Při pátrání po možném mimozemském životě vědci zatím většinou hledali planety podobné velikosti, hmotnosti, teploty a složení atmosféry jako Země. Jenže astronomové z Cambridgeské univerzity věří, že existují i slibnější možnosti. A mají pro to dost silné indicie. Jejich názor změnila nedávná studie, která popsala, že obyvatelné by mohly být i planety s více než dvojnásobkem poloměru Země a osminásobkem její hmotnosti.
Teď identifikovali novou třídu obyvatelných exoplanet, takzvané hyceánské planety. Jsou velmi teplé, pokryté oceány a jejich atmosféra je bohatá na vodík. A přitom jsou jak častější, tak i snadněji pozorovatelné než planety podobné Zemi. Jednou z nich je ta známá jako „mini-Neptun“, oficiálně K2-18b, ale podle astronomů by jich mohlo existovat mnohem více.
Mnohem lepší šance na pozorování
„Hyceány jsou v podstatě vodní světy s atmosférou bohatou na vodík,“ uvedl Nikku Madhusudhan, hlavní autor výzkumu z Cambridgeské univerzity. Věří, že kdyby se vědci ve výzkumu více zaměřili právě na tento typ těles, mohlo by to výrazně urychlit snahy o nalezení života mimo Zemi.
„Pokud tyto planety opravdu život hostí, pak bychom během dvou až tří let mohli být svědky první detekce známek života,“ řekl vědec – s tím, že při hledání by mohl významně pomoci vesmírný teleskop Jamese Webba, který má být vypuštěn do kosmu v listopadu letošního roku a právě na konci srpna byl plně otestován.
Podle Madhusudhana je skvělé, že jsou tato tělesa tak velká – planety podobné Zemi jsou totiž tak malé, že se v jejich atmosféře jen špatně hledají známky života. Zato hyceány mohou mít více než dvojnásobný poloměr oproti Zemi a mohou být i podstatně teplejší, průměrná teplota atmosféry u nich dosahuje téměř dvou set stupňů Celsia.
V odborném časopise Astrophysical Journal tým uvedl, že tyto planety mají atmosféru bohatou na vodík, pevné jádro, které tvoří nejméně deset procent hmotnosti planety, a na povrchu vrstvu vody, která tvoří až devadesát procent hmotnosti planety.
Život může být možný i na odvrácené straně planet, které tým nazval „temné hyceány“. Ty se nacházejí v blízkosti své hvězdy a mají jednu stranu vždy otočenou k ní – ta je pak příliš horká na existenci života.
Podle vědeckého týmu by život na těchto tělesech musel být nutně vodní – tyto planety jsou pokryté obrovskou vrstvou tekutiny. Podle Madhusudhana je však otázkou, jakou formu by takový život mohl mít – a odpověď na ni zatím neexistuje. „Jako minimum by měl být možný mikrobiální život,“ řekl vědec a dodal, že právě takto vznikl i složitější život na Zemi.
