V meteorickém kráteru ve Švédsku se půl kilometru pod zemí našly miliony let staré houby

Objev fosilních hub v meteorickém kráteru na severu Evropy ukazuje, jak přizpůsobivé jsou tyto organismy a naznačuje, jak mění své ekosystémy.

Současná mise americké sondy Perseverance hledá na Marsu stopy života. Když astrobiologové uvažují, kde je na rudé planetě hledat, často vycházejí z nějakých analogií na Zemi. Jedním z míst, které připadá pro srovnání nejlépe, jsou impaktní krátery – obří struktury vzniklé dopady asteroidů v hlubokém pravěku. Nový výzkum ukázal, proč je tak důležité je zkoumat.

Vědcům, kteří studovali kráter Siljan, se podařilo prokázat, že v pravěku ho dokázaly kolonizovat bizarní druhy hub, které se živily metanem. Popsali to ve studii, která vyšla v odborném časopise Nature Communications Earth & Environment.

Velká siljanská záhada

Dnes je jezero Siljan oblíbenou turistickou destinací, kam Švédi jezdí rádi na dovolenou. Celá oblast vznikla před asi 365 miliony lety při katastrofickém dopadu velkého vesmírného tělesa. Kráter po nárazu má v průměru přibližně 50 kilometrů a je zřejmě největším v Evropě.

Už několik let tam proto funguje projekt hlubinných vrtů, pomocí nichž se vědci pokouší podívat nejen do hloubky pod zem, ale především do minulosti této oblasti. Teď tam mezinárodní tým našel pozoruhodné fosilní důkazy, které prokázaly schopnost hub kolonizovat zcela nehostinné prostředí.

Výzkumníci zkoumali zlom v hloubce 540 metrů v kráteru; zaznamenali tam otisky velmi jemných vláknitých struktur. Po bližším prozkoumání v laboratoři jim bylo jasné, že tato vlákna jsou ve skutečnosti zkamenělé zbytky hub. Ty v těchto hloubkách musely být schopné přežívat bez kyslíku.

Množství různých izotopů uhlíku a síry v minerálech naznačuje, že houby byly zapojeny do procesů tvorby metanu a sulfidů, přičemž je pravděpodobné, že byly v ekologických vztazích s ostatními obyvateli hlubinné biosféry – tedy s bakteriemi a archea.

Co to znamená?

Henrik Drake z Linnaeovy univerzity ve Švédsku a hlavní autor studie popsal důležitost objevu takto: „Náš objev naznačuje, že houby mohou být skvělými rozkladači organické hmoty a byly přehlíženými symbiotickými partnery pro jiné, primitivnější mikroorganismy. Tím mohly pomáhat zvýšit produkci skleníkových plynů v rozsáhlé hluboké biosféře.“

Houby s největší pravděpodobností neměly žádný přímý vztah k dopadu meteoritu. Pocházejí totiž z doby přibližně před 39 miliony let, tedy asi 300 milionů let po dopadu kosmického tělesa.

Henrik Drake dodal: „Mikroorganismy a jejich strategie přežití a schopnost kolonizace nejnepřátelštějších pozemských prostředí nás nepřestávají udivovat a překvapovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy padly na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 15 hhodinami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 16 hhodinami

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 19 hhodinami

Zemřel známý botanik Václav Větvička. Bylo mu 88 let

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku známý botanik Václav Větvička. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.
před 19 hhodinami

Agenti OpenAI napadli kromě webu Hugging Face další čtyři platformy

Dva autonomní agenti společnosti OpenAI pohánění jejími pokročilými modely umělé inteligence (AI) napadli při testování kromě webu Hugging Face další čtyři platformy. Využili je mimo jiné ke kopírování programového kódu nebo k jeho testování, nepřekročili prý ale rámec toho, co by udělal běžný uživatel. S odkazem na sdělení OpenAI o tom informuje agentura AFP.
29. 7. 2026

Sirotčí černá díra si pochutnala na osamělé hvězdě

Bliknutí v naprosté temnotě naznačovalo, že se stalo něco výjimečného. Detailní analýza ukázala, že šlo o jedinečné pozorování takzvané sirotčí černé díry, která pohltila hvězdu na samém okraji velmi vzdálené galaxie.
29. 7. 2026

Experti: Práce na hotelu Trumpových v Albánii poškodily přírodu. Rozdíl ukázaly snímky

Při přípravných pracích v přírodní rezervaci na albánském pobřeží, kde má vzniknout rozsáhlý hotelový komplex spojený s rodinou Trumpových, dle nevládních organizací a vědců vznikly nenapravitelné škody. Výstavba podle nich ohrožuje krajinu i faunu, uvedla ve středu agentura AFP. Proti developerskému projektu spojenému s Trumpovou dcerou Ivankou a jejím manželem Jaredem Kushnerem se od konce května v albánské metropoli Tiraně konají pravidelné protesty.
29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.