Lékaři poprvé popsali, jak se liší covidový zápal plic od běžného. Je jako lesní požár, říkají

Bakterie nebo viry, které způsobují zápaly plic, se mohou rozšířit do velkých oblastí plic v průběhu pouhých několika hodin. Na moderních jednotkách intenzivní péče se proti nim bojuje buď podporou imunitního systému, nebo antibiotiky. Ve studii publikované v odborném časopise Nature ale lékaři ukázali, že zápal plic (pneumomie) způsobený covidem-19 je jiný; sice ne těžší, ale mnohem dlouhodobější.

Místo aby virus způsobující covid-19 rychle infikoval velké oblasti plic, jak je běžné, zabírá více malých oblastí plic. Pak napadne vlastní imunitní buňky plic a využije je k tomu, aby se orgánem šířil během mnoha dní, nebo dokonce týdnů. Autoři to přirovnávají k lesním požárům, které se také rozšiřují z mnoha menších ohnisek, až se spojí a vytvoří nekontrolovatelný oheň.

Jak se infekce pomalu přesouvá přes plíce, zanechává za sebou poškození, průběžně zvyšuje horečku a způsobuje řadu problémů – poškození ledvin, mozku, srdce a dalších orgánů. Závažné komplikace právě u covidu-19 ve srovnání s jinými zápaly plic mohou souviset spíše s dlouhým průběhem onemocnění než s tím, že by bylo nějakým způsobem závažnější, uvedli autoři studie.

Jedná se o první studii, v níž vědci systematicky analyzovali imunitní buňky z plic pacientů s pneumonií způsobenou covidem a porovnávali je s buňkami pacientů se zápalem plic z jiných virů nebo bakterií.

Cesta k lékům

Na základě podrobné analýzy určili vědci kritické cíle pro léčbu těžkého zápalu plic SARS-CoV-2 a zmírnění jeho poškození. Cílem jsou podle nich imunitní buňky: makrofágy a T buňky. Studie naznačuje, že makrofágy, tedy buňky obvykle zodpovědné za obranu plic, mohou být infikovány virem SARS-CoV-2, a mohou tak přispět k šíření infekce plícemi.

Na Northwestern Medicine vyzkouší experimentální lék k léčbě těchto cílů u pacientů s pneumonií covidu-19 v klinické studii už letos během ledna nebo února. Lék, který chtějí testovat, tiší zánětlivou reakci těchto imunitních buněk, a tím umožňuje zahájení ozdravného procesu v poškozené plíci.

Cíl: aby se z covidu stala jen ošklivá rýma

„Naším cílem je, aby průběh covidu byl mírný, a ne těžký, aby byl srovnatelný s ošklivým nachlazením,“ řekl spoluautor studie Scott Budinger, vedoucí oddělení plicní a kritické péče na lékařské fakultě Northwestern University.

Covid-19, stejně jako chřipka, pravděpodobně nikdy nezmizí, i když bude velká část populace očkována, dodal spoluautor studie Ben Singer, odborný asistent plicního a kritického lékařství. „Už teď výzkumníci předvídají mechanismy, pomocí nichž se tento RNA virus, který rychle mutuje, vyhne současným vakcínám,“ řekl Singer. „Tato studie nám pomůže vyvinout léčbu, která sníží závažnost u těch, kteří onemocní.“

Úmrtnost u pacientů s covidem-19 na ventilátorech je nižší

Studie také odhalila, proč byla úmrtnost pacientů na ventilátoru u covidu nižší než u pacientů, kteří byli na ventilátoru v důsledku běžného zápalu plic, uvádí studie. Běžný zápal plic je totiž mnohem intenzivnější, má proto vyšší riziko úmrtí. Pacienti se zápalem plic covidu-19 jsou sice dlouhodobě nemocní, ale zánět v plicích není tak závažný jako při „normálním“ zápalu plic.

„Pokud budou pacienti s covidem-19 pečlivě léčeni a systém zdravotní péče nebude zahlcen, mohou se z toho dostat,“ řekl Budinger. „Tito pacienti jsou hodně nemocní. Trvá opravdu dlouho, než se uzdraví. Ale pokud máte dostatek lůžek a poskytovatelů zdravotní péče, můžete udržet jejich úmrtnost na dvaceti procentech. Když jsou zdravotnické systémy přetížené, úmrtnost se zdvojnásobí až na čtyřicet procent.“ U těchto čísel jde o poměr lidí, kteří se dostanou na ventilátor.

Pro účely studie vědci provedli analýzu plicní tekutiny u 86 pacientů s covidem-19 na ventilátoru a porovnali ji s plicní tekutinou u 256 pacientů na ventilátoru, kteří měli jiné typy zápalu plic. Zatím takové studie neprobíhaly, samotný odběr vzorků z plic živého pacienta je složitý, náročný a také rizikový – právě proto dlouho chyběly důležité informace o tom, co zabíjelo pacienty se závažným průběhem covidu.

Na Northwestern Medicine se to podařilo, protože se na zápaly plic specializují desítky let. Mají k tomu unikátní vybavení i zkušené experty. Právě tato výzkumná infrastruktura jim umožnila ukázat, že pneumonie u pacientů s covidem-19 se liší od ostatních pneumonií, a co je důležitější, jak se liší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 12 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...