Před deseti lety se z poslední cesty vrátil raketoplán Discovery. Předznamenal tím konec jedné éry

Americký raketoplán Discovery, který se devátého března 2011 vrátil ze své poslední vesmírné mise, byl ve službě téměř 27 let. Během doby, kdy jej využíval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), vynesl raketoplán na oběžnou dráhu 246 astronautů a Zemi obletěl 5830krát. Ve vesmíru strávil Discovery celkem 365 dní a nalétal 238 milionů kilometrů, což je nejvíce ze všech amerických raketoplánů.

Raketoplán byl pojmenován Discovery (objevování) zejména po lodi mořeplavce Jamese Cooka, na které v letech 1776–80 vykonal svou třetí a poslední cestu do Pacifiku. Toto jméno ale neslo i mnoho dalších slavných plavidel, například to, na němž Henry Hudson v letech 1610–1611 hledal severozápadní cestu a snažil se obeplout Ameriku severní cestou přes Severní ledový oceán, nebo to, které v letech 1901–04 použili k antarktickým expedicím Robert Falcon Scott a Ernest Shackleton.

Jméno Discovery nese i fiktivní kosmická loď ze slavného sci-fi seriálu Star Trek.

 

Konec skutečného Discovery předznamenal uzavření celé třicetileté éry raketoplánů. V roce 2011 se do vesmíru ještě naposledy vydaly raketoplány Endeavour (v květnu) a Atlantis (v červenci), poté provoz těchto vesmírných plavidel po třiceti letech skončil. Některé ze strojů zamířily do muzeí, konkrétně nejstarší Discovery, který poprvé vzlétl v roce 1984, navždy zakotvil ve slavném muzeu Smithsonian v hlavním městě Washingtonu.

 

Proč skončily raketoplány?

K ukončení provozu raketoplánů vedly NASA zejména vysoké finanční náklady na program, který byl v minulosti poznamenán i dvěma tragickými nehodami.

Jen minuty dělily prvního února 2003 raketoplán Columbia od přistání na Zemi. V důsledku poškození tepelného štítu se však stroj ve výšce 63 kilometrů rozpadl. Nikdo ze sedmi členů posádky, pěti mužů a dvou žen, nehodu nepřežil. Mezi nimi byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon. Jeden z účastníků pověstného náletu na irácký jaderný reaktor v Osiraku měl tehdy s sebou kresbu Petra Ginze, pražského hocha, který nepřežil holocaust.

Tragédie Columbie se zařadila po bok do té doby největšího neštěstí v dějinách kosmických letů s lidskou posádku. Všech sedm astronautů, rovněž pět mužů a dvě ženy, našlo smrt i v lednu 1986 na palubě raketoplánu Challenger. Tomu minutu a čtvrt po startu ve výšce asi 14 kilometrů vybuchla hlavní nádrž, která byla poškozena vadným pomocným motorem na pevná paliva.

Poslední mise raketoplánu Discovery
Zdroj: NASA

Katastrofa Columbie, podobně jako o 17 let dříve havárie Challengeru, přinesla dočasné zastavení programu raketoplánů. Do vesmíru se znovu vydaly po technických úpravách (zahrnovaly i použití kvalitnější izolační pěny na přídavné nádrži) v létě 2005.

Až na výjimku, opravu Hubbleova kosmického dalekohledu v květnu 2009, se ale létalo pouze na Mezinárodní vesmírnou stanici, kde mohli astronauti v případě poškození tepelné ochrany vyčkat na pomoc. Každý z dvaceti zbývajících letů také zahrnoval pečlivou kontrolu povrchu raketoplánů. Stroje sice měly podle původních plánů létat až do roku 2020, poslední, v pořadí sto třicátou pátou výpravu, nicméně uskutečnil Atlantis už v červenci 2011.

České stopy v raketoplánu

Na palubě Discovery se do vesmíru podíval dokonce dvakrát i americký astronaut s českými kořeny John Blaha narozený 26. srpna 1942. Během své kariéry se zúčastnil pěti letů raketoplánů Discovery, Atlantis a Columbia. Po přípravě v ruském Hvězdném městečku pracoval od září 1996 do ledna 1997 s ruskými kolegy i na orbitální stanici Mir.

Blaha byl pilotem dvou misí raketoplánu, které proběhly na jaře a na podzim roku 1989, při obou vynášela loď do kosmu americké satelity. Později byl Blaha i velitelem mise, ale to až na raketoplánu Columbia.

Astronaut a plukovník letectva byl patnáct let vojenským pilotem americké armády. Provedl 361 bojových letů ve Vietnamu a v letech 1973 až 1976 pracoval jako zkušební pilot v anglickém vojenském letectvu. Poté Blaha působil v ústředí amerických vzdušných sil a v roce 1980 byl vybrán jako astronaut NASA.

John Elmer Blaha se sice narodil v texaském San Antoniu, jeho dědeček však pocházel z Herálce u Humpolce. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se vydal do Ameriky, kde se oženil a měl dva syny, oba letce. Zemi svých předků Blaha navštívil v letech 1998 a 2001. S vesmírnými lety se rozloučil v roce 1997.