Upíři dodržují pokrevní bratrství. S přáteli sdílí kořist a pomáhají si

Samice upírů rozlišují a respektují širší rodinu. Se svými příbuznými a dokonce i „přáteli“ se o krev rozdělují častěji než s ostatními členy kolonie. Ukázal to rozsáhlý výzkum, který vyšel v odborném časopise PLOS Biology.

Přírodovědci už delší dobu sledují, jak silná je spolupráce mezi upíry. Tito létající savci příbuzní netopýrům se živí krví jiných savců a během toho spolu často spolupracují. Společně se usazují na stromech, čistí se navzájem a dokonce sdílejí vyvrhnutou krev s hladovými spolubydlícími.

Starší studie ukazovaly, že toto chování je běžné u blízkých příbuzných – teď ale vědce zajímalo, jak široké tyto „sociální sítě“ jsou a jakou mají podobu. Proto připevnili padesáti samicím upíra obecného (27 bylo divokých a 23 žilo předtím dva roky v zajetí) na těla malé senzory a poté je vypustili zpět do přírody, na pastviny pro dobytek v Tolé v Panamě.

Výzkumníci zjistili, že označení upíři sice téměř nikdy neopouštěli hnízdiště společně, úzce spojené samice se ale často znovu spojovaly daleko od hnízdiště. Netopýři, kteří se v místě, kde hejno trávilo noc, spojili s větším počtem partnerů, s nimiž se potom častěji a intenzivněji setkávali i při výpravách za potravou.

Vědci zaznamenávali i zvuky, které přitom upíři dělali. Přístroje zachytily celkem tři značně odlišné druhy komunikace – jeden z nich byl ve volné přírodě zaznamenám úplně poprvé. Biologové zatím přesně neví, co zvuky od sebe odlišuji, ani jakou mají v komunikaci upírů roli, chtěli by se analýze věnovat v budoucnosti.

Upíří společnost

Chování upírů je podle této studie značně složité, což odráží náročnost jejich života. Žijí ve velkých koloniích, kde je zapotřebí nějaké formy koordinace – už jen proto, jak snadno se v těchto skupinách přenášejí různé nemoci, nebo jak smrtící mohou být konflikty.

Tyto podmínky vyžadují, aby zvířata ovládala sofistikované formy komunikaci a aby uvnitř společenství panovaly nějaké vztahy, které fungování komunity usnadňují. Autoři předpokládají, že upíři během výprav za potravou zřejmě cíleně vyhledávají zvířata, kterým důvěřují – s nimi si pak vyměňují informace o nejbližší krvi nebo o nejlepším přístupu k otevřené ráně, z níž mohou sát životodárnou tekutinu.

Biologové předpokládají, že tato spolupráce by upírům mohla ušetřit čas a úsilí spojené s výběrem místa, kde se jejich kořisti naruší na těle kůže. Pro upíry je právě to nejnáročnější část jejich honby za potravou – na odkrytou ránu pak nalétávají další členové skupiny. Jedno z volání může sloužit právě k upozornění na takové místo, další zase možná pomáhá identifikovat kamarádské upíry v blízkosti.

„Jak daleko sahá 'přátelství'? Ukázali jsme, že sociální vazby upírů se neomezují pouze na péči o tělo a sdílení potravy na nocovišti, ale spřátelení jedinci spolu dokonce loví, což poukazuje na složitost jejich sociálních vztahů,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 1 hhodinou

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 21 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 23 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026
Načítání...