Lékaři poprvé popsali, jak se liší covidový zápal plic od běžného. Je jako lesní požár, říkají

Bakterie nebo viry, které způsobují zápaly plic, se mohou rozšířit do velkých oblastí plic v průběhu pouhých několika hodin. Na moderních jednotkách intenzivní péče se proti nim bojuje buď podporou imunitního systému, nebo antibiotiky. Ve studii publikované v odborném časopise Nature ale lékaři ukázali, že zápal plic (pneumomie) způsobený covidem-19 je jiný; sice ne těžší, ale mnohem dlouhodobější.

Místo aby virus způsobující covid-19 rychle infikoval velké oblasti plic, jak je běžné, zabírá více malých oblastí plic. Pak napadne vlastní imunitní buňky plic a využije je k tomu, aby se orgánem šířil během mnoha dní, nebo dokonce týdnů. Autoři to přirovnávají k lesním požárům, které se také rozšiřují z mnoha menších ohnisek, až se spojí a vytvoří nekontrolovatelný oheň.

Jak se infekce pomalu přesouvá přes plíce, zanechává za sebou poškození, průběžně zvyšuje horečku a způsobuje řadu problémů – poškození ledvin, mozku, srdce a dalších orgánů. Závažné komplikace právě u covidu-19 ve srovnání s jinými zápaly plic mohou souviset spíše s dlouhým průběhem onemocnění než s tím, že by bylo nějakým způsobem závažnější, uvedli autoři studie.

Jedná se o první studii, v níž vědci systematicky analyzovali imunitní buňky z plic pacientů s pneumonií způsobenou covidem a porovnávali je s buňkami pacientů se zápalem plic z jiných virů nebo bakterií.

Cesta k lékům

Na základě podrobné analýzy určili vědci kritické cíle pro léčbu těžkého zápalu plic SARS-CoV-2 a zmírnění jeho poškození. Cílem jsou podle nich imunitní buňky: makrofágy a T buňky. Studie naznačuje, že makrofágy, tedy buňky obvykle zodpovědné za obranu plic, mohou být infikovány virem SARS-CoV-2, a mohou tak přispět k šíření infekce plícemi.

Na Northwestern Medicine vyzkouší experimentální lék k léčbě těchto cílů u pacientů s pneumonií covidu-19 v klinické studii už letos během ledna nebo února. Lék, který chtějí testovat, tiší zánětlivou reakci těchto imunitních buněk, a tím umožňuje zahájení ozdravného procesu v poškozené plíci.

Cíl: aby se z covidu stala jen ošklivá rýma

„Naším cílem je, aby průběh covidu byl mírný, a ne těžký, aby byl srovnatelný s ošklivým nachlazením,“ řekl spoluautor studie Scott Budinger, vedoucí oddělení plicní a kritické péče na lékařské fakultě Northwestern University.

Covid-19, stejně jako chřipka, pravděpodobně nikdy nezmizí, i když bude velká část populace očkována, dodal spoluautor studie Ben Singer, odborný asistent plicního a kritického lékařství. „Už teď výzkumníci předvídají mechanismy, pomocí nichž se tento RNA virus, který rychle mutuje, vyhne současným vakcínám,“ řekl Singer. „Tato studie nám pomůže vyvinout léčbu, která sníží závažnost u těch, kteří onemocní.“

Úmrtnost u pacientů s covidem-19 na ventilátorech je nižší

Studie také odhalila, proč byla úmrtnost pacientů na ventilátoru u covidu nižší než u pacientů, kteří byli na ventilátoru v důsledku běžného zápalu plic, uvádí studie. Běžný zápal plic je totiž mnohem intenzivnější, má proto vyšší riziko úmrtí. Pacienti se zápalem plic covidu-19 jsou sice dlouhodobě nemocní, ale zánět v plicích není tak závažný jako při „normálním“ zápalu plic.

„Pokud budou pacienti s covidem-19 pečlivě léčeni a systém zdravotní péče nebude zahlcen, mohou se z toho dostat,“ řekl Budinger. „Tito pacienti jsou hodně nemocní. Trvá opravdu dlouho, než se uzdraví. Ale pokud máte dostatek lůžek a poskytovatelů zdravotní péče, můžete udržet jejich úmrtnost na dvaceti procentech. Když jsou zdravotnické systémy přetížené, úmrtnost se zdvojnásobí až na čtyřicet procent.“ U těchto čísel jde o poměr lidí, kteří se dostanou na ventilátor.

Pro účely studie vědci provedli analýzu plicní tekutiny u 86 pacientů s covidem-19 na ventilátoru a porovnali ji s plicní tekutinou u 256 pacientů na ventilátoru, kteří měli jiné typy zápalu plic. Zatím takové studie neprobíhaly, samotný odběr vzorků z plic živého pacienta je složitý, náročný a také rizikový – právě proto dlouho chyběly důležité informace o tom, co zabíjelo pacienty se závažným průběhem covidu.

Na Northwestern Medicine se to podařilo, protože se na zápaly plic specializují desítky let. Mají k tomu unikátní vybavení i zkušené experty. Právě tato výzkumná infrastruktura jim umožnila ukázat, že pneumonie u pacientů s covidem-19 se liší od ostatních pneumonií, a co je důležitější, jak se liší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 13 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 15 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 18 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...