Lední medvědi umí ovládat zbraně. Loví pomocí nich mrože, ukázal výzkum

Lední medvědi jsou sice v Arktidě vrcholovými predátory, přesto i oni narazí na kořist, na kterou nestačí. Jedním z takových zvířat je mrož –⁠ až 1300 kilogramů vážící savec vybavený obrovskými kly, téměř neproniknutelnou vrstvou tuku chránící tělo a tvrdou lebkou je pro ledního medvěda víc než důstojným protivníkem. Nová studie odhalila, že si někteří lední medvědi našli způsob, jak své šance zvýšit. Mrože ubijí kusem kamene nebo ledu.

Inuité v Grónsku a východní části kanadské Arktidy si již více než dvě stě let vyprávějí příběhy o ledních medvědech, kteří si takovými nástroji pomáhají při zabíjení mrožů. Vědci ale tato vyprávění odmítali; řadili je mezi pohádky a mýty k vyprávěním o medvědech, kteří na sebe mohou brát lidskou podobu.

Jenže tyto příběhy byly velmi vytrvalé, objevovaly se i na konci 20. století. K novému zájmu o tento fenomén přiměl vědce lední medvěd jménem Gogo, který v jedné japonské zoo používal nástroje k získání jinak nepřístupného masa. Biolog Ian Stirling, který se na chování ledních medvědů specializuje, se proto rozhodl legendu prozkoumat do detailů.

„Obecně mám za to, že pokud vám zkušený inuitský lovec řekne, že něco viděl, stojí za to mu naslouchat. Je totiž velmi pravděpodobné, že má pravdu,“ popsal Stirling pro odborný časopis Science News.

Vědci pod jeho vedením proto prošli historická, z druhé ruky získaná pozorování toho, jak lední medvědi měli používat nástroje. Hledali zejména věrohodná svědectví inuitských lovců, kteří o nich vyprávěli objevitelům a přírodovědcům, ale zpracovali i nedávná pozorování inuitských lovců a neinuitských výzkumníků. Součástí výzkumu se stala i zdokumentovaná svědectví o pozorování medvědů hnědých –⁠ nejbližších příbuzných ledních medvědů –⁠ používajících nástroje v zajetí k přístupu k potravě. Z tohoto přehledu vyplývá, že používání nástrojů u volně žijících zvířat, ačkoli není časté, se v případě lovu mrožů opravdu objevuje, uvádí vědci v červnovém čísle Arctic.

Zajímavé je, že vědcům se pro tuto studii nepodařilo získat přímý důkaz –⁠ dostali ho ale těsně poté, co ji vydali. Po zveřejnění nové studie totiž profesor Stirling dostal video od vědce Anthonyho Pagana z Americké geologické služby v Anchorage na Aljašce. Ten již dříve v rámci jiného projektu připevnil kameru k divokému lednímu medvědovi. Na tomto záznamu je podle Stirlinga vidět, jak samice ledního medvěda posouvá velký kus ledu a pak ho hodí do vody na tuleně:

„Jediným druhem, kterého byste chtěli praštit kusem ledu do hlavy, je mrož,“ říká Andrew Derocher, ředitel vědecké laboratoře pro lední medvědy na Albertské univerzitě v kanadském Edmontonu, který se na nové studii nepodílel. Myslí si, že tento způsob lovu není u ledních medvědů rozšířený –⁠ naučit se ho je schopno jen několik těchto zvířat. Pokud by například nějaká medvědí matka přišla na to, jak tímto způsobem využívat led nebo kámen, „je to určitě něco, co by její potomci převzali“, doplnil vědec.

Ovládání nástrojů jako důkaz inteligence

Mezi zvířaty je používání nástrojů k řešení problémů již dlouho považováno za znak vyšší úrovně toho, co lidé označují za inteligenci. Například šimpanzi vyrábějí oštěpy, které využívají k lovu menších savců, delfíni zase nosí v tlamě mořské houby, jimiž rozvíří písek, a odhalí tak kořist na dně. A sloni jsou známí tím, že házejí klády nebo velké kameny na elektrické ploty, aby tam přerušili přívod energie. Rozsáhle je také zdokumentované používání nástrojů u krkavcovitých ptáků.

Studie o inteligenci ledních medvědů ale zatím chybí. „Nevíme vůbec nic ani z experimentů,“ říká Stirling. „Máme ale velké množství informací z pozorování, která spíše naznačují, že lední medvědi jsou opravdu chytří.“

U příslušníků čeledi medvědovitých se obvykle předpokládá, že jsou to chytrá zvířata –⁠ mají pro to předpoklady například díky velikosti jejich mozku. Projevuje se například jejich propracovanou loveckou strategií i přizpůsobivostí, co se týká kořisti. Studie na amerických medvědech baribalech chovaných v zajetí dokonce odhalily některé mentální schopnosti, které zřejmě dokonce převyšují schopnosti primátů.

Gabriel Nirlungayuk, lovec Inuků z Rankin Inlet v kanadském Nunavutu, pro Science News popsal, že příběhy o ledních medvědech, kteří používají k lovu mrožů nástroje, už slyšel mockrát. „Lední medvědy jsem pozoroval snad od svých sedmi let. Byl jsem v jejich blízkosti, lovil jsem po jejich boku a viděl jsem jejich chování. Nejchytřejšími lovci jsou obvykle medvědí samice.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...