Zimní tornáda jsou velmi nezvyklá. Ta, která zasáhla USA, byla výjimečná

Uplynulý víkend označují meteorologové v USA jako historický pro mimořádný výskyt prosincových tornád na americkém Středozápadě. Celkem bylo ohlášeno nejméně padesát tornád v Kentucky, Arkansasu, Illinois, Missouri a Tennessee a některá z nich dokonce zabíjela. Na tom měl zřejmě významný podíl i noční výskyt tornád. Zřítily se stovky budov a miliony lidí zůstávají bez proudu.

Každou jednotlivou dráhu tornáda meteorologové pečlivě zkoumají a z 23 zatím zdokumentovaných vyhodnotili pět tornád jako kategorii EF3, osm EF2, sedm EF1 a 3 tornáda EF0. Víc než polovina z nich tedy byla silná tornáda, přitom u některých dalších nevylučují kategorii EF4 nebo dokonce EF5.

Průzkum poškození podél trajektorií nejsilnějších tornád stále probíhá a jeho dokončení může trvat v daných podmínkách i týdny.

Proč přišla tornáda v prosinci?

Zatímco teplý vzduch z Mexického zálivu mířil na sever a blížil se téměř k Velkým jezerům, od západu se pohybovala ze Skalistých hor do oblasti Velkých jezer hluboká tlaková níže. Splnily se tak základní podmínky pro vznik prudkých supercelárních bouří doprovázených tornády: vlhký teplý vzduch z Mexického zálivu stoupal vzhůru.

Pod něj se valil studený vzduch ze severozápadu. A co bylo podstatné, na studené frontě byl výrazný střih větru, tedy s výškou se zásadně měnil směr a rychlost větru. Obvykle se to stává častěji v březnu nebo v dubnu, kdy se na jaře začíná prohřívat zemský povrch, v prosinci je to mírně řečeno nezvyklé.

Nahrávám video

Jedna z nejprudších bouří, která na studené frontě vznikla, byla supercela, přecházející z jihozápadu do Arkansasu, Missouri, a pak do Tennessee a Kentucky. Trvala více než jedenáct hodin a na své asi tisíc kilometrů dlouhé dráze způsobila několik tornád. To nejdelší z nich mělo možná až 365 kilometrů dlouhou trajektorii destrukce. Tornádo prošlo čtyřmi státy a je možné, že překonalo i nechvalně známé tornádo Tri-State z 18. března 1925, které urazilo 352 kilometrů za asi 3,5 hodiny svého života. Tuto alternativu zatím experti prověřují.

Proč se ale tornáda v oblasti vyskytla tak pozdě – v prosinci, kdy už obvykle tornadických bouří není tolik? A souvisí to se změno klimatu? Jednoznačná odpověď neexistuje. Přímá souvislost mezi silnými konvektivními bouřemi (včetně tornád) a změnou klimatu zatím nebyla prokázána. To ovšem nemusí znamenat, že neexistuje.

Zatím se vědcům podle regionálních modelů zdálo pravděpodobné, že se podmínky pro vznik prudkých bouří (instabilita atmosféry, vlhkost vzduchu, střih větru) zvýší na jaře a budou rok od roku hodně proměnlivé.

Zajímavý je ale výsledek několika studií, které prokazují, že zatímco ve známé americké Tornado Alley tornád ubývá, právě na jihovýchodě a Středozápadě, tedy v posledních dnech zasažených regionech, jich přibývá. Nejnovější americké výzkumy potvrzují, že teplejší Mexický záliv opravdu může zvýšit pravděpodobnost výskytu silných tornád. Jeho teplá voda totiž v souladu se základy meteorologie poskytuje bouřím energii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 8 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 9 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 10 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 14 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 14 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled