Evropa se mění pod vlivem globálního oteplování. Zpráva ukazuje největší hrozby

Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí vydalo zprávu o klimatu v Evropě za rok 2020. Ukazuje řadu znepokojivých trendů, teplotní rekordy a hrozby pro obyvatele kontinentu.

Celosvětově byl podle této zprávy rok 2020 jedním ze tří nejteplejších zaznamenaných let, přičemž posledních šest let bylo nejteplejších šest zaznamenaných. Největší nadprůměrné roční teploty byly na severu Sibiře a v přilehlé části Arktidy, kde teploty dosáhly hodnot o 6 °C nad průměrem. Událost La Niña z druhé poloviny roku zapříčinila podprůměrně nízké teploty v rovníkovém Pacifiku. 

V roce 2020 také nadále rostly celosvětové koncentrace oxidu uhličitého (CO2) a metanu (CH4). Předběžné odhady ze satelitních dat naznačují, že koncentrace CO2 se během roku zvýšily o 0,6 % a koncentrace CH4 o téměř 0,8 %. Data také ukazují, že atmosférické koncentrace skleníkových plynů pro rok 2020 dosáhly nejvyššího globálního ročního průměru v satelitních záznamech od roku 2003. Pozemní měření jsou k dispozici po mnohem delší dobu a také ukazují neustálý vzestupný trend.

Předběžná analýza naznačuje, že CO2 rostl mírně nižším tempem než v posledních letech, zatímco CH4 rostl naopak rychleji. Dále měření naznačují, že tyto změny zapříčinilo několik skutečností, včetně mírného snížení emisí vyvolaných člověkem během lockdownů kvůli pandemii covidu-19 nebo většího množství vzdušných proudů na povrchu pevniny spojeného s vysokými teplotami a ovlivňujícího zdroje skleníkových plynů.

Trend oteplování je jasný

Evropská zpráva zdůrazňuje, že teploty pokračují v jasné trajektorii oteplování. Roční teplota v Evropě byla nejvyšší v historii – nejméně o 0,4 °C vyšší než v dalších pěti nejteplejších letech. Ke všem navíc došlo během posledního desetiletí.

Podzim a zima v Evropě byly také nejteplejší zaznamenané. Loňská zima stanovila nový rekord na více než 3,4 °C nad průměrem 1981–2010, byla přibližně o 1,4 °C teplejší než předchozí rekordní zima.

Odchylky teplot povrchového vzduchu pro zimu, jaro, léto a podzim 2020 ve vztahu k příslušnému sezonnímu průměru z let 1981–2010
Zdroj: Copernicus

Severovýchodní Evropa zaznamenala výjimečně vysoké teploty, téměř o 1,9 ° C vyšší, než byl předchozí rekord. Během zimy byly maximální a minimální teploty v této oblasti místně až o 6 °C a 9 °C teplejší oproti průměru z let 1981–2010.

V roce 2020 nebyly vlny veder v celé Evropě tak intenzivní ani dlouhodobé jako v předchozích letech. Během léta se však na regionální úrovni vyskytla období velmi vysokých teplot, která vedla k novým teplotním rekordům, například v červnu ve Skandinávii a v srpnu v západní Evropě. V srpnu přinesl hřeben vysokého tlaku teplý vzduch z Afriky, který zvýšil povrchové teploty a vedl k pozoruhodně teplým nočním teplotám v západní Evropě. Ve Francii bylo překonáno několik rekordů maximální teploty za měsíc srpen.

Sucho a srážky

V únoru 2020 ovlivnily nadprůměrné srážky velkou oblast Evropy. Na severozápadě Evropy následovalo po tomto období jedno z nejsušších jar posledních čtyřiceti let, a to jak z hlediska vlhkosti půdy, tak co se týká srážek. Tento přechod z mokra do sucha měl pozoruhodný dopad na celý kontinent. Vedl k rychlé změně z vysokého průtoku řek na nízký zejména v částech severozápadní Evropy, jako je povodí Rýna. Pro celou Evropu byl průměrný průtok řek v dubnu a květnu nejnižší v záznamech od roku 1991.

Začátek října přinesl bouři Alex, první z bouří zimní sezony 2020–21. Neobvykle vysoké srážky lámaly jednodenní rekordy ve Velké Británii, severozápadní Francii a v jižních Alpách. Denní srážky, které na některých místech dosáhly více než trojnásobku průměrného říjnového objemu, ovlivnily také francouzské a italské přímořské Alpy. Bouře Alex vedla k nadprůměrnému průtoku řek ve velkých částech západní Evropy a v některých regionech k ničivým povodním.

Odchylky půdní vlhkosti (%) za leden až duben 2020 ve srovnání s příslušným měsíčním průměrem pro roky 1981–2010
Zdroj: Copernicus

Výjimečný rok pro Arktidu

Pro Arktidu jako celek byl rok 2020 druhým nejteplejším rokem s povrchovou teplotou vzduchu o 2,2 °C nad průměrem z let 1981–2010. Zatímco raná část roku byla ve větších částech Arktidy chladnější než průměr, léto a podzim to vynahradily, přičemž obě roční období měla nejvyšší zaznamenané teploty. 

Vysoké arktické teploty v roce 2020 byly výsledkem mimořádně teplého roku v arktické Sibiři. V tomto regionu byl rok 2020 rekordně nejteplejším rokem při 4,3 °C nad průměrem, 1,8 °C nad předchozím rekordem. Rozsah mořského ledu byl po většinu léta a podzimu v přilehlých arktických mořích rekordně nízký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žádné obří šachty ani Velké prázdno. Odborný časopis stáhl studii o Cheopsově pyramidě

Před čtyřmi roky se začala šířit světovými médii zpráva o tom, že by se pod slavnou egyptskou pyramidou mohly nacházet obří podzemní prostory. Teď ale musela být studie, která to naznačovala, stažena, protože v ní byly zásadní metodologické chyby.
před 1 hhodinou

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 15 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 17 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 17 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 19 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 19 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
13. 9. 2026

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.