V Dubaji zasadili milion stromů. Ambiciózní projekt neuspěl, většina jich uhynula

Roku 2010 vyhlásil premiér Spojených arabských emirátů šejk Mohammed bin Rašíd al-Maktúm ambiciózní projekt: iniciativu Milion stromů, která slibovala zalesnit Dubaj. Jenže teď je drtivá většina stromků mrtvá a stejně tak i celý projekt.

Cílem projektu, který dostal mohutnou finanční i mediální podporu, bylo zvýšit počet zelených ploch v Dubaji prostřednictvím zalesňování. Mělo to pomoci zlepšit klima ve městě, bránit šíření pouště, ale také přeměnit oblast v přívětivější a líbivější místo.

Projekt nebyl ani zdaleka tak absurdní, jak by na první pohled mohla vypadat snaha sázet stromy v poušti. Základem byla školka pro mladé stromky na pozemku, na který přispěla dubajská policejní akademie, aby mohly dorůst do dospělosti, a teprve poté je rozesílat po emirátu. Na projektu se podílela společnost Green Land, která spolupracovala s vládou podporovanou ekologickou organizací.

V době svého největšího rozkvětu se tato školka rozkládala na ploše více než 130 tisíc metrů čtverečních. Zavlažovali ji pomocí recyklované odpadní vody a vody získané odsolováním. Podařilo se vysázet asi třicítku druhů stromků – všechno to byly dřeviny vybrané tak, aby odolávaly nepříznivému klimatu. Převažovaly mezi nimi odolné olivovníky, sporé palmy a zejména ghaf, jak se přezdívá národnímu stromu Spojených arabských emirátů, který má české jméno naditec jand.

Co se pokazilo?

Nadějný projekt se ale brzy dostal do problémů. Nezastavilo ho ani tak klima nebo počasí, ale jiný, ještě ambicióznější projekt. Roku 2014 totiž policie převedla pozemky lesní školky na společnost Dubai Holding, která se rozhodla na tomto místě postavit největší nákupní centrum světa Mall of the World.

Obří stavba s rozlohou přes čtyři miliony metrů čtvereční byla nakonec odložena, ale na jejím místě stejný developer oznámil jiný projekt – stejně rozsáhlé městečko Jumeirah Central. „Tyto megaprojekty vyjadřují prestiž a modernost, což jim pomáhá přilákat bohaté investory, zejména v Dubaji. Cílem nemusí být nutně udržitelnost,“ uvedl pro deník The Guardian Mohammad al-Saidi, který pracuje pro Centrum pro udržitelný rozvoj na Katarské univerzitě.

Developer měl sice lesní školku přemístit, ještě než začne se stavbou, bránil se ale s tím, že stromky jsou na to ještě příliš mladé – i podle nezávislých expertů by jim to zřejmě ublížilo.

Pak se stala situace nepřehlednou, zúčastnění aktéři se nedokázali dohodnout prakticky na ničem. Developer odložil i tento projekt a stromky nebyly odvezené jinam.

Jenže nebyly zavlažovány a nikdo se o ně nestaral. A tak začalo přibývat těch, které odumíraly – v březnu roku 2018 bylo z více než milionu stromů nepoškozených už jen šest set tisíc, na konci roku 2020 jich už zemřelo víc než osmdesát procent.

Projekty musí být odolné

Kritici projektu označují za jeho největší problém nedůslednost. Ambiciózní rozjezd za pozornosti médií nestačil k tomu, aby snaha vydržela nejméně dvacet let, které byly zapotřebí k tomu, aby většina sazenic mohla vyrůst a přispět ke vzniku dostatečně zelené oblasti.

Přitom Dubaj se na zeleň spoléhá. Vláda oznámila plány na ochranu emirátu před klimatickou krizí, mimo jiné prostřednictvím strategie čisté energie, jejímž cílem je, aby byla do roku 2050 ze tří čtvrtin závislá na obnovitelných zdrojích energie a aby se do roku 2030 snížila spotřeba vody a energie o třicet procent.

V tom může zeleň výrazně pomoci. Snižuje teplotu ve městě, zadržuje vodu a tak pomáhá v úsporách. A samozřejmě stromy jsou důležitým pohlcovačem oxidu uhličitého, skleníkového plynu, který má v globálních změnách klimatu zásadní roli. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 10 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 12 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...