Život na Zemi skončí mnohem dříve, než se čekalo, ukázala simulace

Dvojice vědců z univerzity v Toho a z NASA Nexus pro výzkum systému exoplanet našla pomocí simulace důkazy, že Země přibližně za miliardu let ztratí svou atmosféru bohatou na kyslík. Doposud se přitom vědci domnívali, že život má na Zemi šanci existovat ještě asi čtyři miliardy let, nová studie tedy tuto dobu zkracuje na čtvrtinu.

Život na planetě Zemi nemůže trvat věčně. Nakonec Slunci dojde energie a zničí sebe i své okolí, včetně Země. Životní formy budou mít přitom stále složitější podmínky s tím, jak se bude Slunce ohřívat. To se ví dlouhá desetiletí.

Teď se ale vědci pokusili popsat, kdy nadejde „bod zlomu“. Tedy kdy už kvůli změnám na Slunci naše planeta nebude schopna uživit většinu rostlin a živočichů.

Kazumi Ozaki a Christopher Reinhard pro svou práci, kterou zveřejnil časopis Nature Geoscience, vytvořili sofistikovanou simulaci Země, která zohlednila řadu proměnných – včetně klimatu i geologických a biologických procesů, ale zejména sluneční aktivitu. Výzkumníci pak provedli simulaci, aby zjistili, jak se změní daleko v budoucnosti na Zemi podmínky pro život.

Simulace ukázala, že jak se Slunce bude oteplovat, za miliardu let uvolní více energie, hladina oxidu uhličitého v zemské atmosféře začne klesat, protože tento plyn pohlcuje teplo a rozpadá se. Pak by shořela také ozonová vrstva, která chrání život před zářením z kosmu. Poté, co klesne hladina oxidu uhličitého, zhorší se podmínky pro rostliny – a protože jich začne ubývat, povede to ke snížení produkce kyslíku.

Během pouhých 10 tisíc let klesne hladina oxidu uhličitého natolik, že prakticky všechny rostliny vyhynou. A bez rostlinného života brzy vyhynou také tvorové žijící na souši i v oceánech kvůli nedostatku dýchatelné atmosféry.

Simulace také ukázala zvyšující se množství metanu vstupujícího do atmosféry – také jeho vysoké koncentrace urychlí zánik tvorů, kteří potřebují kyslík k dýchání. Výsledkem by podle simulace byla planeta prakticky bez života, až na drobné anaerobní tvory, jako jsou bakterie. Tyto podmínky budou velmi podobné těm, jaké na Zemi panovaly před vznikem rostlin a živočichů. 

Autoři studie naznačují, že jejich simulace by mohla být užitečná pro astrobiology, tedy vědce, kteří hledají život na jiných planetách. Její výsledky totiž ukazují, že okno příležitosti, kdy na planetách může existovat život, by mohlo být kratší, než se doposud předpokládalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 14 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 16 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...