Tání ledovců v asijských velehorách zrychluje, mohou za to teplejší léta

Ledovce v asijských velehorách v posledních letech tají mnohem rychleji než dříve. Příčinou jsou rostoucí letní teploty, ukázal mezinárodní výzkum. Podle studie už tají ledovce i v těch nejvyšších horách, kde se ještě donedávna zvětšovaly. Vědci varují, že to může mít negativní dopad na lidské osídlení v celé oblasti.

Chování ledovců je pro klimatology nejlepším vodítkem pro představu, jak klimatické změny ovlivňují vysokohorské oblasti. Zaledněné oblasti v těchto asijských regionech jsou přímým zdrojem, z něhož čerpají vodu ty největší řeky, na nichž jsou závislé stovky milionů lidí.

Glaciologové na základě satelitních dat zkoumali chování ledovců v různých oblastech vysokohorské Asie. Výsledky podle nich mění pohled na předpovědi dalšího úbytku ledu v regionu a vyvolávají obavy o udržitelnost tamních ledovců jako spolehlivého zdroje vody a energie v příštích desetiletích.

Hlavní autor studie Atanu Bhattacharya z University of St Andrews výsledky komentoval: „Ukazují, jak moc se ledovce od 60. let minulého století ztenčily a ustoupily. Poskytují nám první přesný dlouhodobější záznam o kolísání rozlohy ledovců v několika oblastech vysokohorské Asie včetně Himálaje, Tibetského pohoří, Tien-Šanu a Pamíru za téměř šest desetiletí.“

Velikost ledovců se podle něj ve většině oblastí vysokohorské Asie od 60. let 20. století trvale zmenšuje a k úbytku jejich ledu nyní dochází už i v oblastech, kde ledovce po několik desetiletí ztrácely jen málo hmoty, nebo kde dokonce přibývala.

Spojení pozorování a modelování

Práce také hledala souvislost mezi úbytkem hmoty ledovců a měnícím se klimatem. Tým zkombinoval měření ze sítě vysokohorských meteorologických stanic s klimatickými modely – výsledky změn odpovídaly předpovědím těchto modelů.

„Tato studie je skvělým argumentem pro spojení pozorování a modelování a také pro mezinárodní spolupráci,“ uvedl Yai Tandong z Ústavu pro výzkum Tibetské náhorní plošiny Čínské akademie věd, který se na studii podílel a umožnil klíčovou část výzkumu – mezinárodní sdílení dat.

Výsledky výzkumu vyšly 5. července v odborném časopise Nature Communications a podtrhují hrozbu, kterou tání ledovců v Asii představuje. Už řada předchozích výzkumů varovala, že tato změna může ovlivnit široké spektrum toho, na co jsou lidé v regionu zvyklí.

Kromě nedostatku vody a energie z vodních elektráren je to i riziko intenzivních záplav v době, kdy budou v létě ledovce tát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 5 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 7 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 9 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...