V meteorickém kráteru ve Švédsku se půl kilometru pod zemí našly miliony let staré houby

Objev fosilních hub v meteorickém kráteru na severu Evropy ukazuje, jak přizpůsobivé jsou tyto organismy a naznačuje, jak mění své ekosystémy.

Současná mise americké sondy Perseverance hledá na Marsu stopy života. Když astrobiologové uvažují, kde je na rudé planetě hledat, často vycházejí z nějakých analogií na Zemi. Jedním z míst, které připadá pro srovnání nejlépe, jsou impaktní krátery – obří struktury vzniklé dopady asteroidů v hlubokém pravěku. Nový výzkum ukázal, proč je tak důležité je zkoumat.

Vědcům, kteří studovali kráter Siljan, se podařilo prokázat, že v pravěku ho dokázaly kolonizovat bizarní druhy hub, které se živily metanem. Popsali to ve studii, která vyšla v odborném časopise Nature Communications Earth & Environment.

Velká siljanská záhada

Dnes je jezero Siljan oblíbenou turistickou destinací, kam Švédi jezdí rádi na dovolenou. Celá oblast vznikla před asi 365 miliony lety při katastrofickém dopadu velkého vesmírného tělesa. Kráter po nárazu má v průměru přibližně 50 kilometrů a je zřejmě největším v Evropě.

Už několik let tam proto funguje projekt hlubinných vrtů, pomocí nichž se vědci pokouší podívat nejen do hloubky pod zem, ale především do minulosti této oblasti. Teď tam mezinárodní tým našel pozoruhodné fosilní důkazy, které prokázaly schopnost hub kolonizovat zcela nehostinné prostředí.

Výzkumníci zkoumali zlom v hloubce 540 metrů v kráteru; zaznamenali tam otisky velmi jemných vláknitých struktur. Po bližším prozkoumání v laboratoři jim bylo jasné, že tato vlákna jsou ve skutečnosti zkamenělé zbytky hub. Ty v těchto hloubkách musely být schopné přežívat bez kyslíku.

Množství různých izotopů uhlíku a síry v minerálech naznačuje, že houby byly zapojeny do procesů tvorby metanu a sulfidů, přičemž je pravděpodobné, že byly v ekologických vztazích s ostatními obyvateli hlubinné biosféry – tedy s bakteriemi a archea.

Co to znamená?

Henrik Drake z Linnaeovy univerzity ve Švédsku a hlavní autor studie popsal důležitost objevu takto: „Náš objev naznačuje, že houby mohou být skvělými rozkladači organické hmoty a byly přehlíženými symbiotickými partnery pro jiné, primitivnější mikroorganismy. Tím mohly pomáhat zvýšit produkci skleníkových plynů v rozsáhlé hluboké biosféře.“

Houby s největší pravděpodobností neměly žádný přímý vztah k dopadu meteoritu. Pocházejí totiž z doby přibližně před 39 miliony let, tedy asi 300 milionů let po dopadu kosmického tělesa.

Henrik Drake dodal: „Mikroorganismy a jejich strategie přežití a schopnost kolonizace nejnepřátelštějších pozemských prostředí nás nepřestávají udivovat a překvapovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
před 12 mminutami

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
před 4 hhodinami

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
před 5 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 6 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 8 hhodinami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
včera v 12:01

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
včera v 09:14

Čínská metoda slibuje chirurgické odstranění Alzheimera. Vědci řeší, jestli funguje

Alzheimerova choroba je i přes pokrok v celé řadě medicínských technologií stále neléčitelná. Teď nemocným přináší naději nová čínská metoda. Jenže je kolem ní až příliš mnoho nesrovnalostí.
včera v 06:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.