Evropa se mění pod vlivem globálního oteplování. Zpráva ukazuje největší hrozby

Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí vydalo zprávu o klimatu v Evropě za rok 2020. Ukazuje řadu znepokojivých trendů, teplotní rekordy a hrozby pro obyvatele kontinentu.

Celosvětově byl podle této zprávy rok 2020 jedním ze tří nejteplejších zaznamenaných let, přičemž posledních šest let bylo nejteplejších šest zaznamenaných. Největší nadprůměrné roční teploty byly na severu Sibiře a v přilehlé části Arktidy, kde teploty dosáhly hodnot o 6 °C nad průměrem. Událost La Niña z druhé poloviny roku zapříčinila podprůměrně nízké teploty v rovníkovém Pacifiku. 

V roce 2020 také nadále rostly celosvětové koncentrace oxidu uhličitého (CO2) a metanu (CH4). Předběžné odhady ze satelitních dat naznačují, že koncentrace CO2 se během roku zvýšily o 0,6 % a koncentrace CH4 o téměř 0,8 %. Data také ukazují, že atmosférické koncentrace skleníkových plynů pro rok 2020 dosáhly nejvyššího globálního ročního průměru v satelitních záznamech od roku 2003. Pozemní měření jsou k dispozici po mnohem delší dobu a také ukazují neustálý vzestupný trend.

Předběžná analýza naznačuje, že CO2 rostl mírně nižším tempem než v posledních letech, zatímco CH4 rostl naopak rychleji. Dále měření naznačují, že tyto změny zapříčinilo několik skutečností, včetně mírného snížení emisí vyvolaných člověkem během lockdownů kvůli pandemii covidu-19 nebo většího množství vzdušných proudů na povrchu pevniny spojeného s vysokými teplotami a ovlivňujícího zdroje skleníkových plynů.

Trend oteplování je jasný

Evropská zpráva zdůrazňuje, že teploty pokračují v jasné trajektorii oteplování. Roční teplota v Evropě byla nejvyšší v historii – nejméně o 0,4 °C vyšší než v dalších pěti nejteplejších letech. Ke všem navíc došlo během posledního desetiletí.

Podzim a zima v Evropě byly také nejteplejší zaznamenané. Loňská zima stanovila nový rekord na více než 3,4 °C nad průměrem 1981–2010, byla přibližně o 1,4 °C teplejší než předchozí rekordní zima.

Odchylky teplot povrchového vzduchu pro zimu, jaro, léto a podzim 2020 ve vztahu k příslušnému sezonnímu průměru z let 1981–2010
Zdroj: Copernicus

Severovýchodní Evropa zaznamenala výjimečně vysoké teploty, téměř o 1,9 ° C vyšší, než byl předchozí rekord. Během zimy byly maximální a minimální teploty v této oblasti místně až o 6 °C a 9 °C teplejší oproti průměru z let 1981–2010.

V roce 2020 nebyly vlny veder v celé Evropě tak intenzivní ani dlouhodobé jako v předchozích letech. Během léta se však na regionální úrovni vyskytla období velmi vysokých teplot, která vedla k novým teplotním rekordům, například v červnu ve Skandinávii a v srpnu v západní Evropě. V srpnu přinesl hřeben vysokého tlaku teplý vzduch z Afriky, který zvýšil povrchové teploty a vedl k pozoruhodně teplým nočním teplotám v západní Evropě. Ve Francii bylo překonáno několik rekordů maximální teploty za měsíc srpen.

Sucho a srážky

V únoru 2020 ovlivnily nadprůměrné srážky velkou oblast Evropy. Na severozápadě Evropy následovalo po tomto období jedno z nejsušších jar posledních čtyřiceti let, a to jak z hlediska vlhkosti půdy, tak co se týká srážek. Tento přechod z mokra do sucha měl pozoruhodný dopad na celý kontinent. Vedl k rychlé změně z vysokého průtoku řek na nízký zejména v částech severozápadní Evropy, jako je povodí Rýna. Pro celou Evropu byl průměrný průtok řek v dubnu a květnu nejnižší v záznamech od roku 1991.

Začátek října přinesl bouři Alex, první z bouří zimní sezony 2020–21. Neobvykle vysoké srážky lámaly jednodenní rekordy ve Velké Británii, severozápadní Francii a v jižních Alpách. Denní srážky, které na některých místech dosáhly více než trojnásobku průměrného říjnového objemu, ovlivnily také francouzské a italské přímořské Alpy. Bouře Alex vedla k nadprůměrnému průtoku řek ve velkých částech západní Evropy a v některých regionech k ničivým povodním.

Odchylky půdní vlhkosti (%) za leden až duben 2020 ve srovnání s příslušným měsíčním průměrem pro roky 1981–2010
Zdroj: Copernicus

Výjimečný rok pro Arktidu

Pro Arktidu jako celek byl rok 2020 druhým nejteplejším rokem s povrchovou teplotou vzduchu o 2,2 °C nad průměrem z let 1981–2010. Zatímco raná část roku byla ve větších částech Arktidy chladnější než průměr, léto a podzim to vynahradily, přičemž obě roční období měla nejvyšší zaznamenané teploty. 

Vysoké arktické teploty v roce 2020 byly výsledkem mimořádně teplého roku v arktické Sibiři. V tomto regionu byl rok 2020 rekordně nejteplejším rokem při 4,3 °C nad průměrem, 1,8 °C nad předchozím rekordem. Rozsah mořského ledu byl po většinu léta a podzimu v přilehlých arktických mořích rekordně nízký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpráva o klimatu v Evropě za rok 2025: rekordní vlny veder i úbytek ledovců

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 3 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 16 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 20 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 21 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...