Invazní vosy mohou ohrožovat i letadla. Australští vědci varují před jejich hnízdy

Invazní vosičky mohou ohrozit leteckou dopravu. Vědci zjistili, že poškozují kriticky důležité přístroje, na nichž jsou letadla závislá. Experti v rámci výzkumu vyrobili kopie zařízení, které pak rozmístili po letišti.

Studie australských vědců popsala, jak během 39 měsíců jízlivky, invazní druh vos, zcela zablokovaly na letišti v Brisbane 93 modelů Pitotových trubic, tedy zásadně důležitých přístrojů používaných k měření rychlosti.

Autoři výzkumu zdůrazňují, že to může být značný problém – pokud by se neřešil, mohlo by to ohrozit bezpečnost letadel i cestujících. Doporučují, aby byla přijata opatření, která tuto hrozbu sníží, například úpravu Pitotových trubic tak, aby se do nich vosičky po přistání letadla nemohly dostat. Také by se měly kolem letišť instalovat pasti na vosy, které by mohly riziko snížit, navrhují. 

Letadla a hmyz

Přestože se za největší podobnou hrozbu letadlům považují ptáci, hmyz může být stejně velkým problémem – nikoliv během letu, ale kvůli tomu, co dělá na zemi. Doposud se této otázce ale věnovalo jen málo pozornosti.

Autory nového výzkumu k němu vyprovokovala hlášení z letiště v Brisbane. Mezi roky 2013 a 2019 totiž hlásilo celkem 26 incidentů, v nichž hrály hlavní roli právě vosičky jízlivky.

Tento druh hmyzu pochází původně z Jižní Ameriky a Karibiku, rozšířil se ale i do Austrálie. Je známý tím, že si podobně jako jiné druhy vos staví hnízda. Současně si tyto vosičky velmi oblíbily lidské výtvory, které používají jako základ pro své konstrukce.

Vědci na 3D tiskárnách vyrobili kopie Pitotových trubic, které pak rozmístili po letišti. Ukázalo se, že jediným druhem hmyzu, který je dokázal „kolonizovat“, byly právě jízlivky. A dařilo se jim to poměrně často a opakovaně.

Pitotova trubice
Zdroj: Wikimedia Commons

Pitotovy trubice jsou přitom pro bezpečnost letu klíčové zařízení. Jedná se o měřicí přístroj, který umožňuje měřit rychlost proudění média jeho převedením na tlak. To znamená, že bez funkční trubice pilot neví, jakou rychlostí se pohybuje.

K jejich poškození docházelo dříve většinou kvůli námraze, dnes už jsou ale většinou vyhřívané. Zablokování Pitotových trubic a jím způsobené narušení funkce měření rychlosti je spojováno s několika velkými nehodami letadel, například let Aeroperú 603 a let Air France 447.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 6 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 8 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 10 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...