmy, aby zpomalily vývoj modelů AI

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, uvedla v sobotu agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
11. 9. 2026

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
11. 9. 2026

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
11. 9. 2026

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
11. 9. 2026

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.