Roušky zvlhčují vdechovaný vzduch. Výrazně tak pomáhají proti virům, ukázal výzkum

Že roušky pomáhají chránit lidi před nákazou nebo šířením viru SARS-CoV-2, se už ví dlouho – nedávno to znovu potvrdili američtí epidemiologové z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Teď ale nová studie ukázala další výhodu roušek: vlhkost, která vzniká pod nimi, může pomoci imunitě v boji proti respiračním onemocněním, jako je právě covid-19.

Studie vedená vědci z amerického Národního ústavu pro diabetes a zažívací a ledvinové nemoci (NIDDK) zjistila, že nošení roušek podstatně zvyšuje vlhkost vzduchu, který člověk vdechuje. A to může pomoci vysvětlit, proč nošení roušek souvisí s nižší závažností onemocnění u lidí nakažených virem SARS-CoV-2. Je totiž prokázáno, že zvlhčené sliznice výrazně prospívají funkčnosti imunitního systému. Studie, která na to upozornila, vyšla v odborném časopise Biophysical Journal.

„Zjistili jsme, že roušky silně zvyšují vlhkost vdechovaného vzduchu. Věříme, že toto zvlhčení dýchacího ústrojí by mohlo být zodpovědné za prokázaný fakt, že lidé nosící roušky mají menší závažnost onemocnění covidem-19,“ uvedl hlavní autor práce Adriaan Bax. „Je prokázané, že vysoká vlhkost vzduchu zmírňuje závažnost chřipky – a stejný mechanismus může být použitelný i pro závažnost covidu,“ doplňuje vědec.

Vysoká vlhkost vzduchu může omezit šíření viru do plic tím, že podporuje slizniční imunitu i obranné mechanismy, které z plic odstraňují hleny a potenciálně škodlivé částice uvnitř hlenu. Vysoká vlhkost vzduchu může také posílit imunitní systém produkcí speciálních bílkovin zvaných interferony, které bojují proti virům. Ukázalo se, že nízká vlhkost vzduchu zhoršuje interferonovou reakci i kvalitu slizniční reakce, což může být jedním z důvodů, proč jsou lidé v chladném počasí náchylnější k infekcím dýchacích cest.

Jak výzkum probíhal

Studie testovala čtyři běžné typy ochrany obličeje: respirátor N95 (americká obdoba FFP2), třívrstvou jednorázovou chirurgickou roušku, dvouvrstvou bavlněnou polyesterovou roušku a silnou bavlněnou roušku. Výzkumníci měřili míru vlhkosti tím, že dobrovolníka nechali dýchat do uzavřené ocelové krabice. Když člověk neměl nasazenou roušku, naplnila krabici vodní pára z dechu, což vedlo k rychlému zvýšení vlhkosti uvnitř krabice.

A naopak, když měl člověk roušku, množství vlhkosti uvnitř se značně snížilo – většina jí totiž zůstávala zachycená v roušce, kondenzovala a člověk ji potom vdechoval.

Výsledky ukázaly, že všechny čtyři druhy testovaných roušek zvyšují vlhkost vdechovaného vzduchu – ale v různé míře. Při všech teplotách vedla bavlněná rouška k největšímu zvýšení vlhkosti; důležité bylo, že při nižších teplotách se tyto zvlhčující účinky všech roušek značně zvýšily.

„Zvýšená vlhkost je něco, co většina nositelů nejspíš cítila, aniž by si uvědomili, že jim tato vlhkost může vlastně prospět,“ řekl Bax.

Výzkumníci se v této studii nezabývali tím, které roušky jsou nejúčinnější proti vdechnutí nebo přenosu viru. Už dřívější studie Baxe a jeho kolegů totiž ukázaly, že jakákoliv látková rouška může pomoci zablokovat tisíce kapének slin, jež lidé uvolňují prostou řečí – kapének, které, pokud se uvolní, mohou zůstat ve vzduchu mnoho minut.

„I když se začne očkovat více lidí v celé zemi, musíme být stále obezřetní, abychom i nadále bránili šíření koronaviru, který způsobuje covid-19,“ komentoval výsledky imunolog Griffin P. Rodgers. „Tento výzkum podporuje význam nošení roušek jako jednoduchého, ale účinného způsobu ochrany lidí kolem nás a ochrany před infekcemi dýchacích cest, zejména v těchto zimních měsících, kdy se zvyšuje náchylnost k virům,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 9 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 11 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...