Evropa se mění pod vlivem globálního oteplování. Zpráva ukazuje největší hrozby

Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí vydalo zprávu o klimatu v Evropě za rok 2020. Ukazuje řadu znepokojivých trendů, teplotní rekordy a hrozby pro obyvatele kontinentu.

Celosvětově byl podle této zprávy rok 2020 jedním ze tří nejteplejších zaznamenaných let, přičemž posledních šest let bylo nejteplejších šest zaznamenaných. Největší nadprůměrné roční teploty byly na severu Sibiře a v přilehlé části Arktidy, kde teploty dosáhly hodnot o 6 °C nad průměrem. Událost La Niña z druhé poloviny roku zapříčinila podprůměrně nízké teploty v rovníkovém Pacifiku. 

V roce 2020 také nadále rostly celosvětové koncentrace oxidu uhličitého (CO2) a metanu (CH4). Předběžné odhady ze satelitních dat naznačují, že koncentrace CO2 se během roku zvýšily o 0,6 % a koncentrace CH4 o téměř 0,8 %. Data také ukazují, že atmosférické koncentrace skleníkových plynů pro rok 2020 dosáhly nejvyššího globálního ročního průměru v satelitních záznamech od roku 2003. Pozemní měření jsou k dispozici po mnohem delší dobu a také ukazují neustálý vzestupný trend.

Předběžná analýza naznačuje, že CO2 rostl mírně nižším tempem než v posledních letech, zatímco CH4 rostl naopak rychleji. Dále měření naznačují, že tyto změny zapříčinilo několik skutečností, včetně mírného snížení emisí vyvolaných člověkem během lockdownů kvůli pandemii covidu-19 nebo většího množství vzdušných proudů na povrchu pevniny spojeného s vysokými teplotami a ovlivňujícího zdroje skleníkových plynů.

Trend oteplování je jasný

Evropská zpráva zdůrazňuje, že teploty pokračují v jasné trajektorii oteplování. Roční teplota v Evropě byla nejvyšší v historii – nejméně o 0,4 °C vyšší než v dalších pěti nejteplejších letech. Ke všem navíc došlo během posledního desetiletí.

Podzim a zima v Evropě byly také nejteplejší zaznamenané. Loňská zima stanovila nový rekord na více než 3,4 °C nad průměrem 1981–2010, byla přibližně o 1,4 °C teplejší než předchozí rekordní zima.

Odchylky teplot povrchového vzduchu pro zimu, jaro, léto a podzim 2020 ve vztahu k příslušnému sezonnímu průměru z let 1981–2010
Zdroj: Copernicus

Severovýchodní Evropa zaznamenala výjimečně vysoké teploty, téměř o 1,9 ° C vyšší, než byl předchozí rekord. Během zimy byly maximální a minimální teploty v této oblasti místně až o 6 °C a 9 °C teplejší oproti průměru z let 1981–2010.

V roce 2020 nebyly vlny veder v celé Evropě tak intenzivní ani dlouhodobé jako v předchozích letech. Během léta se však na regionální úrovni vyskytla období velmi vysokých teplot, která vedla k novým teplotním rekordům, například v červnu ve Skandinávii a v srpnu v západní Evropě. V srpnu přinesl hřeben vysokého tlaku teplý vzduch z Afriky, který zvýšil povrchové teploty a vedl k pozoruhodně teplým nočním teplotám v západní Evropě. Ve Francii bylo překonáno několik rekordů maximální teploty za měsíc srpen.

Sucho a srážky

V únoru 2020 ovlivnily nadprůměrné srážky velkou oblast Evropy. Na severozápadě Evropy následovalo po tomto období jedno z nejsušších jar posledních čtyřiceti let, a to jak z hlediska vlhkosti půdy, tak co se týká srážek. Tento přechod z mokra do sucha měl pozoruhodný dopad na celý kontinent. Vedl k rychlé změně z vysokého průtoku řek na nízký zejména v částech severozápadní Evropy, jako je povodí Rýna. Pro celou Evropu byl průměrný průtok řek v dubnu a květnu nejnižší v záznamech od roku 1991.

Začátek října přinesl bouři Alex, první z bouří zimní sezony 2020–21. Neobvykle vysoké srážky lámaly jednodenní rekordy ve Velké Británii, severozápadní Francii a v jižních Alpách. Denní srážky, které na některých místech dosáhly více než trojnásobku průměrného říjnového objemu, ovlivnily také francouzské a italské přímořské Alpy. Bouře Alex vedla k nadprůměrnému průtoku řek ve velkých částech západní Evropy a v některých regionech k ničivým povodním.

Odchylky půdní vlhkosti (%) za leden až duben 2020 ve srovnání s příslušným měsíčním průměrem pro roky 1981–2010
Zdroj: Copernicus

Výjimečný rok pro Arktidu

Pro Arktidu jako celek byl rok 2020 druhým nejteplejším rokem s povrchovou teplotou vzduchu o 2,2 °C nad průměrem z let 1981–2010. Zatímco raná část roku byla ve větších částech Arktidy chladnější než průměr, léto a podzim to vynahradily, přičemž obě roční období měla nejvyšší zaznamenané teploty. 

Vysoké arktické teploty v roce 2020 byly výsledkem mimořádně teplého roku v arktické Sibiři. V tomto regionu byl rok 2020 rekordně nejteplejším rokem při 4,3 °C nad průměrem, 1,8 °C nad předchozím rekordem. Rozsah mořského ledu byl po většinu léta a podzimu v přilehlých arktických mořích rekordně nízký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 9 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...