Očkování by se mohlo podávat pomocí náplastí s mikrojehličkami. Vědci vymysleli, jak je vyrábět 3D tiskem

Vědci ze Stanfordovy univerzity a Severokarolínské univerzity v Chapel Hill vytvořili očkovací náplast vytištěnou na 3D tiskárně. Vakcína podaná skrze ni poskytuje větší ochranu než typická očkovací injekce, uvádí vědci.

Hlavní výhodou této vychytávky je, že aplikuje očkovací látku přímo do kůže, která je plná imunitních buněk, na něž se očkovací látky zaměřují.

Podle studie provedené na zvířatech a publikované týmem vědců v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences byla výsledná imunitní reakce po aplikaci vakcinační náplasti desetkrát větší než u očkování podaného do svalu paže klasicky, tedy injekční jehlou.

Tohoto průlomu vědci dosáhli díky mikrojehličkám, jež jsou vytištěné na polymerové náplasti. Jsou přesně tak dlouhé, aby pronikly kůží a dostaly vakcínu tam, kde je nejvíc účinná. „Doufáme, že vývojem této technologie položíme základy pro ještě rychlejší celosvětový vývoj vakcín v nižších dávkách, a to bezbolestně a bez obav,“ uvedl hlavní autor studie a podnikatel v oblasti technologie 3D tisku Joseph M. DeSimone, profesor translační medicíny a chemického inženýrství na Stanfordově univerzitě.

Očkování bez vedlejších účinků se blíží

Na inovativní způsoby, jak podávat očkování účinněji a tedy v nižších dávkách, méně bolestivě a současně s menším množstvím vedlejších účinků, je cílem řady vědců i společností, které v tomto oboru podnikají. Novinka ze Stanfordu přináší ještě jednu výhodu. Protože jde o náplast, člověk by si mohl vakcínu snadno podat sám a nemusel by navštěvovat ani lékaře.

„Výsledky studie ukazují, že náplast s vakcínou vyvolala významnou odpověď T-buněk a antigen-specifických protilátek, která byla padesátkrát vyšší než u podkožní injekce,“ uvádí autoři. Tato zvýšená imunitní odpověď by mohla vést k úspornému dávkování, kdy by mikrojehličková vakcínová náplast za použití menší dávky vyvolala podobnou imunitní odpověď jako preparát podávaný jehlou a injekční stříkačkou. 

Mikrojehlové náplasti se sice studují již desítky let, ale nová práce překonává některé problémy z minulosti: díky 3D tisku lze mikrojehly snadno přizpůsobit pro vývoj různých očkovacích náplastí pro vakcíny proti chřipce, spalničkám, nebo třeba covidu-19.

Výhody náplasti

Pandemie covidu jasně ukázala, jak důležité je očkování a jak moc může změnit život s nějakou nemocí. Současně ale připomněla, že samotný vývoj, testování i výroba vakcíny jsou vlastně tím nejjednodušším. Mnohem náročnějším se ukázalo očkování milionů lidí v co nejkratším čase. Většina států musela zřizovat rozsáhlá specializovaná očkovací centra, vznikaly několikaměsíční pořadníky a na organizaci musela dohlížet armáda.

Vakcíny se navíc musely složitě převážet a skladovat za nízkých teplot, občas kvůli nedodržení přísných pravidel docházelo k jejich znehodnocení. Vakcíny v náplastech nic takového nepotřebují. Teoreticky by se daly doručit každému občanovi poštou, skladují se za pokojové teploty a přepravují se díky svým rozměrům zcela snadno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...