V Austrálii pozorují rozsáhlé množení Velkého bariérového útesu. Voda je plná spermií a vajíček

Australští badatelé v noci na středu místního času zaznamenali rozsáhlé množení Velkého bariérového útesu. Během noci koráli pustili do vody velký počet spermií a vajíček, které vytvořily pestrobarevné shluky ve vodě. Podle badatelů je to důkaz, že se útes snad zotavuje z předchozích negativních jevů, jako je bělení, uvedla agentura Reuters.

„Bylo potěšující pozorovat, jak se rodí nový útes,“ uvedl Gareth Phillips, který tento fenomén sledoval ve vodách nedaleko města Cairns ve státě Queensland. Podle Phillipse, který vede průzkum zaměřený na reprodukci Velkého bariérového útesu, to ukazuje, že jeho ekologické funkce stále fungují. „Toto množení je dalším důkazem, že se útes zotavuje,“ domnívá se Phillips.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Podle Phillipse reprodukce korálů nastává, pokud se naplní několik podmínek. Množení se obvykle odehrává v noci mezi koncem listopadu a začátkem prosince a teplota vody se musí pohybovat kolem 26 stupňů. Obvykle se tak stává po úplňku, kdy je příliv i odliv méně intenzivní. Fenomén trvá tři až šest nocí.

Ekologové již mnoho let varují před negativními jevy, jako je bělení, které zasahují Velký bariérový útes. To nastává, když se koráli v důsledku oteplování mořské vody začnou zbavovat barevných řas, které jim dopravují výživné látky. V roce 2019 australské úřady ve svém pětiletém hodnocení zhoršily prognózu této přírodní památky na nejnižší možnou úroveň. Za hlavní hrozbu pro tento unikátní ekosystém označily globální změny klimatu a oteplování. Předchozí výzkumy poukazovaly na to, že bělení a další podobné fenomény se negativně promítají i do schopnosti reprodukce korálů.

Velký bariérový útes, který je od roku 1981 součástí světového přírodního dědictví UNESCO, lemuje severovýchodní pobřeží Austrálie v délce více než dvou tisíc kilometrů. Je to největší komplex korálových útvarů na světě a jeden z největších magnetů, který láká turisty do Austrálie. Tvoří ho stovky oddělených korálových útesů a ostrůvků a je domovem čtyř set druhů korálů, patnácti set druhů ryb a čtyř tisíc druhů měkkýšů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 5 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...