Stromům v regeneraci po tajfunech pomáhá schopnost přizpůsobit se různým světelným podmínkám

Přirozeným lesním porostům ve východní Asii při regeneraci po tajfunech pomáhá schopnost přizpůsobit se různým světelným podmínkám. Dokážou se tak vyrovnat s narušením, které tajfuny způsobily. Vyplývá to z výzkumu, na kterém se podíleli i vědci z Česka. Výsledky studie jsou důležité pro oblasti, do nichž se tajfuny posouvají v posledních dekádách, uvedl Botanický ústav Akademie věd České republiky. Výsledky studie publikoval časopis Global Ecology and Biogeography.

Vědci zkoumali jak dopad tajfunů na dominantní dřeviny Dálného východu, tak i to, zda se dřeviny umí vyrovnat s jejich zvýšeným výskytem. Tým sbíral data v Jižní Koreji a východním Rusku, konkrétně v oblastech, kde bývají tajfuny časté.

Výzkumníci studovali třeba dub mongolský, jedli mandžuskou či borovici korejskou. Využili data získaná z více než osmi stovek stromů, z variability šířky letokruhů zjistili detaily o životě jednotlivých dřevin.

„Naše výsledky ukazují, že dosavadní škatulkování dřevin na stínomilné či světlomilné není úplně platné. Schopnost zkoumaných druhů stromů se přizpůsobit aktuálním světelným podmínkám byla poměrně výrazná a dává jim šanci zmlazovat v případě, že by se zvýšila frekvence tajfunů,“ popsal spoluautor studie Jan Altman z Oddělení funkční ekologie Botanického ústavu.

Poměrně „optimistické“ výsledky

Podle vědce jsou tak výsledky výzkumu poměrně „optimistické“ v době, kdy globální změny většinou negativně dopadají na lesní společenstva.

„V případě opačného zjištění by to totiž znamenalo, že v příštích letech můžeme očekávat výrazné změny v lesních ekosystémech, jelikož tajfuny se posouvají do nových oblastí, které na ně nejsou přizpůsobeny,“ vysvětlil výzkumník.

Podle vědců za poslední století výrazně narostla aktivita tajfunů severně od oblastí, které jsou na ně už určitým způsobem přizpůsobeny. Poznatky výzkumníků mohou pomoci obyvatelům míst, kde s tajfuny není dost zkušeností, zavést opatření k zmírnění dopadu živlu.

Výzkum bude pokračovat i na jiných územích. Zástupci Akademie věd uvedli, že má ověřit potenciál dalších druhů rostlinných společenstev překonat dopady tajfunů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 13 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 22 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...