Ani další pokus o start lodi Starliner nevyšel, NASA ho odsunula na neurčito

Společnost Boeing a americká vesmírná agentura NASA ve středu večer kvůli závadě opět odložily plánovaný start druhého zkušebního letu kosmické lodi CST-100 Starliner k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Podle vyjádření NASA jsou na vině přetrvávající problémy s indikátorem polohy ventilů na motorech vesmírné lodi. Agentura přitom neupřesnila, kdy bude následovat další pokus o start, zatím je let odložen na neurčitě dlouhou dobu – podle nezávislých expertů to naznačuje rozsáhlejší problémy.

NASA a Boeing se snažily různými způsoby přijít na to, proč loď nefunguje tak, jak by měla, nicméně na důvod přetrvávajícího problému zatím nepřišli. „Týmy inženýrů vyloučily řadu možných příčin, včetně těch softwarových, ale je zapotřebí více času na dokončení posudku,“ uvedla NASA.

Boeing proto loď deaktivoval a celá raketa míří zpátky do její vertikální „garáže“ (VIF) nedaleko odpalovací plochy, kde ji inženýři budou moci lépe prozkoumat.

Problematický Starliner

Starliner má v rámci testovací mise dopravit náklad na orbitální komplex a zhruba o necelý týden později přistát zpátky na Zemi. Tento projekt se ale už několik let potýká s technickými problémy, které se stále nedaří uspokojivě vyřešit.

Starliner
Zdroj: NASA

Středeční plánovaný let měl být již druhým pokusem. První test této kosmické lodi v prosinci 2019 s předpokládaným přistáním na ISS se zdařil jen částečně. Loď sice úspěšně odstartovala, ale nedokázala se už dostat na stanovenou oběžnou dráhu, takže se nemohla k ISS přiblížit. O dva dny později alespoň zdárně přistála v poušti v Novém Mexiku. Neúspěch tehdy podle sdělení společnosti Boeing způsobily chyby v softwaru.

3 minuty
Události: Kosmická loď Starliner fimy Boeing úspěšně přistála v Novém Mexiku
Zdroj: ČT24

Start nynějšího letu byl poprvé odložen už v pátek 30. července kvůli problémům na ISS, u níž o den dříve zakotvil ruský víceúčelový modul Nauka. Jeho motory se totiž po napojení nečekaně spustily a vychýlily celý orbitální komplex z jeho normální letové polohy na nejméně 45 minut. Poté, co byly aktivovány motory jiného modulu na stanici, se podařilo původní polohu obnovit a incident zřejmě nezpůsobil žádné škody.

Inženýři start CST-100 Starliner odložili podruhé v pondělí právě kvůli vadným indikátorům ventilů a naplánovali náhradní start na středu večer, ten se nicméně nezdařil ze stejného důvodu.

Problémy pro Boeing

Dlouhodobé komplikace Starlineru představují pro společnost Boeing další z více problémů, které ji trápí.  

Za rok 2020 totiž Boeing vykázal rekordní celoroční čistou ztrátu 11,94 miliardy dolarů (256,3 miliardy korun). Na vině byly zejména dopady koronavirové pandemie a s nimi související cestovní omezení, ale i problémy s letadly 737 MAX. Boeing také znovu odsouvá výrobu svého zcela nového letadla 777X, nově až na konec roku 2023.

Tržby Boeingu se za loňský rok snížily o 24 procent na 58,16 miliardy dolarů (1,25 bilionu korun). Ztráta za rok 2019 činila 636 milionů dolarů a už v té se odrážely potíže s letadly 737 MAX.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...