Před devíti tisíci lety zasáhla dnešní Izrael masivní tsunami. Mohla být jedním ze zdrojů mýtu o potopě světa

Nebyla to potopa světa, při které se podle Starého zákona zachránil jen Noe a jeho rodina. Ale byla to katastrofická událost, která hluboce změnila krajinu a mohla také dát vzniknout legendám a mýtům. Podle nové studie mezinárodního týmu výzkumníků se přibližně kolem let  7910 až 7290 před naším letopočtem přehnala přes pobřeží Izraele masivní vlna tsunami.

Nový výzkum izraelských a amerických vědců popsal vůbec nejstarší známou vlnu tsunami, která zasáhla oblast východního Středomoří. Důkazy o pravěké tsunami našli při zkoumání jader usazenim v oblasti zálivu Tel Dor. V těchto vzorcích objevili nečekanou vrstvu mušlí a písku datovanou do doby před 9910 až 9290 lety – ležela mezi vrstvami mokřadů. Jediný způsob, jak mohl tento mořský materiál dorazit tak daleko do vnitrozemí, byla podle autorů nesmírně silná mořská vlna.

Vědci odhadují, že tsunami, která by toho byla schopna, by se dostala až 3,5 kilometru do vnitrozemí. Při nárazu na pobřeží musela být vysoká 16 až 40 metrů. Tsunami nejsou ve východním Středomoří ničím neobvyklým; historické záznamy a geografické údaje naznačují, že k nim dochází v posledních 6000 letech přibližně jednou za století. Ale doposud zdokumentované tsunami byly mnohem menší a slabší – doputovaly jen asi 300 metrů do vnitrozemí. Tato pravěká vlna neboli paleotsunami tedy musela patřit k mimořádně silným – podle autorů práce byl její příčinou podmořský sesuv půdy po silném zemětřesení v této oblasti.


Kdyby na místě byla vesnice, tato vlna by ji smetla ze světa a zničila by také úrodnou půdu, pastviny a stáda i pobřežní mořský rybolov a vlastně všechny využitelné zdroje.

Tato událost by podle archeologů mohla vysvětlit, proč předchozí průzkumy nenašly důkazy o žádných pobřežních vesnicích v této konkrétní oblasti – a to až do doby pozdního neolitu. Takové důkazy mohly být vlnou vymazány z půdy a tedy i z historie.

Vstoupila tsunami do příběhů?

„Nemůžeme s jistotou vědět, proč tam lidé nebydleli,“ uvedli vědci. „Bylo prostředí příliš změněné, aby podporovalo život? Stala se tato tsunami součástí jejich kulturního poznání – vyprávěli si příběhy o této ničivé události a předávali si je dál? Nevíme, můžeme si to jen představovat,“ dodali vědci. Podobné masivní potopy se mohly stát zdrojem pro vyprávění o potopě světa – řada národů chápala místo, kde žila, jako celý svět.

V pozdním neolitu se ale archeologická naleziště podél pobřeží začínají znovu objevovat a časově se shodují s obnovením mokřadů, jak to dokládají vzorky usedlin. Podle autorů studie to dokazuje, jak moc byli místní lidé odolní vůči podobným tragédiím a jak dokázali i takto poškozenou krajinu využít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 8 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 9 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 17 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
včera v 17:34
Načítání...