Zimní tornáda jsou velmi nezvyklá. Ta, která zasáhla USA, byla výjimečná

Uplynulý víkend označují meteorologové v USA jako historický pro mimořádný výskyt prosincových tornád na americkém Středozápadě. Celkem bylo ohlášeno nejméně padesát tornád v Kentucky, Arkansasu, Illinois, Missouri a Tennessee a některá z nich dokonce zabíjela. Na tom měl zřejmě významný podíl i noční výskyt tornád. Zřítily se stovky budov a miliony lidí zůstávají bez proudu.

Každou jednotlivou dráhu tornáda meteorologové pečlivě zkoumají a z 23 zatím zdokumentovaných vyhodnotili pět tornád jako kategorii EF3, osm EF2, sedm EF1 a 3 tornáda EF0. Víc než polovina z nich tedy byla silná tornáda, přitom u některých dalších nevylučují kategorii EF4 nebo dokonce EF5.

Průzkum poškození podél trajektorií nejsilnějších tornád stále probíhá a jeho dokončení může trvat v daných podmínkách i týdny.

Proč přišla tornáda v prosinci?

Zatímco teplý vzduch z Mexického zálivu mířil na sever a blížil se téměř k Velkým jezerům, od západu se pohybovala ze Skalistých hor do oblasti Velkých jezer hluboká tlaková níže. Splnily se tak základní podmínky pro vznik prudkých supercelárních bouří doprovázených tornády: vlhký teplý vzduch z Mexického zálivu stoupal vzhůru.

Pod něj se valil studený vzduch ze severozápadu. A co bylo podstatné, na studené frontě byl výrazný střih větru, tedy s výškou se zásadně měnil směr a rychlost větru. Obvykle se to stává častěji v březnu nebo v dubnu, kdy se na jaře začíná prohřívat zemský povrch, v prosinci je to mírně řečeno nezvyklé.

Nahrávám video
Události: Obětí tornád v USA je nejméně 88
Zdroj: ČT24

Jedna z nejprudších bouří, která na studené frontě vznikla, byla supercela, přecházející z jihozápadu do Arkansasu, Missouri, a pak do Tennessee a Kentucky. Trvala více než jedenáct hodin a na své asi tisíc kilometrů dlouhé dráze způsobila několik tornád. To nejdelší z nich mělo možná až 365 kilometrů dlouhou trajektorii destrukce. Tornádo prošlo čtyřmi státy a je možné, že překonalo i nechvalně známé tornádo Tri-State z 18. března 1925, které urazilo 352 kilometrů za asi 3,5 hodiny svého života. Tuto alternativu zatím experti prověřují.

Proč se ale tornáda v oblasti vyskytla tak pozdě – v prosinci, kdy už obvykle tornadických bouří není tolik? A souvisí to se změno klimatu? Jednoznačná odpověď neexistuje. Přímá souvislost mezi silnými konvektivními bouřemi (včetně tornád) a změnou klimatu zatím nebyla prokázána. To ovšem nemusí znamenat, že neexistuje.

Zatím se vědcům podle regionálních modelů zdálo pravděpodobné, že se podmínky pro vznik prudkých bouří (instabilita atmosféry, vlhkost vzduchu, střih větru) zvýší na jaře a budou rok od roku hodně proměnlivé.

Zajímavý je ale výsledek několika studií, které prokazují, že zatímco ve známé americké Tornado Alley tornád ubývá, právě na jihovýchodě a Středozápadě, tedy v posledních dnech zasažených regionech, jich přibývá. Nejnovější americké výzkumy potvrzují, že teplejší Mexický záliv opravdu může zvýšit pravděpodobnost výskytu silných tornád. Jeho teplá voda totiž v souladu se základy meteorologie poskytuje bouřím energii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci ze Stanfordu popsali nový kryptický způsob, jak bakterie tvoří DNA

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.
před 13 mminutami

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 1 hhodinou

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026
Načítání...