Tání ledovců v asijských velehorách zrychluje, mohou za to teplejší léta

Ledovce v asijských velehorách v posledních letech tají mnohem rychleji než dříve. Příčinou jsou rostoucí letní teploty, ukázal mezinárodní výzkum. Podle studie už tají ledovce i v těch nejvyšších horách, kde se ještě donedávna zvětšovaly. Vědci varují, že to může mít negativní dopad na lidské osídlení v celé oblasti.

Chování ledovců je pro klimatology nejlepším vodítkem pro představu, jak klimatické změny ovlivňují vysokohorské oblasti. Zaledněné oblasti v těchto asijských regionech jsou přímým zdrojem, z něhož čerpají vodu ty největší řeky, na nichž jsou závislé stovky milionů lidí.

Glaciologové na základě satelitních dat zkoumali chování ledovců v různých oblastech vysokohorské Asie. Výsledky podle nich mění pohled na předpovědi dalšího úbytku ledu v regionu a vyvolávají obavy o udržitelnost tamních ledovců jako spolehlivého zdroje vody a energie v příštích desetiletích.

Hlavní autor studie Atanu Bhattacharya z University of St Andrews výsledky komentoval: „Ukazují, jak moc se ledovce od 60. let minulého století ztenčily a ustoupily. Poskytují nám první přesný dlouhodobější záznam o kolísání rozlohy ledovců v několika oblastech vysokohorské Asie včetně Himálaje, Tibetského pohoří, Tien-Šanu a Pamíru za téměř šest desetiletí.“

Velikost ledovců se podle něj ve většině oblastí vysokohorské Asie od 60. let 20. století trvale zmenšuje a k úbytku jejich ledu nyní dochází už i v oblastech, kde ledovce po několik desetiletí ztrácely jen málo hmoty, nebo kde dokonce přibývala.

Spojení pozorování a modelování

Práce také hledala souvislost mezi úbytkem hmoty ledovců a měnícím se klimatem. Tým zkombinoval měření ze sítě vysokohorských meteorologických stanic s klimatickými modely – výsledky změn odpovídaly předpovědím těchto modelů.

„Tato studie je skvělým argumentem pro spojení pozorování a modelování a také pro mezinárodní spolupráci,“ uvedl Yai Tandong z Ústavu pro výzkum Tibetské náhorní plošiny Čínské akademie věd, který se na studii podílel a umožnil klíčovou část výzkumu – mezinárodní sdílení dat.

Výsledky výzkumu vyšly 5. července v odborném časopise Nature Communications a podtrhují hrozbu, kterou tání ledovců v Asii představuje. Už řada předchozích výzkumů varovala, že tato změna může ovlivnit široké spektrum toho, na co jsou lidé v regionu zvyklí.

Kromě nedostatku vody a energie z vodních elektráren je to i riziko intenzivních záplav v době, kdy budou v létě ledovce tát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 1 hhodinou

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 17 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 19 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 21 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 22 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 22 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...