Očkování by se mohlo podávat pomocí náplastí s mikrojehličkami. Vědci vymysleli, jak je vyrábět 3D tiskem

Vědci ze Stanfordovy univerzity a Severokarolínské univerzity v Chapel Hill vytvořili očkovací náplast vytištěnou na 3D tiskárně. Vakcína podaná skrze ni poskytuje větší ochranu než typická očkovací injekce, uvádí vědci.

Hlavní výhodou této vychytávky je, že aplikuje očkovací látku přímo do kůže, která je plná imunitních buněk, na něž se očkovací látky zaměřují.

Podle studie provedené na zvířatech a publikované týmem vědců v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences byla výsledná imunitní reakce po aplikaci vakcinační náplasti desetkrát větší než u očkování podaného do svalu paže klasicky, tedy injekční jehlou.

Tohoto průlomu vědci dosáhli díky mikrojehličkám, jež jsou vytištěné na polymerové náplasti. Jsou přesně tak dlouhé, aby pronikly kůží a dostaly vakcínu tam, kde je nejvíc účinná. „Doufáme, že vývojem této technologie položíme základy pro ještě rychlejší celosvětový vývoj vakcín v nižších dávkách, a to bezbolestně a bez obav,“ uvedl hlavní autor studie a podnikatel v oblasti technologie 3D tisku Joseph M. DeSimone, profesor translační medicíny a chemického inženýrství na Stanfordově univerzitě.

Očkování bez vedlejších účinků se blíží

Na inovativní způsoby, jak podávat očkování účinněji a tedy v nižších dávkách, méně bolestivě a současně s menším množstvím vedlejších účinků, je cílem řady vědců i společností, které v tomto oboru podnikají. Novinka ze Stanfordu přináší ještě jednu výhodu. Protože jde o náplast, člověk by si mohl vakcínu snadno podat sám a nemusel by navštěvovat ani lékaře.

„Výsledky studie ukazují, že náplast s vakcínou vyvolala významnou odpověď T-buněk a antigen-specifických protilátek, která byla padesátkrát vyšší než u podkožní injekce,“ uvádí autoři. Tato zvýšená imunitní odpověď by mohla vést k úspornému dávkování, kdy by mikrojehličková vakcínová náplast za použití menší dávky vyvolala podobnou imunitní odpověď jako preparát podávaný jehlou a injekční stříkačkou. 

Mikrojehlové náplasti se sice studují již desítky let, ale nová práce překonává některé problémy z minulosti: díky 3D tisku lze mikrojehly snadno přizpůsobit pro vývoj různých očkovacích náplastí pro vakcíny proti chřipce, spalničkám, nebo třeba covidu-19.

Výhody náplasti

Pandemie covidu jasně ukázala, jak důležité je očkování a jak moc může změnit život s nějakou nemocí. Současně ale připomněla, že samotný vývoj, testování i výroba vakcíny jsou vlastně tím nejjednodušším. Mnohem náročnějším se ukázalo očkování milionů lidí v co nejkratším čase. Většina států musela zřizovat rozsáhlá specializovaná očkovací centra, vznikaly několikaměsíční pořadníky a na organizaci musela dohlížet armáda.

Vakcíny se navíc musely složitě převážet a skladovat za nízkých teplot, občas kvůli nedodržení přísných pravidel docházelo k jejich znehodnocení. Vakcíny v náplastech nic takového nepotřebují. Teoreticky by se daly doručit každému občanovi poštou, skladují se za pokojové teploty a přepravují se díky svým rozměrům zcela snadno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...