V Brazílii se hybridizují mořské želvy. Je to, jako by se křížili lidé a lemuři, přirovnávají vědci

Mořské želvy jsou ohroženy zejména lovem, stále intenzivnější lidskou činností na pobřežích, ale také změnami klimatu. Biologové teď popsali další problém: želvy různých druhů se začínají křížit mezi sebou. Dopady jsou zatím neprozkoumané.

Mořské želvy existují už od dob, kdy po Zemi chodili dinosauři, tedy od dob před asi 110 miliony let. Přesto je nyní jejich existence ohrožena, šest ze sedmi dnešních druhů je totiž považováno za ohrožené.

Řada organizací se snaží o ochranu těchto zvířat, ale mezitím se objevují dříve nečekané komplikace. Jednou z nich je mezidruhové páření neboli hybridizace mezi různými druhy mořských želv, která podle nových poznatků probíhá u Brazílie. Nejvíc se tento problém týká karet pravých a karet obecných.

Hybridizaci vědci pozorovali u pěti druhů mořských želv po celém světě, ale až doposud to bylo zcela výjimečné chování. Jenže teď genetická analýza v brazilském státě Bahia odhalila, že 30 až 40 procent samic karet pravých jsou ve skutečnosti kříženci první generace, kteří pocházejí z páření karet pravých s karetami obecnými.

Tito hybridi pak mohou zplodit životaschopné potomstvo druhé generace křížením, neboli zpětným křížením, s příslušníky obou rodičovských druhů.

Proč se to děje?

Tyto dva druhy želv se rozešly geneticky v době před přibližně 30 miliony roky, proto je jejich nové přibližování se nečekané. Podle biologů by mohlo lépe vysvětlit, jakou roli obecně hraje hybridizace v evoluci druhů, ale současně může jít o varovný signál.

„To se v přírodě moc nevidí – druhy, které se rozešly takhle dávno a jsou přitom schopné se stále křížit,“ uvedla Sibelle Torres Vilaçaová, genetička z univerzity ve Ferraře v Itálii. „Je tam i jedna evolučně zajímavá otázka: co se stane, až se tyto genomy znovu setkají?“

Některé případy hybridizace želv se týkají i dalších druhů, které jsou si evolučně ještě vzdálenější – rozešly se před více než 60 miliony let, což je velmi neobvyklé. „Kdybychom to srovnali s primáty, tak by to bylo jako křížení lidí s lemury,“ uvedla Vilaçaová.

Protože se v Brazílii jedná o první dvě generace hybridů a želvy obou druhů dospívají mezi 20 a 40 lety, je pravděpodobné, že se poprvé začala tato zvířata intenzivněji křížit přibližně v 80. letech dvacátého století. Právě tehdy se muselo stát něco, na co želvy zareagovaly.

Toto období se překrývá s dobou, kdy začaly populace mnoha druhů želv rychle klesat, a to jak kvůli konzumaci jejich masa a vajec, tak i kvůli urbanizaci pobřeží a jeho znečištění.
Další hrozbu představují změny klimatu, ty se ale začaly více projevovat až později, na začátek hybridizace nemohly mít tedy takový vliv.

Konkrétní příčiny této hybridizace ale prozatím zůstávají neznámé. Sledovat tyto změny bude složité, zejména pro to, jak dlouhověké jsou želvy a jak dlouhý je jejich životní cyklus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 4 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...