V meteorickém kráteru ve Švédsku se půl kilometru pod zemí našly miliony let staré houby

Objev fosilních hub v meteorickém kráteru na severu Evropy ukazuje, jak přizpůsobivé jsou tyto organismy a naznačuje, jak mění své ekosystémy.

Současná mise americké sondy Perseverance hledá na Marsu stopy života. Když astrobiologové uvažují, kde je na rudé planetě hledat, často vycházejí z nějakých analogií na Zemi. Jedním z míst, které připadá pro srovnání nejlépe, jsou impaktní krátery – obří struktury vzniklé dopady asteroidů v hlubokém pravěku. Nový výzkum ukázal, proč je tak důležité je zkoumat.

Vědcům, kteří studovali kráter Siljan, se podařilo prokázat, že v pravěku ho dokázaly kolonizovat bizarní druhy hub, které se živily metanem. Popsali to ve studii, která vyšla v odborném časopise Nature Communications Earth & Environment.

Velká siljanská záhada

Dnes je jezero Siljan oblíbenou turistickou destinací, kam Švédi jezdí rádi na dovolenou. Celá oblast vznikla před asi 365 miliony lety při katastrofickém dopadu velkého vesmírného tělesa. Kráter po nárazu má v průměru přibližně 50 kilometrů a je zřejmě největším v Evropě.

Už několik let tam proto funguje projekt hlubinných vrtů, pomocí nichž se vědci pokouší podívat nejen do hloubky pod zem, ale především do minulosti této oblasti. Teď tam mezinárodní tým našel pozoruhodné fosilní důkazy, které prokázaly schopnost hub kolonizovat zcela nehostinné prostředí.

Výzkumníci zkoumali zlom v hloubce 540 metrů v kráteru; zaznamenali tam otisky velmi jemných vláknitých struktur. Po bližším prozkoumání v laboratoři jim bylo jasné, že tato vlákna jsou ve skutečnosti zkamenělé zbytky hub. Ty v těchto hloubkách musely být schopné přežívat bez kyslíku.

Množství různých izotopů uhlíku a síry v minerálech naznačuje, že houby byly zapojeny do procesů tvorby metanu a sulfidů, přičemž je pravděpodobné, že byly v ekologických vztazích s ostatními obyvateli hlubinné biosféry – tedy s bakteriemi a archea.

Co to znamená?

Henrik Drake z Linnaeovy univerzity ve Švédsku a hlavní autor studie popsal důležitost objevu takto: „Náš objev naznačuje, že houby mohou být skvělými rozkladači organické hmoty a byly přehlíženými symbiotickými partnery pro jiné, primitivnější mikroorganismy. Tím mohly pomáhat zvýšit produkci skleníkových plynů v rozsáhlé hluboké biosféře.“

Houby s největší pravděpodobností neměly žádný přímý vztah k dopadu meteoritu. Pocházejí totiž z doby přibližně před 39 miliony let, tedy asi 300 milionů let po dopadu kosmického tělesa.

Henrik Drake dodal: „Mikroorganismy a jejich strategie přežití a schopnost kolonizace nejnepřátelštějších pozemských prostředí nás nepřestávají udivovat a překvapovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 3 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...