Čeští vědci pomohli zodpovědět otázku, odkud se ve starověku rozšířila mosaz na území dnešního Česka. Tým zjistil, že většina výrobků z prvního a druhé století našeho letopočtu pochází z rudných ložisek Římské říše. Výzkum tak doložil intenzivní kontakty mezi Římany a germánskými etniky, která tehdy žila na českém území. Studii publikoval prestižní časopis Nature Scientific Reports.
Mosaz nalezená na českém území má římský původ. Dokazuje to propojenost starověkého světa
Mosaz je slitina mědi a zinku, která byla ve starověku ceněným materiálem, zejména kvůli vzhledu podobnému zlatu. Nástup jejího užívání byl extrémně rychlý, dal by se srovnat snad jen s mnohem pozdějším příchodem plastů. Stačily pouhé desítky let a slitina se stala klíčovou surovinou ve střední a severní Evropě doby železné.
Dosud ale nebylo jasné, odkud se do zaalpské Evropy rozšířila a nad množstvím artefaktů z mosazi se dlouho vznášel otazník ohledně skutečného původu materiálu. Výroba této slitiny je totiž poměrně náročná a kvůli složitosti postupu bývá připisována jen antickým dílnám. Antická mosaz má dokonce své vlastní označení: aurichalcum.
Čechy jsou pro výzkum původu mosazi ideální; na zdejším území se našlo mnoho mosazných předmětů z různých období na nejrůznějších místech, dokonce už na keltských oppidech Stradonice a Závist , ale také na celé řadě lokalit spojovaných s pozdějšími germánskými uskupeními. Nejtypičtějším předmětem z mosazi jsou spony vynikající kvalitou, která odkazovala na římský původ.
„Nápadná bohatost a různorodost předmětů nalezených na českém území se dříve spojovala s Marobudovou říší, která udržovala přátelské vztahy s Římany i poté, co jim Germáni způsobili drtivou porážku v Teutoburském lese,“ vysvětluje Daniel Bursák z pražského Archeologického ústavu AV ČR.
- Marobud (mezi 35 a 30 před naším letopočtem až 37/38 našeho letopočtu) byl markomanský král a první historicky doložený panovník, který vládl na dnešním českém území.
- Zároveň jde o prvního obyvatele žijícího v české kotlině, jehož známe jménem.
V letech 2019–2021 proto tým vědců z několika institucí pod vedením výzkumných pracovníků z pražského Archeologického ústavu a České geologické služby poprvé provedl pokročilou statistickou analýzu mosazných předmětů ze závěru mladší doby železné až starší doby římské z území Čech (tedy přibližně z prvního století před Kristem až druhého století po Kristu).
Všechny cesty vedly do Říma
Analýza byla založena na chemickém složení a systematice izotopů olova, které je v takových materiálech vždy přítomno.
„Touto metodou je možné identifikovat typické opakující se vzorce ve složení materiálu, které jsou následně srovnávány s konkrétními ložisky známými z geologických výzkumů hornin. V případě, že se nám u skupiny zkoumaných předmětů podaří prokázat vazbu na rudná ložiska, zajímá nás, do jaké míry mohly být tyto zdroje v daném období využívány, zda vidíme i nějaké náznaky recyklace či kombinování různých dalších zdrojů,“ doplňuje archeolog Bursák.
Vědci podrobili analýze celkem padesát různých předmětů včetně spon, prstenů, jehel či součástí opasků. Výsledky, publikované v prestižním časopise Nature Scientific Reports, dokládají u většiny mosazných předmětů z území starověkých Čech vazbu na ložiska rud v západním Středomoří nebo v oblasti Francouzského středohoří. Tyto nové poznatky dokládají intenzivní kontakt mezi Římskou říší a germánskými etniky na českém území.
„Čím dál více se nám potvrzuje, že mosaz byla rozšířena v tehdejší společnosti poměrně plošně, bez předpokládatelných koncentrací u obyvatel, kteří měli s Římany intenzivní styk,“ vysvětluje Daniel Bursák.
Mosaz jako akcie starověku?
Mosaz se v 1. století před naším letopočtem stala ve Středomoří široce používaným materiálem pro ražbu mincí, šperků a dalších artefaktů a záhy pronikla i do střední Evropy – ať už byl její transport motivován obchodem, diplomatickými kontakty nebo jinými mechanismy.
Stopování původu mosazi není jen rozmar badatelů, naopak. Zjištění, odkud pocházejí různé předměty a materiály, poskytuje cenné informace o tehdejší sociálně-ekonomické situaci a o vztazích, které jsou klíčové pro porozumění historickým událostem.
Výsledky zmiňované studie významem překračují hranice střední Evropy. V širším měřítku například potvrzují ekonomický význam bohatých nerostných zdrojů v Galii, které Římani získali díky Caesarovým vojenským tažením.
Po úspěšnému prvnímu stadiu výzkumu nyní výzkumníci připravují další etapu, budou pátrat po původu mosazi, kterou Římané v masovém měřítku využívali k ražbě mincí.