Očkování by se mohlo podávat pomocí náplastí s mikrojehličkami. Vědci vymysleli, jak je vyrábět 3D tiskem

Vědci ze Stanfordovy univerzity a Severokarolínské univerzity v Chapel Hill vytvořili očkovací náplast vytištěnou na 3D tiskárně. Vakcína podaná skrze ni poskytuje větší ochranu než typická očkovací injekce, uvádí vědci.

Hlavní výhodou této vychytávky je, že aplikuje očkovací látku přímo do kůže, která je plná imunitních buněk, na něž se očkovací látky zaměřují.

Podle studie provedené na zvířatech a publikované týmem vědců v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences byla výsledná imunitní reakce po aplikaci vakcinační náplasti desetkrát větší než u očkování podaného do svalu paže klasicky, tedy injekční jehlou.

Tohoto průlomu vědci dosáhli díky mikrojehličkám, jež jsou vytištěné na polymerové náplasti. Jsou přesně tak dlouhé, aby pronikly kůží a dostaly vakcínu tam, kde je nejvíc účinná. „Doufáme, že vývojem této technologie položíme základy pro ještě rychlejší celosvětový vývoj vakcín v nižších dávkách, a to bezbolestně a bez obav,“ uvedl hlavní autor studie a podnikatel v oblasti technologie 3D tisku Joseph M. DeSimone, profesor translační medicíny a chemického inženýrství na Stanfordově univerzitě.

Očkování bez vedlejších účinků se blíží

Na inovativní způsoby, jak podávat očkování účinněji a tedy v nižších dávkách, méně bolestivě a současně s menším množstvím vedlejších účinků, je cílem řady vědců i společností, které v tomto oboru podnikají. Novinka ze Stanfordu přináší ještě jednu výhodu. Protože jde o náplast, člověk by si mohl vakcínu snadno podat sám a nemusel by navštěvovat ani lékaře.

„Výsledky studie ukazují, že náplast s vakcínou vyvolala významnou odpověď T-buněk a antigen-specifických protilátek, která byla padesátkrát vyšší než u podkožní injekce,“ uvádí autoři. Tato zvýšená imunitní odpověď by mohla vést k úspornému dávkování, kdy by mikrojehličková vakcínová náplast za použití menší dávky vyvolala podobnou imunitní odpověď jako preparát podávaný jehlou a injekční stříkačkou. 

Mikrojehlové náplasti se sice studují již desítky let, ale nová práce překonává některé problémy z minulosti: díky 3D tisku lze mikrojehly snadno přizpůsobit pro vývoj různých očkovacích náplastí pro vakcíny proti chřipce, spalničkám, nebo třeba covidu-19.

Výhody náplasti

Pandemie covidu jasně ukázala, jak důležité je očkování a jak moc může změnit život s nějakou nemocí. Současně ale připomněla, že samotný vývoj, testování i výroba vakcíny jsou vlastně tím nejjednodušším. Mnohem náročnějším se ukázalo očkování milionů lidí v co nejkratším čase. Většina států musela zřizovat rozsáhlá specializovaná očkovací centra, vznikaly několikaměsíční pořadníky a na organizaci musela dohlížet armáda.

Vakcíny se navíc musely složitě převážet a skladovat za nízkých teplot, občas kvůli nedodržení přísných pravidel docházelo k jejich znehodnocení. Vakcíny v náplastech nic takového nepotřebují. Teoreticky by se daly doručit každému občanovi poštou, skladují se za pokojové teploty a přepravují se díky svým rozměrům zcela snadno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 5 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 7 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 22 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...