Bakterie černého kašle zřejmě umí obnovit svůj důležitý gen

Vědci zjistili, že bakterie způsobující černý kašel zřejmě dovede obnovit jeden ze svých genů pokládaných za trvale nefunkční. Pomáhá jí to v adaptaci. Poznatky by mohly přispět k vývoji účinnější vakcíny i k lepšímu zacílení léčby. Za výzkumem stojí vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd (AV).

Bakterie Bordetella pertussis se postupně adaptuje na své hostitele a s nástupem očkování i na účinek vakcín. Podle odborníků se v průběhu doby bakterie černého kašle zbavila stovek genů, které pro infekci lidí nepotřebovala. Vědci takové ztráty považují zpravidla za nevratné. Nyní však tým z AV zjistil, že nejméně pro jeden z důležitých genů těchto bakterií to neplatí.

Jde o gen zodpovědný za export manganu, prvku klíčového pro přežívání patogenních bakterií v lidském hostiteli. Bakterie sice tento gen znehodnotila, tým však prokázal, že kvůli nefungujícímu exportéru může zadržovat mangan ve svých buňkách, což jí usnadňuje přežití v nepříznivých podmínkách. Vedoucí výzkumného týmu Branislav Večerek k tomu uvedl, že lidský organismus se, mimo jiné, infekci brání právě tím, že znemožní bakteriím přístup k manganu. „A snaží se je de facto vyhladovět,“ podotkl vědec.

Výsledky výzkumu také naznačují, že si Bordetella pertusis pamatuje doby, kdy bývala bakterií ve volné přírodě, kde se setkávala i s vysokými koncentracemi manganu. A v přítomnosti pro ni škodlivých koncentrací manganu umí zmíněný gen překvapivě opravit a obnovit export.

„Tento typ flexibilní adaptace na nedostatek či přebytek manganu nebyl dosud popsán a přináší tak novou představu o evoluci patogenních bakterií v průběhu jejich postupné adaptace na hostitelské prostředí,“ sdělil první autor studie Jan Čapek.

Černý kašel je vysoce infekční bakteriální onemocnění dýchacího traktu. Jedním z typických příznaků onemocnění je dávivý kašel. Záchvaty kašle mohou přetrvávat několik týdnů, rekonvalescence může trvat i měsíce. 

Černý kašel je stále hrozbou

Podle Státního zdravotního ústavu loni v Česku onemocnělo černým kašlem 696 lidí, o polovinu méně než v roce 2019. Podle odborníků jsou pravidelně zaznamenávány dvou až pětileté cykly nárůstu nemocnosti a následného poklesu. Posledního vrcholu nemocnosti Česká republika dosáhla v roce 2014, kdy černým nebo též dávivým kašlem onemocnělo 2521 lidí.

Černým kašlem a jeho komplikacemi jsou nejvíce ohroženy děti do jednoho roku života. Proto jsou také děti už v prvních měsících života očkovány. Plošné očkování proti černému kašli bylo v Česku zavedeno v roce 1958. Do té doby se nemocí ročně nakazily i desítky tisíc lidí. Očkování ale nechrání člověka na celý život, po nějaké době se může znovu nakazit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Věčný“ sníh z vrcholků hor na Nové Guineji může zmizet do dvou let

V indonéské části ostrova Nová Guinea rychle mizí poslední zbytky „věčného sněhu“ z vrcholů hor nedaleko rovníku. Úbytek tamních ledovců je výrazným příkladem dopadů klimatických změn a dle odhadů expertů by tamní ledovce mohly do jednoho až dvou let zmizet úplně. Ještě před sto lety přitom pokrýval sníh a trvalý led všechny čtyři hlavní vrcholy 300 kilometrů dlouhého pohoří Sudirman, napsal server BBC.
před 18 hhodinami

Vláda USA hodlá rozvolnit normy pro efektivitu aut, aby ceny vozů klesly

Americké ministerstvo dopravy oznámilo, že dokončilo předpis, který má zvrátit normy pro efektivitu automobilů schválené za vlády předchozího prezidenta USA Joea Bidena. Současná vláda si od toho slibuje, že cena vozů pro koncové spotřebitele klesne. Část expertů ale varuje, že změny mohou poškodit postavení amerických automobilek na světovém trhu.
před 20 hhodinami

Pravěká svatyně Göbekli Tepe zřejmě nebyla spojená s kultem lebek

Archeologové oznámili, že našli vysvětlení, proč se v nejstarším kamenném sídle světa nacházelo tolik lidských ostatků. Příčina je podle nich mnohem méně romantická než různé kulty smrti, o nichž se spekulovalo.
29. 9. 2026‌‌

Vídeňští vědci testují na orbitě kvantový počítač

Kvantové počítače by mohly lidstvu vyřešit spoustu jeho problémů. Na oběžné dráze mohou například zjednodušit a posílit posílání informací přes satelity. Už rok to testuje skupina expertů z Vídeňské univerzity, která se pokouší tuto technologii zkoušet v těch nejobtížnějších podmínkách.
29. 9. 2026‌‌

Vědci vytvořili kopii oceánu Enceladu a vypustili tam pozemské mikroorganismy

Na Saturnově měsíci Enceladu by pod ledovým příkrovem, v tamním hlubokém oceánu, mohly přežívat i pozemské organismy. Potvrdil to experiment berlínských vědců, kteří se pokusili napodobit co nejpřesněji tamní podmínky.
29. 9. 2026‌‌

Loď Starship se z oběžné dráhy vrátila na Zemi

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu a následně se vrátila na Zemi, uvedla společnost SpaceX. Kvůli problému s jedním z motorů firma první orbitální let o několik hodin zkrátila, píše server BBC News. Během čtrnáctého zkušebního letu měla loď šestkrát obletět Zemi. Předtím úspěšně vypustila satelity služby Starlink.
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Vědci objevili nové mořské pavouky „jako z noční můry“

V moři mezi USA a Kanadou objevil mladý vědec dva druhy doposud neznámých bezobratlých tvorů, kteří se lidově označují jako mořští pavouci. Oba jsou parazitické, ale přitom mají na svých tělech vlastní parazity.
27. 9. 2026‌‌

AI agenti OpenAI zasáhli do několika webů amerických vládních agentur

Agenti umělé inteligence (AI) firmy OpenAI se pokoušeli získat informace od „vlád, univerzit, veřejných orgánů a dalších institucí“, včetně Komise pro kontrolu cenných papírů, Úřadu pro sčítání lidu a ministerstva školství v USA, uvedla podle britského serveru BBC společnost. Také však tvrdí, že všechny informace, které AI získala, jsou veřejně dostupné.
26. 9. 2026Aktualizováno26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.