Pražské planetárium a hvězdárny vyšlou družici, do kosmu ji vynese raketa Falcon 9

Pražské planetárium a hvězdárny do kosmu vyšlou družici, která poslouží k popularizaci vědy. Zástupci planetária to oznámili na festivalu kosmických aktivit Czech Space Week v Praze. Družici vynese do kosmu raketa Falcon 9 společnosti SpaceX v červnu 2022. Řídicí centrum v planetáriu bude přístupné veřejnosti.

„Řídicí centrum v pražském planetáriu bude otevřeno pro školní exkurze a workshopy, během kterých se středoškolští studenti, ale i žáci posledních ročníků základních škol, seznámí s jednotlivými odvětvími kosmického průmyslu,“ popsal v tiskové zprávě Jakub Rozehnal, ředitel organizace Planetum zaštiťující pražské planetárium a hvězdárny.

„S družicí budou moci přímo komunikovat a získávat data o průběhu letu či pořizovat snímky z oběžné dráhy. Pro vysokoškoláky bude k dispozici prostor pro spolupráci v rámci bakalářských či diplomových prací,“ dodal Rozehnal. Podle ředitele bude družice nazvaná Planetum1 jubilejní desátou družicí v historii České republiky a Československa.

Planetum1 náleží do třídy takzvaných cubesatů – malých družic složených z „kostek“ o standardizovaných rozměrech 10 x 10 x 10 centimetrů. Planetum1 bude podle Rozehnala základní verzí s jednou jednotkou (1U).

3D model družice Planetum1 představuje Jan Spratek
Zdroj: ČTK

Po přibližně osmiminutovém letu na raketovém nosiči má být družice vypuštěna spolu s dalším nákladem ve speciálním kontejneru – takzvaném deployeru. Po ověření parametrů dráhy pak družice poputuje do volného kosmického prostoru. Bude obíhat asi 550 kilometrů nad povrchem Země s periodou 90 minut rychlostí téměř 28 tisíc kilometrů za hodinu.

„Při této rychlosti by družice překonala vzdálenost mezi Prahou a Brnem za pouhých 20 sekund,“ poznamenal Rozehnal s tím, že družice bude také o sto až dvě stě kilometrů výše než Mezinárodní kosmická stanice (ISS).

Planetum1 bude obíhat po takzvané heliosynchronní dráze se sklonem přibližně 98 stupňů vůči zemskému rovníku. „Na heliosynchronní dráze se družice pohybuje mezi póly planety tak, že je nad osvětlenou stranou zemského povrchu, ale zároveň relativně blízko terminátoru – rozhraní světla a stínu,“ poznamenal ředitel.

„Než družice doputuje od jednoho pólu k druhému, posune se na opačné straně terminátor tak, že družice bude opět přelétat nad osvětleným povrchem. Jinými slovy – na družici bude stále svítit Slunce, což jí umožní neustále dobíjet akumulátory ze solárních panelů,“ vysvětlil Rozehnal.

Dárek pro radioamatéry

Komunikace bude skrze radiový signál na radioamatérských frekvencích, což umožní radioamatérům přijímat data z družice. „Díky aktivnímu systému orientace, který umožní natáčení družice, a tak i nastavení kamery s přesností lepší než 1,5 stupně, bude Planetum1 nejlépe prostorově orientovaným 1U satelitem na světě,“ upozornil šéf planetária.

Družice si ponese i zařízení pro měření magnetického pole Země. Magnetometr bude na výklopném rameni, které se po vypuštění družice uvolní tak, aby došlo jen k minimálnímu ovlivnění elektromagnetickým šumem palubních přístrojů. „Senzory na palubě tak umožní měření základních fyzikálních parametrů blízkého kosmického prostředí,“ poznamenal ředitel.

Na přípravě družice spolupracovaly český start-up Spacemanic a Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze. Projekt podpořilo hlavní město Praha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 15 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 17 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...