U Ameriky umírají plejtvákovci. Jsou vyhublí a nezvládnou migraci

V polovině letošního ledna začali připlouvat k pobřeží mexického státu Baja California první plejtvákovci šedí. Míří sem pravidelně při své migraci ze severu, letos ale bylo něco jinak. Už první pozorování naznačila, že řada těchto kytovců je vyzáblých a vysílených. Vědci se obávají, že jde o pokračování zatím nevysvětleného vymírání, které tento druh postihlo poprvé v lednu 2019.

Srovnání plejtvákovců mezi roky 2017 a 2019
Zdroj: Phys.org

Od té doby zemřelo na fenomén nazývaný UME (unusual mortality event neboli neobvyklé umírání) prokazatelně 378 těchto velkých savců. Zřejmě jich ale bylo mnohem víc, protože úmrtí na volném moři se jen těžko dokazují. 

Plejtvákovci šedí jsou jediným zástupcem čeledi plejtvákovcovitých. Mohou měřit 12 až 15 metrů a jsou to vůbec nejzcestovatělejší savci na planetě. Každým rokem migrují mezi oblastí na severu, kde se krmí, a místy, kde přivádějí na svět mláďata – ta leží v mírnějších vodách, v lagunách podél tichomořského pobřeží Mexika.

Během léta, které tráví v Arktidě, shromažďují energetické zásoby ve formě tuku. Ty jim umožňují zvládnout dlouhou cestu na jih. Bez dostatečně silné tukové vrstvy nemají šanci migraci zvládnout, nemohou se totiž během ní krmit.

S kontrolou kondice velryb pomáhají drony

Od roku 2017 využívají vědci drony, díky kterým mohou filmovat a kontrolovat proporce těl velryb na širém moři. Pomocí techniky jménem fotometrie jsou schopní stanovit, jestli je zvíře v dobré kondici, nebo je naopak vyzáblé či obézní.

Už roku 2018 si biologové všimli, že velryby hubnou. Od roku 2019 to bylo velmi výrazné – a téhož roku také bylo pozorováno méně matek s mláďaty, což naznačuje, že se plejtvákovci hůře rozmnožují. Podle prvních dat to vypadá, že rok 2021 bude třetím v řadě, kdy fenomén UME velryby zabíjí.

Není to poprvé, co se objevil. Vědci ho zaznamenali už v letech 1999 až 2000, kdy jen u severoamerického pobřeží prokazatelně připravil o život 651 plejtvákovců šedých. Populace těchto velryb se v této době zmenšila o čtvrtinu: z asi 21 tisíc zvířat na 16 tisíc. Jaký je dopad současného UME na celkovou populaci, zatím není známé.

Vědci pod vedením Fredrika Christiansena zatím neví, co způsobilo u plejtvákovců tak výrazné snížení jejich tukových zásob. Mají zatím pouze hypotézy. „Zdá se, že množství plejtvákovců už opouští svoje loviště ve špatném stavu, a než skončí jejich pobyt u Mexika, dojdou jim energetické zásoby a umírají,“ uvedl vědec.

Nejpravděpodobnější příčinou je podle něj úbytek potravy – potvrzují to i další výzkumy, které již od konce 80. let pozorovaly úbytek biomasy v oblastech, kde se tyto velryby krmí. A za ten zase může kombinace lidského vlivu a klimatických změn. Vědci se obávají, že se jev UME může v budoucnosti opakovat stále častěji a mít tak devastující dopad na celé ekosystémy.