Lidé, kteří dlouhodobě málo spí, mají vyšší riziko vzniku demence, domnívají se vědci

Lidé, kteří pravidelně spí nejvýše šest hodin denně, mají vyšší nebezpečí, že se u nich ve stáří rozvine demence. Poukázal na to výzkum, který zveřejnil časopis Nature Communications. Vědci v té souvislosti obecně zdůraznili důležitost zdravého životního stylu.

Na rizika spojená s dlouhodobým nedostatkem spánku poukazují odborníci dlouhodobě. Spojují jej například se zvýšeným nebezpečím rozvoje některých onemocnění, ale také s narušením paměti či schopností učení. 

V současnosti někteří vědci zkoumají také souvislost tohoto fenoménu se vznikem demence. Tím se zabýval i výzkum, který vedla epidemioložka Séverine Sabiová z Pařížské univerzity. Tým pro svou práci využil data z longitudinální studie, která přes tři desetiletí sledovala zdraví více než deseti tisíc britských úředníků. 

Za normální dobu spánku považovali vědci sedm hodin, za dlouhou osm a více a za krátkou šest a méně hodin.

Analýza ukázala, že lidé, kteří v padesáti, šedesáti a sedmdesáti letech spali dlouhodobě málo, měli v porovnání s lidmi s normální délkou spánku o třicet procent vyšší riziko, že se u nich ve stáří nemoci spojené s demencí objeví. Mezi takové onemocnění patří například Alzheimerova choroba

Skupina, která spala dostatečně, vykazovala nejnižší výskyt zmiňovaného typu onemocnění. U spáčů, kteří trávili v posteli delší dobu, než je obvyklé, zvýšené riziko demence –⁠ na rozdíl od některých jiných výzkumů –⁠ vědci nezaznamenali.  

Potřeba dalšího bádání

I když podle autorů studie přináší nové poznatky, má zároveň i některé limity a je potřeba další výzkum. Například se do značné míry opírá o údaje, které účastníci sami nahlásili, a sledovaná skupina úředníků nemusí nutně odpovídat ostatním kohortám ve společnosti. Vědci navíc zjistili pouze korelaci, nikoli příčinnou souvislost.

Vědci také připustili, že abnormální spánek nemusí pouze předpovídat demenci, ale může být i jejím časným příznakem. „Jelikož demence je výsledkem změn v mozku, není překvapením, že lidé, kteří jí trpí, mají často narušené spánkové vzorce,“ poznamenal v té souvislosti Tom Denning z University of Nottingham, který se studie neúčastnil.

„Možná se jedná o jeden z prvních příznaků, který signalizuje přicházející demenci. Zároveň je ale také pravděpodobné, že nekvalitní spánek mozku nesvědčí a činí ho zranitelným vůči neurodegenerativním onemocněním,“ dodal.  

Důležitost zdravého životního stylu

Sara Imarisiová z Alzheimer's Research UK, která se také studie neúčastnila, v tomto ohledu zdůraznila důležitost zdravého životního stylu. Ten podle ní může zvýšit šanci, že si člověk správné funkce mozku během stárnutí udrží. 

„I když neexistuje jistý způsob prevence demence, jsou věci, kterými toto nebezpečí můžeme snížit,“ uvedla. Důležité je podle ní nekouřit, alkoholické nápoje pít pouze umírněně a pravidelně se například věnovat fyzickým i mentálním aktivitám. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 5 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 8 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 10 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 10 hhodinami
Načítání...