Bakterie černého kašle zřejmě umí obnovit svůj důležitý gen

Vědci zjistili, že bakterie způsobující černý kašel zřejmě dovede obnovit jeden ze svých genů pokládaných za trvale nefunkční. Pomáhá jí to v adaptaci. Poznatky by mohly přispět k vývoji účinnější vakcíny i k lepšímu zacílení léčby. Za výzkumem stojí vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd (AV).

Bakterie Bordetella pertussis se postupně adaptuje na své hostitele a s nástupem očkování i na účinek vakcín. Podle odborníků se v průběhu doby bakterie černého kašle zbavila stovek genů, které pro infekci lidí nepotřebovala. Vědci takové ztráty považují zpravidla za nevratné. Nyní však tým z AV zjistil, že nejméně pro jeden z důležitých genů těchto bakterií to neplatí.

Jde o gen zodpovědný za export manganu, prvku klíčového pro přežívání patogenních bakterií v lidském hostiteli. Bakterie sice tento gen znehodnotila, tým však prokázal, že kvůli nefungujícímu exportéru může zadržovat mangan ve svých buňkách, což jí usnadňuje přežití v nepříznivých podmínkách. Vedoucí výzkumného týmu Branislav Večerek k tomu uvedl, že lidský organismus se, mimo jiné, infekci brání právě tím, že znemožní bakteriím přístup k manganu. „A snaží se je de facto vyhladovět,“ podotkl vědec.

Výsledky výzkumu také naznačují, že si Bordetella pertusis pamatuje doby, kdy bývala bakterií ve volné přírodě, kde se setkávala i s vysokými koncentracemi manganu. A v přítomnosti pro ni škodlivých koncentrací manganu umí zmíněný gen překvapivě opravit a obnovit export.

„Tento typ flexibilní adaptace na nedostatek či přebytek manganu nebyl dosud popsán a přináší tak novou představu o evoluci patogenních bakterií v průběhu jejich postupné adaptace na hostitelské prostředí,“ sdělil první autor studie Jan Čapek.

Černý kašel je vysoce infekční bakteriální onemocnění dýchacího traktu. Jedním z typických příznaků onemocnění je dávivý kašel. Záchvaty kašle mohou přetrvávat několik týdnů, rekonvalescence může trvat i měsíce. 

Černý kašel je stále hrozbou

Podle Státního zdravotního ústavu loni v Česku onemocnělo černým kašlem 696 lidí, o polovinu méně než v roce 2019. Podle odborníků jsou pravidelně zaznamenávány dvou až pětileté cykly nárůstu nemocnosti a následného poklesu. Posledního vrcholu nemocnosti Česká republika dosáhla v roce 2014, kdy černým nebo též dávivým kašlem onemocnělo 2521 lidí.

Černým kašlem a jeho komplikacemi jsou nejvíce ohroženy děti do jednoho roku života. Proto jsou také děti už v prvních měsících života očkovány. Plošné očkování proti černému kašli bylo v Česku zavedeno v roce 1958. Do té doby se nemocí ročně nakazily i desítky tisíc lidí. Očkování ale nechrání člověka na celý život, po nějaké době se může znovu nakazit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 2 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 22 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...