Před devíti tisíci lety zasáhla dnešní Izrael masivní tsunami. Mohla být jedním ze zdrojů mýtu o potopě světa

Nebyla to potopa světa, při které se podle Starého zákona zachránil jen Noe a jeho rodina. Ale byla to katastrofická událost, která hluboce změnila krajinu a mohla také dát vzniknout legendám a mýtům. Podle nové studie mezinárodního týmu výzkumníků se přibližně kolem let  7910 až 7290 před naším letopočtem přehnala přes pobřeží Izraele masivní vlna tsunami.

Nový výzkum izraelských a amerických vědců popsal vůbec nejstarší známou vlnu tsunami, která zasáhla oblast východního Středomoří. Důkazy o pravěké tsunami našli při zkoumání jader usazenim v oblasti zálivu Tel Dor. V těchto vzorcích objevili nečekanou vrstvu mušlí a písku datovanou do doby před 9910 až 9290 lety – ležela mezi vrstvami mokřadů. Jediný způsob, jak mohl tento mořský materiál dorazit tak daleko do vnitrozemí, byla podle autorů nesmírně silná mořská vlna.

Vědci odhadují, že tsunami, která by toho byla schopna, by se dostala až 3,5 kilometru do vnitrozemí. Při nárazu na pobřeží musela být vysoká 16 až 40 metrů. Tsunami nejsou ve východním Středomoří ničím neobvyklým; historické záznamy a geografické údaje naznačují, že k nim dochází v posledních 6000 letech přibližně jednou za století. Ale doposud zdokumentované tsunami byly mnohem menší a slabší – doputovaly jen asi 300 metrů do vnitrozemí. Tato pravěká vlna neboli paleotsunami tedy musela patřit k mimořádně silným – podle autorů práce byl její příčinou podmořský sesuv půdy po silném zemětřesení v této oblasti.


Kdyby na místě byla vesnice, tato vlna by ji smetla ze světa a zničila by také úrodnou půdu, pastviny a stáda i pobřežní mořský rybolov a vlastně všechny využitelné zdroje.

Tato událost by podle archeologů mohla vysvětlit, proč předchozí průzkumy nenašly důkazy o žádných pobřežních vesnicích v této konkrétní oblasti – a to až do doby pozdního neolitu. Takové důkazy mohly být vlnou vymazány z půdy a tedy i z historie.

Vstoupila tsunami do příběhů?

„Nemůžeme s jistotou vědět, proč tam lidé nebydleli,“ uvedli vědci. „Bylo prostředí příliš změněné, aby podporovalo život? Stala se tato tsunami součástí jejich kulturního poznání – vyprávěli si příběhy o této ničivé události a předávali si je dál? Nevíme, můžeme si to jen představovat,“ dodali vědci. Podobné masivní potopy se mohly stát zdrojem pro vyprávění o potopě světa – řada národů chápala místo, kde žila, jako celý svět.

V pozdním neolitu se ale archeologická naleziště podél pobřeží začínají znovu objevovat a časově se shodují s obnovením mokřadů, jak to dokládají vzorky usedlin. Podle autorů studie to dokazuje, jak moc byli místní lidé odolní vůči podobným tragédiím a jak dokázali i takto poškozenou krajinu využít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025
Načítání...