Před devíti tisíci lety zasáhla dnešní Izrael masivní tsunami. Mohla být jedním ze zdrojů mýtu o potopě světa

Nebyla to potopa světa, při které se podle Starého zákona zachránil jen Noe a jeho rodina. Ale byla to katastrofická událost, která hluboce změnila krajinu a mohla také dát vzniknout legendám a mýtům. Podle nové studie mezinárodního týmu výzkumníků se přibližně kolem let  7910 až 7290 před naším letopočtem přehnala přes pobřeží Izraele masivní vlna tsunami.

Nový výzkum izraelských a amerických vědců popsal vůbec nejstarší známou vlnu tsunami, která zasáhla oblast východního Středomoří. Důkazy o pravěké tsunami našli při zkoumání jader usazenim v oblasti zálivu Tel Dor. V těchto vzorcích objevili nečekanou vrstvu mušlí a písku datovanou do doby před 9910 až 9290 lety – ležela mezi vrstvami mokřadů. Jediný způsob, jak mohl tento mořský materiál dorazit tak daleko do vnitrozemí, byla podle autorů nesmírně silná mořská vlna.

Vědci odhadují, že tsunami, která by toho byla schopna, by se dostala až 3,5 kilometru do vnitrozemí. Při nárazu na pobřeží musela být vysoká 16 až 40 metrů. Tsunami nejsou ve východním Středomoří ničím neobvyklým; historické záznamy a geografické údaje naznačují, že k nim dochází v posledních 6000 letech přibližně jednou za století. Ale doposud zdokumentované tsunami byly mnohem menší a slabší – doputovaly jen asi 300 metrů do vnitrozemí. Tato pravěká vlna neboli paleotsunami tedy musela patřit k mimořádně silným – podle autorů práce byl její příčinou podmořský sesuv půdy po silném zemětřesení v této oblasti.


Kdyby na místě byla vesnice, tato vlna by ji smetla ze světa a zničila by také úrodnou půdu, pastviny a stáda i pobřežní mořský rybolov a vlastně všechny využitelné zdroje.

Tato událost by podle archeologů mohla vysvětlit, proč předchozí průzkumy nenašly důkazy o žádných pobřežních vesnicích v této konkrétní oblasti – a to až do doby pozdního neolitu. Takové důkazy mohly být vlnou vymazány z půdy a tedy i z historie.

Vstoupila tsunami do příběhů?

„Nemůžeme s jistotou vědět, proč tam lidé nebydleli,“ uvedli vědci. „Bylo prostředí příliš změněné, aby podporovalo život? Stala se tato tsunami součástí jejich kulturního poznání – vyprávěli si příběhy o této ničivé události a předávali si je dál? Nevíme, můžeme si to jen představovat,“ dodali vědci. Podobné masivní potopy se mohly stát zdrojem pro vyprávění o potopě světa – řada národů chápala místo, kde žila, jako celý svět.

V pozdním neolitu se ale archeologická naleziště podél pobřeží začínají znovu objevovat a časově se shodují s obnovením mokřadů, jak to dokládají vzorky usedlin. Podle autorů studie to dokazuje, jak moc byli místní lidé odolní vůči podobným tragédiím a jak dokázali i takto poškozenou krajinu využít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 5 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...