Invazní vosy mohou ohrožovat i letadla. Australští vědci varují před jejich hnízdy

Invazní vosičky mohou ohrozit leteckou dopravu. Vědci zjistili, že poškozují kriticky důležité přístroje, na nichž jsou letadla závislá. Experti v rámci výzkumu vyrobili kopie zařízení, které pak rozmístili po letišti.

Studie australských vědců popsala, jak během 39 měsíců jízlivky, invazní druh vos, zcela zablokovaly na letišti v Brisbane 93 modelů Pitotových trubic, tedy zásadně důležitých přístrojů používaných k měření rychlosti.

Autoři výzkumu zdůrazňují, že to může být značný problém – pokud by se neřešil, mohlo by to ohrozit bezpečnost letadel i cestujících. Doporučují, aby byla přijata opatření, která tuto hrozbu sníží, například úpravu Pitotových trubic tak, aby se do nich vosičky po přistání letadla nemohly dostat. Také by se měly kolem letišť instalovat pasti na vosy, které by mohly riziko snížit, navrhují. 

Letadla a hmyz

Přestože se za největší podobnou hrozbu letadlům považují ptáci, hmyz může být stejně velkým problémem – nikoliv během letu, ale kvůli tomu, co dělá na zemi. Doposud se této otázce ale věnovalo jen málo pozornosti.

Autory nového výzkumu k němu vyprovokovala hlášení z letiště v Brisbane. Mezi roky 2013 a 2019 totiž hlásilo celkem 26 incidentů, v nichž hrály hlavní roli právě vosičky jízlivky.

Tento druh hmyzu pochází původně z Jižní Ameriky a Karibiku, rozšířil se ale i do Austrálie. Je známý tím, že si podobně jako jiné druhy vos staví hnízda. Současně si tyto vosičky velmi oblíbily lidské výtvory, které používají jako základ pro své konstrukce.

Vědci na 3D tiskárnách vyrobili kopie Pitotových trubic, které pak rozmístili po letišti. Ukázalo se, že jediným druhem hmyzu, který je dokázal „kolonizovat“, byly právě jízlivky. A dařilo se jim to poměrně často a opakovaně.

Pitotova trubice
Zdroj: Wikimedia Commons

Pitotovy trubice jsou přitom pro bezpečnost letu klíčové zařízení. Jedná se o měřicí přístroj, který umožňuje měřit rychlost proudění média jeho převedením na tlak. To znamená, že bez funkční trubice pilot neví, jakou rychlostí se pohybuje.

K jejich poškození docházelo dříve většinou kvůli námraze, dnes už jsou ale většinou vyhřívané. Zablokování Pitotových trubic a jím způsobené narušení funkce měření rychlosti je spojováno s několika velkými nehodami letadel, například let Aeroperú 603 a let Air France 447.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 16 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 17 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 20 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 22 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...