Lékaři poprvé popsali, jak se liší covidový zápal plic od běžného. Je jako lesní požár, říkají

Bakterie nebo viry, které způsobují zápaly plic, se mohou rozšířit do velkých oblastí plic v průběhu pouhých několika hodin. Na moderních jednotkách intenzivní péče se proti nim bojuje buď podporou imunitního systému, nebo antibiotiky. Ve studii publikované v odborném časopise Nature ale lékaři ukázali, že zápal plic (pneumomie) způsobený covidem-19 je jiný; sice ne těžší, ale mnohem dlouhodobější.

Místo aby virus způsobující covid-19 rychle infikoval velké oblasti plic, jak je běžné, zabírá více malých oblastí plic. Pak napadne vlastní imunitní buňky plic a využije je k tomu, aby se orgánem šířil během mnoha dní, nebo dokonce týdnů. Autoři to přirovnávají k lesním požárům, které se také rozšiřují z mnoha menších ohnisek, až se spojí a vytvoří nekontrolovatelný oheň.

Jak se infekce pomalu přesouvá přes plíce, zanechává za sebou poškození, průběžně zvyšuje horečku a způsobuje řadu problémů – poškození ledvin, mozku, srdce a dalších orgánů. Závažné komplikace právě u covidu-19 ve srovnání s jinými zápaly plic mohou souviset spíše s dlouhým průběhem onemocnění než s tím, že by bylo nějakým způsobem závažnější, uvedli autoři studie.

Jedná se o první studii, v níž vědci systematicky analyzovali imunitní buňky z plic pacientů s pneumonií způsobenou covidem a porovnávali je s buňkami pacientů se zápalem plic z jiných virů nebo bakterií.

Cesta k lékům

Na základě podrobné analýzy určili vědci kritické cíle pro léčbu těžkého zápalu plic SARS-CoV-2 a zmírnění jeho poškození. Cílem jsou podle nich imunitní buňky: makrofágy a T buňky. Studie naznačuje, že makrofágy, tedy buňky obvykle zodpovědné za obranu plic, mohou být infikovány virem SARS-CoV-2, a mohou tak přispět k šíření infekce plícemi.

Na Northwestern Medicine vyzkouší experimentální lék k léčbě těchto cílů u pacientů s pneumonií covidu-19 v klinické studii už letos během ledna nebo února. Lék, který chtějí testovat, tiší zánětlivou reakci těchto imunitních buněk, a tím umožňuje zahájení ozdravného procesu v poškozené plíci.

Cíl: aby se z covidu stala jen ošklivá rýma

„Naším cílem je, aby průběh covidu byl mírný, a ne těžký, aby byl srovnatelný s ošklivým nachlazením,“ řekl spoluautor studie Scott Budinger, vedoucí oddělení plicní a kritické péče na lékařské fakultě Northwestern University.

Covid-19, stejně jako chřipka, pravděpodobně nikdy nezmizí, i když bude velká část populace očkována, dodal spoluautor studie Ben Singer, odborný asistent plicního a kritického lékařství. „Už teď výzkumníci předvídají mechanismy, pomocí nichž se tento RNA virus, který rychle mutuje, vyhne současným vakcínám,“ řekl Singer. „Tato studie nám pomůže vyvinout léčbu, která sníží závažnost u těch, kteří onemocní.“

Úmrtnost u pacientů s covidem-19 na ventilátorech je nižší

Studie také odhalila, proč byla úmrtnost pacientů na ventilátoru u covidu nižší než u pacientů, kteří byli na ventilátoru v důsledku běžného zápalu plic, uvádí studie. Běžný zápal plic je totiž mnohem intenzivnější, má proto vyšší riziko úmrtí. Pacienti se zápalem plic covidu-19 jsou sice dlouhodobě nemocní, ale zánět v plicích není tak závažný jako při „normálním“ zápalu plic.

„Pokud budou pacienti s covidem-19 pečlivě léčeni a systém zdravotní péče nebude zahlcen, mohou se z toho dostat,“ řekl Budinger. „Tito pacienti jsou hodně nemocní. Trvá opravdu dlouho, než se uzdraví. Ale pokud máte dostatek lůžek a poskytovatelů zdravotní péče, můžete udržet jejich úmrtnost na dvaceti procentech. Když jsou zdravotnické systémy přetížené, úmrtnost se zdvojnásobí až na čtyřicet procent.“ U těchto čísel jde o poměr lidí, kteří se dostanou na ventilátor.

Pro účely studie vědci provedli analýzu plicní tekutiny u 86 pacientů s covidem-19 na ventilátoru a porovnali ji s plicní tekutinou u 256 pacientů na ventilátoru, kteří měli jiné typy zápalu plic. Zatím takové studie neprobíhaly, samotný odběr vzorků z plic živého pacienta je složitý, náročný a také rizikový – právě proto dlouho chyběly důležité informace o tom, co zabíjelo pacienty se závažným průběhem covidu.

Na Northwestern Medicine se to podařilo, protože se na zápaly plic specializují desítky let. Mají k tomu unikátní vybavení i zkušené experty. Právě tato výzkumná infrastruktura jim umožnila ukázat, že pneumonie u pacientů s covidem-19 se liší od ostatních pneumonií, a co je důležitější, jak se liší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 40 mminutami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 3 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 4 hhodinami
Načítání...