Vědci na stopě pravěké tragédii. Dávná erupce supervulkánu Toba dočasně zničila ozonovou vrstvu

Podle řady studií se v dějinách lidského druhu v době před 100 tisíci až 60 tisíci lety stalo cosi zvláštního – kosterní nálezy nasvědčují, že šlo o tragédii obřích rozměrů. Věda zná více hypotéz a mezinárodní výzkumný tým nyní přišel s dalším možným vysvětlením. Domnívá se, že se udál katastrofální pokles hladiny ozonu v tropických oblastech, který byl způsoben erupcí supervulkánu Toba nacházejícího se v dnešní Indonésii.

Erupce supervulkánu Toba před asi 74 tisíci lety byla jednou z nejničivějších katastrof, o nichž mají geologové důkazy – určitě se jednalo o nejsilnější erupci sopky za několik milionů let. Pro srovnání: slavná Krakatoa vychrlila při své erupci roku 1883 do ovzduší asi pětadvacet kubických kilometrů popela a prachových částic. Toba do atmosféry vrhla přes osm stovek krychlových kilometrů popela.

Tento výbuch zřejmě na několik let na části planety zahalil nebe prachem, což mělo snížit globální teploty až o pět stupňů a způsobit krátkou obdobu doby ledové.

Dopad výbuchu na lidské populace, které v té době žily, byl ale dlouho otázkou. Největší změny klimatu se totiž objevily u pólů, jenže lidé tehdy obývali zejména místa v tropech, kde se ochlazení mělo projevit relativně méně.

„Toba byla dlouho považována za příčinu zhoršení podmínek pro lidi, ale výzkumy klimatických údajů o teplotě a srážkách nepřinesly žádné konkrétní důkazy o ničivém vlivu na lidstvo,“ říká Sergej Osipov z Institutu Maxe Plancka pro chemii, který na projektu pracoval. „My teď ale upozorňujeme na to, že v tropech je hnacím evolučním faktorem ultrafialové (UV) záření v blízkosti povrchu.“

Bez ozonu

Při velkých sopečných erupcích se uvolňují plyny a popel, které ve stratosféře vytvářejí vrstvu aerosolu tlumící sluneční záření, což způsobuje ochlazování na zemském povrchu. Tato „sopečná zima“ má řadu vedlejších účinků, jako jsou chladnější oceány, prodloužené jevy El Niño, neúroda a nemoci.

„Ozonová vrstva zabraňuje tomu, aby se na zemský povrch dostaly vysoké úrovně škodlivého UV záření,“ říká Osipov. „K vytvoření ozonu z kyslíku v atmosféře je zapotřebí fotonů, které přeruší vazbu kyslíku. Když sopka uvolní obrovské množství oxidu siřičitého, vzniklý sopečný oblak pohlcuje UV záření, ale blokuje sluneční světlo. To omezuje tvorbu ozonu, vytváří ozonovou díru a zvyšuje pravděpodobnost UV zátěže.“

Tým zkoumal úroveň UV záření po erupci sopky Toba pomocí klimatického modelu ModelE vyvinutého Goddardovým institutem pro vesmírná studia (NASA GISS). Simulovali možné následné účinky erupcí různých velikostí. Provozování takového modelu je nesmírně výpočetně náročné – nemohlo by se uskutečnit, kdyby se vědcům nepodařilo dojednat využití superpočítače Shaheen II.

Jako jaderná válka

Jejich model naznačuje, že oblak oxidu siřičitého z Toby snížil globální hladinu ozonu až o padesát procent. Navíc zjistili, že účinky na ozon jsou významné i při relativně malých scénářích erupce. Výsledná zdravotní rizika plynoucí z vyššího UV záření na povrchu by významně ovlivnila míru přežití lidí.

„Účinky UV stresu by mohly být podobné následkům jaderné války,“ říká Osipov. „Například výnosy plodin a produktivita mořských živočichů by v důsledku sterilizačních účinků UV záření poklesly. Vyjít ven bez ochrany před UV zářením by způsobilo poškození očí a úpal za méně než 15 minut. Časem by rakovina kůže a celkové poškození DNA vedly k úbytku populace.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 21 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 23 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
včera v 09:37

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...