Ledovce na západě Antarktidy se pohybují stále rychleji, zjistili vědci

Ledovce na západě Antarktidy se stále rychleji pohybují do oceánu. Na vině je zřejmě rostoucí teplota okolní vody. Tento proces podle nové studie, kterou publikoval časopis Nature Communications, přispívá k vzestupu mořských hladin.

Výzkum, který uskutečnili britští vědci, se zaměřil na celkem 14 ledovců v antarktické oblasti Getz. „Je to vůbec poprvé, co někdo tato místa podrobně studoval, jsou totiž pro lidi nepřístupná,“ poznamenala podle BBC jedna z autorek Heather Selleyová z University of Leeds. 

Konkrétně tým zkoumal „chování“ ledovců mezi lety 1994 až 2018. Satelitní snímky odhalily, že za zmíněnou dobu tato tělesa ztratila celkem 315 gigatun ledu, což odpovídá 126 milionům vodou naplněných olympijských bazénů. 

„Dynamická nerovnováha“

Dále vědci došli k závěru, že za čtvrtstoletí se rychlost pohybu všech 14 ledovců zvýšila v průměru téměř o třetinu. Tři se dokonce zrychlily o více než 44 procent a jeden o 59 procent. „To spolu se ztenčováním ledu potvrzuje, že oblast Getzu se nachází v dynamické nerovnováze, což znamená, že ztrácí více ledu, než jej získává díky sněžení,“ vysvětlila Selleyová.

Pravděpodobnou příčinou je podle vědců působení relativně teplé oceánské vody. Ta se dostává pod ledovce a zespodu je rozpouští.

„Víme, že teplejší oceánské vody narušují mnoho ledovců v západní Antarktidě. Tato nová pozorování pak ukazují, jaký dopad to má na oblast Getz,“ uvedl spoluautor studie Pierre Dutrieux z British Antarctic Survey.

Výzkum by mohl podle autorů pomoct předpovědět, zda se mohou ledovce v tomto regionu za několik desetiletí zhroutit a jak by to mohlo ovlivnit budoucí vzestup mořské hladiny.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 11 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 14 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 17 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...